XB-1 2/2011

Pojďme se podívat na jednotlivé „chody jídelníčku“. První povídkou, která časopis otevírá, je V ostré záři jeho žhavé krásy od Mercucia D. Rivery. Text zkoumá přitažlivost a zamilovanost v různých variantách. První na řadě je bezvýhradný vztah Wengerů, mimozemšťanů, kteří lidi milují (a jsou ochotni jim sloužit) jen proto, že jde o lidi – bez ohledu na cokoliv. Je ale láska skutečně jen záležitostí vzorce pozměněné DNA jako v případě Wengerů? A mají lidé usilovat o nalezení chemické definice lásky? Milostný příběh hlavního hrdiny (a zároveň vypravěče) na Titanu, kam s pomocí Wenregů pronásleduje svou ženu, je podán dostatečně dramaticky, aby zaujal i čtenáře preferující akčnější SF, na konci navíc podsune čtenáři otázku, zda je za všech okolností dobré poznat pravdu. Přesto mi Riverův text zřejmě v paměti dlouhodobě nezůstane.
Americký autor Mercucio D. Rivera začal publikovat v roce 2005 a zamilovaní Wenregové vystupují už v jeho první povídce, Touha po Langalaně.

Další na řadě, Stav chaosu kanadského autora Douglase Smithe, nám klade několik nepříjemných otázek. Například: kolik změn v rozhodujících životních okamžicích by stačilo, aby se všechny naše úspěchy proměnily v prach a náš život se ubíral zcela jinou, horší cestou? A co když naše existence už dávno propadla entropii a my to pouze nejsme schopni poznat? Příběh o nenávisti a pomstě se výborně čte a toho z dvojice hlavních hrdinů, který postupně přichází o vše včetně minulosti, vám bude pravděpodobně líto. Nicméně věřte, že boží mlýny melou…
Kanaďan Douglas Smith je v České republice díky Ikarii poměrně známý, jinak si však kromě své rodné země větší uznání zatím nevydobyl. Nicméně právě tento text dokazuje, že jeho povídky rozhodně stojí za přečtení.

A konečně se dostáváme zřejmě k nejlepšímu textu celého čísla, k povídce Mluvčí dřevěného moře od Iana Watsona. Hlavní hrdina a vypravěč s poněkud obskurní profesí (vyhledává pro megakonsorcium vhodné podnikatelské příležitosti), umělá inteligence, která se rozhodne využít příležitosti a ovládnout alespoň kus vesmíru, a to za jakoukoliv cenu, obří červi připomínající své jmenovce z Duny… No a samozřejmě originální prostředí. Planeta, pokrytá až na drobné prolákliny jedinou rostlinnou bytostí: mnohostromem s miliony těl a jedním společným kořenem. Právě po ní se po opadání listí plaví desítky lodí primitivního lidského společenství, které se v místních proláklinách usadilo. Tohle všechno dovolilo autorovi vyprávět originální příběh oplývající jak humornými, tak i hluboce lidskými motivy.
Britský autor Ian Watson rozhodně není spisovatelem úzkého záběru. Stačí připomenout dvě povídky z české mutace Fantasy & Science Fiction, tentokrát ještě z devadesátých let: v čísle 1995/03 vyšla jeho povídka Recyklace odpadu, mrazivě pochmurná vize ze života pomalu bankrotujícího manželského páru, o dva roky později pak vyloženě hororový text stavící na okultismu a sexu Zlá voda. Českých překladů má ale na kontě daleko víc včetně dvou knih.

A dostáváme se k českým povídkám. Prvním zástupcem je Ivan Mls a jeho Zachránci kulturního dědictví. Přiznávám bez mučení, že mi humor tohoto autora není příliš blízký. Jeho texty, zabývající se v poslední době především EU, mají příliš často až komunálně satirickou příchuť. Své spokojené čtenáře však má, a povídka uveřejněná v XB-1 nepostrádá vtipné momenty – například zvýšená hladina cholesterolu v České republice zapříčiněná opakováním seriálu i>Žena za pultem, a tím pádem větší konzumací oblíbené pochoutky z tohoto „veledíla“, vlašského salátu, pobaví asi většinu čtenářů. Stejně tak i povedené ilustrace Dana Růžičky.

Další česká povídka, Hypnotéka od Pavla Obluka, obsadila v loňské literární soutěži Ikaros druhé místo. Text však nyní doplácí na to, že paralelně s ním vyšla v únorové Pevnosti povídka Johna Shirleyho Náměsíčníci, která má s Oblukem mnoho shodných prvků. Ne, rozhodně nepředpokládám, že český autor anglickou povídku znal a „opisoval“ z ní, ale když srovnáme text jednoho ze zakladatelů kyberpunku, dokonce z doby, kdy tenhle žánr rozhýbal lehce zatuchlou hladinu SF, s českou povídkou s podobnými motivy, nedostatky českého provedení o to více vyniknou. Není to příliš spravedlivé a při druhém čtení jsem pochopila, proč porota soutěže ocenila Oblukovu práci tak vysoko, ale srovnání se vyhnout nelze. Přesto Hypnotéka patří mezi velmi dobré české práce.

To bohužel nelze říci o Proměnlivém světě Ľudovíta Platy. Jeho povídka přitom staví na poměrně originálním předpokladu. Pro hlavního hrdinu se realita s každým dnem mění, stabilní bod neexistuje a není způsob, který by nelogické a nepředvídatelné změny zastavil – od tramvají, které jezdí každý den jinam, přes požadované pracovní postupy, které jsou jiné ráno a jiné ve tři odpoledne, až k nemožnosti dlouhodobých vztahů, když vás váš protějšek už druhý den nemusí vůbec znát. Kromě množství vnitřních monologů však povídka už nic dalšího nenabídne – žádnou katarzi, žádný přesah, žádné vyústění. Tím proboha nemyslím řešení problému ani jeho polopatistické vysvětlení, ale něco, co by se dokázalo čtenáře dotknout, zasáhlo ho a přinutilo s hlavním hrdinou alespoň soucítit.

Poslední povídkou přispěla Eva Hauserová a Zavaření potvrzuje její pověst ostřílené (a dobré) spisovatelky s nekompromisním humorem a tahem na branku. Úderný, svižný text o konfliktu umělé inteligence s jejím lidským týmem jasně ukazuje, v čem tkví lidské šance proti o tolik inteligentnějšímu stroji.

V XB-1 samozřejmě nechybí ani oblíbené rubriky původní Ikarie – za všechny jmenujme například Fantastickou vědu, recenzní Vivisektor nebo publicistiku věnující se v tomto čísle současné filmové fantasy. Zkrátka – pokud jste želeli zániku původní Ikarie, žádejte po svém trafikantovi časopis XB-1, anebo si ho předplaťte. Věřte, že to stojí zato.

Obsah čísla:

Zahraniční povídky

Mercurio D. Rivera: V ostré záři jeho žhavé krásy (In the Harsh Glow of Its Incandescent Beauty, 2010)
Douglas Smith: Stav chaosu (State of Disorder, 1999)
Ian Watson: Mluvčí dřevěného moře (A Speaker for the Wooden Sea, 2002)

Domácí povídky

Ivan Mls: Zachránci kulturního dědictví
Pavel Obluk: Hypnotéka
Ľudovít Plata: Proměnlivý svět
Eva Hauserová: Zavaření

Publicistika

Aleš Smutný: Dilema současné filmové fantasy

Pravidelné rubriky

Rozlet a kavárna Hana Sola
Fandománie
Fantastická věda
Digitální aréna
Filmfaroniáda
Lupa Vivisektor

Martina Šrámková (redaktor)

msramkova@cen­trum.cz