Jedním ze subžánrů, který mezi čtenáři české a slovenské fantastiky hodně frčí, je historická fantasy. To platí od dob, kdy byl napsán Stín modrého býka, a hodně ji proslavili i autoři Jaroslav Mostecký, Juraj Červenák či editor Ondřej Jireš. I proto je nápad méně známých autorů sepsat historickou fantastiku celkem dobrým receptem na velmi čtený titul. Wilth Ahwa je sborník povídek právě mladých autorů, kteří na svoji pozici v síni slávy teprve čekají. Pojďme se tedy podívat, jestli do ní mají aspoň trochu nakročeno.
Věnovat knihu řece – to je autorská invence, s kterou přišli mladí autoři sami. A která že je to řeka? Sám název knihy napoví, od Wilth Ahwy není k Vltavě zas tak daleko. Zároveň se autoři pod taktovkou Zbyňka K. Holuba rozhodli příběh povídek sjednotit a spojit i styl psaní. Vznikl tak sborník, který lze do určité míry pasovat na povídkový román, jejž spojuje příběh oživlé bohyně řeky, která postupem času mění jméno a své postavení.
Příběh řeky začíná v mladší době bronzové povídkou Řeky autorky Lucie Kučerové. V té době lid Poříčanů uctíval řeku a bohyně jejich dary štědře odměňovala. Ve chvíli, kdy se snažili dobýt území kmenů v povodí jiné řeky, však ani bohyně divoké řeky nebyla všemocná.
Divokost řeky se projevuje v dalším příběhu Krev divoké řeky od Zbyňka K. Holuba. V době, kdy naše území obývali Keltové, se ke skupině keltských reků pod vedením druida přidává řecký dobrodruh, jenž se stává do značné míry vypravěčem. Keltové prosí řeku o pomoc, úskalí se však skrývá v tom, jak ji správně poprosit.
Markwart představuje mladého hrdinu, který se s kamarády nebojí vykrást staré pohřebiště a dokázat tak svoji mužnost. Tento čin však je staršími z národa Germánů přijat s nevolí, a navíc se zdá, že se jim za vykradení staré hrobky mstí i řeka. Všechno je však nakonec jinak, mladí hrdinové musí své chování ospravedlnit sami. V povídce mimo jiného vidíme bující obchod Germánů s Říší římskou.
Pak už následuje doba Slovanů. Mnata z Dulebů je příběhem pomsty. Mladík se vrací do svého rodiště, aby pomstil smrt otce. Dulebové jej chtějí využít v bitvě proti rozpínavým Čechům. Zdá se, že právě on je spojen krví přímo s řekou a její Bohyní.
Další povídky už jsou ve znamení ústupu říční bohyně. Na naše území totiž přicházejí křesťané. O zřejmě rozhodujícím souboji vypovídá povídka Hněv řeky od Jana Č. Galety, v níž je Bořivoj zvolen knížetem všech Čechů. Na pomoc v boji proti řece si přivádí samotného Metoděje. Dál snad není nutné odhalovat historické pozadí, tyhle kapitoly dějepisu si každý pamatuje.
Snad nejznámější autor ve sborníku Míla Linc ukazuje v povídce L.P: 921 bohyni řeky, která se odmítá smířit s tím, že ji za knížete Václava přestávají vnímat jako bytost.
Z jednotného autorského stylu zřejmě nejvíce vybočuje poslední text manželů Lucie Kučerové a Zbyňka Kučery Holuba. V Bludičce vidíme už jen záchvěvy moci řeky; příběh vytváří i alternativní legendu o žábě u budějovického dominikánského kostela.
Většina povídek se odehrává v dávných pohanských dobách a přímo vybízí ke srovnání právě s valnou většinou Červenákových knih či Stínem modrého býka autorské dvojice Leonard Medek a Františka Vrbenská. Pokud jde o reálie příběhů, jsou mladí autoři dostatečně obeznámeni s historií, aby jejich povídky působily věrohodně. Příběhům nechybí ani heroické vyznění, přesto jim však něco schází – větší živost popisovaného prostředí či větší snaha o mystičnost. Nejde ani o to, co je v příbězích napsáno, ale jak je to napsáno. Možná právě tohle kouzlo souvisí s jedinečností stylu každého autora, který byl vzhledem ke snaze spojit příběhy potlačen. Možná se však autorský styl projeví s přibývajícími zkušenostmi ve psaní, i když u většiny spisovatelů se v této knize nejedná o první knižně vydaný počin.
Přidanou hodnotou je pak předmluva archeologa Ondřeje Chvojky, fotopříloha řeky Vltavy Lucie Kučerové a hlavně výborná obálka Romana Kýbuse. Vše knihu skvěle doplňuje. Antologie si i přes malé výtky vaši pozornost zaslouží. Jistě, na výsluní historické fantasy titul nemíří, koneckonců tomu dominují v úvodu uvedené názvy a jména. Snad bude ale projekt Wilth Ahwa natolik úspěšný, aby se mu dostalo pokračování v podobě připravovaného sborníku s podobnou autorskou účastí o řece Labi.
Několik autorů spojilo síly, aby svými příběhy vzdali poctu řece Vltavě, prastaré patronce našich zemí. Řeka je srdcem krajiny. Někdy bývá mírná a přátelská, jindy zase nespoutaná a divoká. Naši předkové mnohokrát poznali její vrtkavou povahu – to, jak dovede být štědrá, ale také ničivá a smrtící… Tato kniha vypráví o nezkrotném duchu Divoké řeky – společně se sedmi příběhy se ponoříte do dávného pravěku, mezi Kelty, Germány, slovanské Doudleby nebo do časů Přemyslovců. Zveme vás na dobrodružnou výpravu proti proudu času, na cestu za řekou… (anotace)
Povídky:
Lucie Kučerová: Řeky
Zbyněk K. Holub: Krev Divoké řeky
Zdeněk Beneš: Markwart
Milan Brabec: Mnata z Dulebů
Jan Č. Galeta: Hněv řeky
Míla Linc: L. P. 921
Lucie Kučerová, Zbyněk K. Holub: Bludička
- Wilth Ahwa
- Editor: Zbyněk K. Holub
- Forma: hardback
- Počet stran: 288
- Cena: 289 Kč
- Vydal: Zoner Press, 2010
Jan Michálek (redaktor)
jan.michalek@fantasyplanet.cz
Četl to někdo? Jaké to je? Rezence mi totiž mnoho neřekla…