Z obálky nejnovějšího čísla časopisu na nás zírá agresivně a drsně vyhlížející, ale zároveň vizuálně „cool“ ďáblík, naznačující vpravdě děsivé pocity pramenící z témat říjnového vydání – sestup do pekel, přehled krutostí nebo prostě zkáza světa tak, jak jej známe. Jestlipak autoři vymysleli nějakou originální apokalypsu?
 |
Povídka Zbytečnosti od Maureen F. McHughové dělá bohužel víceméně čest svému názvu. Hrdinka příběhu žije sama se dvěma psy ve zchudlé Americe budoucnosti a vytváří keramické panenky novorozeňat. Po celý text nás doprovází její úzkostné myšlenky, strach z budoucnosti a okolních tuláků, občas proložené úvahami, k čemu vlastně potřebuje tolik panenek její nejlepší zákazník. Zkáza je zde naznačena vlastně úplně realisticky – autorka v závěru sarkasticky zmiňuje atmosféru hollywoodské dystopie, zatímco ona sama líčí strohou verzi úpadku a beznaděje. Sám bych text s lehkým srdcem nemohl doporučit, jelikož až příliš vybočuje z (logicky) očekávané produkce časopisu. Na druhou stranu se mu musí přiznat velká slohová vyspělost.
Ted Kosmatka oproti tomu napsal kratičký vesmírný příběh Pád, jehož námětem je otázka, jak účinně pohrozit náboženskému fanatikovi, který se nebojí smrti. Použití nejtemnějšího vesmírného objektu, tedy černé díry, pořád dokáže konzumentovi sci-fi navodit mdloby – fyzické i psychické – což ovšem navíc ještě posílil autorův talent.
Úplně nejlepším (a také v čísle nejdelším) je Čaka druhý od Mika Resnicka. Skoro až historicky vzdělávající námět navazuje na legendárního zulského vladaře Čaku, přezdívaného „Černý Napoleon“, jenž v devatenáctém století pro svůj kmen dokázal dobýt jižní Afriku. V budoucnosti, kdy již lidé ovládli nadsvětelné lety, se nesmírně ctižádostivý Zulu jménem Robert rozhodne navázat na kariéru svého velkého hrdiny a spustí kampaň na ovládnutí celých světů. Povídku po chvilce čtení nebudete moci odložit – je pravda, že až příliš opisuje vzorec historických událostí, ale možná i díky tomu má tak silného vypravěčského ducha. Prosím všechna budoucí pokolení, aby ji neukazovali ambiciózním Afričanům!
Za dlouhým textem o Čakově napodobovateli začínají české příspěvky. Naděje nesmí zemřít od Ladislava Malinovského se prezentuje jako další příběh o střetu Země s asteroidem. Každopádně je emocionálně velmi silný, jelikož na začátku sledujeme myšlenky muže připraveného spáchat vraždu, aby dostal sebe a svou rodinu na evakuační vesmírnou loď. Povídka překvapí hned několikrát. Už jen tím, jak se ze zdánlivé banální zápletky stává, stejně jako v případě Čaky, nejlepším kusem mezi domácími příběhy.
Stříbrnou medaili bych přisoudil povídce Jejich vesmír. Milan Petrák v ní vypráví o zajímavé situaci, kdy čeští vědci dokázali vytvořit v laboratorních podmínkách celý nový kosmos, v němž vznikla inteligentní rasa. Co ale dělat, když se vesmír roztahuje? Lze očekávat zánik Prahy a možná i celých Čech? Námět ani vyústění není zrovna původní, ale přesto se jedná o vtipný a čtivý kus.
Milan Štajer nám zase představuje Pád do Schweinefleischströmu. Stejně jako v případě druhé zahraniční povídky se akce točí kolem černé díry, tentokrát spolu „dovádějí“ dva nepřátelé z dětství, jejichž mysli byly nahrány do počítačů vesmírných korábů. Opět vtipné a nenáročné.
Jen jako „třešničku na dortu“ má cenu zmínit poslední dva jednostránkové příspěvky – Dvě slunce od Jany Kárníkové a O přípravě knih z pera Pavla Housera. Obě patří spíš do skupiny „anekdot“ než „povídek“.
Publicistická část je tentokrát spíše informativní z pohledu světa fantastiky jako takové, než aby hovořila o jejích jednotlivých prvcích. Martin Šust nám nechal sbíhat čtenářské sliny ve svém článku Angloamerická fantastika v roce 2010, takže pokud si chcete udělat přehled nebo získat tipy na nějaké starší tituly, začtěte se do něj. Jason Sanford se místo úvah o psaní jako takovém vrátil ke klasikovi Kurtu Vonnegutovi. Tak už to chodí v bouřlivém vztahu mezi Vonnegutem a SF je vlastně souhrnem dobových reflexí science-fiction ze strany slavného spisovatele, zahrnující jeho (nejspíš nadsazenou) kritiku tohoto žánru. Josef Horký se pak opět soustředil na filmovou stránku věci, a to kolem úplně jiného autora – Hollywoodský spisovatel Philips K. Dick nás vrací k filmům jako Blade Runner, Total Recall, Minority Report a řada méně známých adaptací Dickovy objemné bibliografie.
Z výtvarníků tentokrát Martin Zhouf zpovídal Jana Horu.
Obsah
Zahraniční povídky
Mauren F. McHughová: Zbytečnosti
Ted Kosmatka: Pád
Mike Resnick: Čaka druhý
Domácí povídky
Ladislav Malinovský: Naděje nesmí zemřít
Milan Petrák: Jejich vesmír
Milan Štajer: Pád do Schweinefleischströmu
Jana Kárníková: Dvě slunce
Pavel Houser: O přípravě knih
Publicistika
Martin Šust: Angloamerická fantastika v roce 2010
Jason Sanford: Tak už to chodí v bouřlivém vztahu mezi Vonnegutem a SF
Josef Horký: Hollywoodský spisovatel Philips K. Dick
Martin Zhouf: Čeští a slovenští výtvarníci sci-fi a fantasy současnosti – Jan Hora
XB-1 pro vás recenzujeme pravidelně. Přečtěte si i recenze na starší čísla.
