Také v roce 2012 se můžeme těšit z přítomnosti časopisu XB-1, který nám pravidelně přináší povídky zahraničních i domácích autorů. Hned lednové číslo představuje pořádný a značně nevyvážený nášup.
 |
Povídky zahraničních autorů v něm jsou mimořádně povedené (pokud je text Chiny Miévillea, hlavní upoutávky odpuzující lednové obálky, zřejmě nejslabší ze tří možností, je to silné uznání), povídky domácí pak v souhrnu podprůměrné, čemuž rozhodně nepomohla ani vítězná povídka soutěže Daidalos.
Prvním textem je novela Kristine Kathryn Ruschové Záchrana Apolla 8, jejíž zápletka je vystavěna na alternativním průběhu mise druhého pilotovaného letu projektu Apollo. Ve světě autorky se třem kosmonautům nepodařilo v pořádku dostat na zem, modul měl na oběžné dráze Měsíce technické problémy a skončil v hlubinách vesmíru. Tragédie navždy utkvěla v mysli malého chlapce, který se má jednoho dne stát jedním z nejbohatších lidí na zemi, a zanechala v něm touhu kosmonauty zachránit a podrobit si vesmír. Tato civilně napsaná sci-fi se lehce čte, a přestože nedisponuje silnými zvraty či pointou, příběh hlavního hrdiny, který si plní své dětské sny, je silný a povedený. Záchrana Apolla 8 představuje jeden z nejlepších textů, jaké jsem v „iksbéjedničce“ četl.
Lano je svět Chiny Miévillea je velice krátká jednohubka s námětem, který by leckterému spisovateli vystačil na celý román. Ze Země čouhají monumentální „lana“, pomocí nichž mohou lidé mnohem snadněji a rychleji cestovat mimo naši planetu. Některá tato lana již nejsou používaná, lidé v nich jsou odříznuti a tvoří vlastní malé komunity. Celá povídečka je spíše jen takový nástin, u něhož zamrzí právě fakt, že z ní Miéville neudělal román.
Císař Marsu Allena M. Steelea je další velice silná a jímavá záležitost. Příběh pracovníků na Marsu, z nichž jednoho postihla rodinná tragédie – jeho rodiče i těhotná snoubenka „tam dole na Zemi“ zahynuli během dopravní nehody. Mladík se lehce pomátne, než nalezne útěchu v klasických sci-fi knihách o Marsu. Díky nim tak může utíkat do světa fantazie a stát se prvním císařem Marsu. Přestože životu tohoto mladíka nevytvořil autor příjemné okolnosti, text zanechává spíše pozitivní pocity a napsaný je skutečně znamenitě. Další aspirant do skupiny „Best of XB-1“.
Poslední dny ištery Václavy Molcarové je text, jenž se může honosit titulem „Vítěz literární soutěže Daidalos.“ Těžko říct, zda právem. Nesympatie k textu o mladé išteře=vědmě Resce (taky vám slovo ištera evokuje Tolkiena?) probouzí již úvod, který je natolik klišé, až se člověk ptá sám sebe, zda to nemá být ironie. Avšak vzhledem k tomu, na kolika dalších klišé je vystavěn celý příběh, odpověď je nasnadě. K tomu přičtěte několik (ne)skutečně hloupých dialogů a jeden vymodlený „zvrat“ a velké ACH JO je na světě. Autorka už do světa vypustila lepší práce.
Lucie Lukačovičová se svůj prostor povídkou Potkáš jenom sebe vyplnila sice sympatičtěji, žádné terno to však také není. Její text vypráví o dvou speciálních návštěvnících exotické Kuby, kde jakousi shánějí zdejší čarodějnici. Povídka je napsaná čtivě s povedeným důrazem na tempo, je zasazena do krásného prostředí, bohužel se však nedaří sžít s hlavními postavami, kterým k jejich počínání chybí jakákoliv motivace. Text proto působí jako vytržený z kontextu či jako prolog rozsáhlejší práce.
Mezi publicistickými články si můžete přečíst rozhovor s vítězkou Daidala Václavou Molcarovou, skutečné historické pozadí projektu Apollo či další esej Jasona Sanforda, tentokrát věnovanou úvaze na téma „Co by bylo, kdyby romány psaly počítače?“ Samozřejmostí je kopa recenzí.
Obsah
Zahraniční povídky
Kristine Kathryn Ruschová: Záchrana Apolla 8 (Recovering Apollo 8, 2007)
China Miéville: Lano je svět (The Rope is the World, 2010)
Allen M. Steele: Císař Marsu (The Emperor of Mars, 2010)
Domácí povídky
Václava Molcarová: Poslední dny ištery
Lucie Lukačovičová: Potkáš jenom sebe
Publicistika
Pavel Houser: Apollo – megalomanský projekt, nebo ztracená šance?
Jason Sanford: „Hluboké zamyšlení“ o počítačem psané beletrii
Ivan Adamovič: Život s pocitem úžasu 11
Aleš Smutný: Herkules aneb filmové plenění řeckých mýtů
Pravidelné rubriky
Rozlet a kavárna Hana Sola
Fantastická věda
Filmfaroniáda
Lupa
Vivisektor
Josef Horký (zástupce šéfredaktorky)
josef.horky@fantasyplanet.cz
Osobně nepovažuji české povídky za až tak špatné, celkem se mi líbili. Ovšem zahraniční kousky byly super. Zvlášť Císař z Marsu potěší každého, který už nějaký ten rok fantastikou žijí.
to Josef Horký
Mně teda ištera automaticky evokuje Ištar – a tedy starověký Sumer…
standa.e
Mně tedy spíš slovo Istari.
Jsem teda na straně standy, ištera mi jako první v mysli vyvolala Ištar a její kněžky, sumerské šťabajzny:) Popravdě jsem musela hodně přemejšlet, jak ti může něco s hláskovou skupinou “št” připomínat Tolkiena, než mě napadlo umazat háček.
mě teda české kousky nějak nezaujaly, zvláště proti Miévillovi mi přišly strašně neoriginální a plné stokrát přeprané omáčky. Za to Záchrana Apolla 8 mě dostala, ačkoliv vesmírné věci s raketama a blabla moc nemusím.
XB-1 vs. Pevnost
Ač jsem měl k oběma časopisům vždycky svoje výhrady, musím říct, že Pevnost se v novém roce podařilo nakopnout vážně dobře a čtu ji čím dál tím s větší chutí. XB-1 mě prostě nějak míjí, právě s výjimkou těch zahraničích povídek. Ale asi to bude i o tom, že Ikarie/XB-1 byla vždycky spíš o SF (ač podtitul hlásá něco jiného) a v tom zas až tak kovaný nejsem.