Legendy trhlinové války jsou výplodem nápadu pana R.E. Feista pozvat na svůj píseček zvaný Midkemie jiné klučíky s vlastními bábovičkami. Jenže občas se mine účinkem i dobrá myšlenka a co se jednou zdaří, napodruhé už nemusí být tak úplně košer. Stejně jako u Čestného nepřítele, i zde po pár stránkách poznáme, že tohle Feistův styl prostě není, takže sám Feist při psaní asi sloužil jenom jako kontrolor odkazů na předchozí knihy, kdyby se J. Rosenberg přespříliš odvázal.
Pokud jste četli Trhlinovou ságu, snad si vzpomenete, že si na konci války vezme dceru vévody Brucalla hrabě Vandros z La Mutu. Právě o pravděpodobné svatbě si šušká i šlechta počítající s uvolněním hraběcího titulu. Když pak hrabě Vandros odjíždí na válečnou radu do Yabonu ve stejnou dobu, kdy se má v La Mutu sejít Baronská rada, napětí nabývá vrcholu. Mezi řádem a chaosem stojí trojce hrdinů, zkušených námezdných vojáků, kteří si ze všeho nejvíce přejí svůj žold, ale také strávit zbytek zimy někde v pohodlí a teple. Místo toho berou „neodmítnutelnou“ nabídku ochrany jednoho z nesvářených lordů a čím dál víc se zaplétají do intrik místního panstva.
J. Rosenberg postavil svůj příběh na psychologii hlavních postav. Tři ostřílení žoldnéři vidí svět v pokřivených liniích a jejich myšlení je chvílemi celkem zábavné. Rozhovory protřelých vojáků však nijak zvlášť neoplývají originalitou a myšlenkové rozbory situací mi časem připadaly až paranoidní. Zároveň autor pozapomněl na to nejdůležitější – tedy na nápady. Je jasné, že si do již fungujícího světa nemohl dovolit zasadit nová božstva a temné protivníky, ale na druhou stranu je zbytečné držet se úplně při zemi. Kniha obsahuje minimum akce, magie zde není vůbec a samotné intriky působí vedle Feistovy předchozí tvorby nepřesvědčivě. Navíc se autor poněkud často opakuje: že venku napadlo půl metru sněhu a nedá se vyjít z města, že dráček Fantus utíká z půdy ke krbu v pracovně mistra šermíře, což ho vždy vzrušuje… z omílání toho samého jde člověku hlava kolem.
Abych nebyl zlý, musím říct, že k závěru kniha graduje. Vlastně už dlouho se mi nestalo, aby mě vyústění zápletky tolik překvapilo, a v tomto případě se dá říct, že mě závěr přímo šokoval. Je příjemné, nakolik je spjatý s psychikou hlavních postav, i když u postav vedlejších se nějaká ta nelogičnost najde. Celkový dojem z knihy by byl mnohem lepší, kdyby se zbytečně natahovaný text zkrátil na detektivní stostránkovou novelu. Jinak je čtenář příliš odkázán na charakteristiky hlavních postav a pokud si je čtenář nezamiluje po pár stránkách, nemá snad smysl ani knihu dál číst.
Vražda v La Mutu jistě bude mít hodnotu pro čtenáře, kteří právě dočetli Trhlinovou ságu a touží po dalších textech ze svého oblíbeného světa. Jako samostatnou knihu ji naopak nedoporučuji, protože byste si možná utvořili nedobrý obrázek o Feistově tvorbě.
Vražda feista
Podle všeho nejhorší Feistova kniha. Do toho teda osobně nejdu. Ale zkusim rozhodně tu novou sérii Konkláve stínů. Na to jsou samé kladné ohlasy! 🙂
100% souhlasím s recenzentem. Knihu jsem v podstatě nedočetl, jen jsem se prolistoval k závěru, který jediný aspoň trochu vyčníval z monotónnosti textu a překvapil. Jinak je to hrůza. Je to ještě horší než Slza bohů…
teda vytrpěl jsem si při čtení tohoto svoje, ale ještě pořád pro mě byla asi Sla bohů o něco horší. Konkrétně ty magické vyboje chcuhvalců fialové hmoty a vůbec všechny popisy kouzel, to se prostě nedalo vydržet 🙂
Me se Vrazda velice libi, po vsech tech superspravnych cestnych hrdinech je to neco uplne noveho a IMHO to rozhodne stoji za precteni. Matou me ovsem ceske recenze s jejich hodnocenimi jako “vubec to neni Feistuv styl” nebo “velmi nezazivne napsane” – neni mozne, ze je to jen zmrsenym prekladem? Protoze ja jsem Vrazdu cetl jen anglicky (zatim dvakrat) a zminenych vad jsem si nevsiml.To Ondrej Jires: Nejhorsi Feistova kniha je bez nejmensich pochyb treti v serii Legendy, Jimmy Rucka. Ten uz je originalni skutecne minimalne a bohuzel jen v tech castech, kde porusuje realie (at uz Feistova sveta nebo libovolneho sveta). A ani jazykove neni na vysi.
Nedavno jsem konecne trochu s namahou docetl Vrazdu v LaMutu a i kdyz se moc nedivam na detektivky,tak me zaver vubec neprekvapil,protoze se udal presne podle mych predpokladu jak jsem si myslel,zdalo se mit az prilis typicke a normalni jako vetsina detektivek byva…styl psani hruza,kdy si hrdinove neustale pokladaji sami sobe stupidni otazky,abz si na ne v zapeti hned odpovedeli,porad to same dokola,nic zajimaveho,ani poutaveho..velmi slabe… Feista ctu uz deset let a mam ho moc rad,ale toto s nim nemelo nic krome svetu spolecneho.Ted jsem si tak nejak povsiml i jednoho aspektu u Konklavy a to je ten,ze Feist zatim uz i v druhe knize rozviji jen jednu dejovou linii,coz u neho nebyva zvykem…a popravde..moc se mi to nezamlouva..i kdyz se mi to zatim libi.chybi mi vice postav,ktere by rozvadeli dej a pripada mi,ze Feist chytil syndrom Janny Wurtsove ala sokonaly hrdina Pan Bile Boure,ale nastesti tady ma Spar,alespon sve ucitele a neni tak genitalni samouk,jako zmineny Pan Bile Boure,tolik zatim k Feistovi..
Pepak – zmršený překlad (teď mluvím obecně, ne o Feistovi) je obrovský problém, protože DRTIVÁ většina čtenářů špatný překlad nepozná, ani kdyby vyskočil z knížky s cedulí “Já jsem špatný překlad” na krku. Takže sice ví, že se jim knížka nelíbila, ale myslí si, že to je holt neschopným autorem, a příště od něj už nic nekoupí (pokud je to třeba s daným autorem jejich prvních zkušenost). A to je jen extrémní příklad. Daleko častější situace je taková, že překlad není vyloženě špatný, jen takový nijaký, průměrný, takže český čtenář má rozdíl od anglického třeba o polovinu slabší zážitek. Příklad – kdysi jsem v Anglii v jednom knihkupectví přečet prvních asi 100 stránek Feistova Mága a byl jsem nadšen (přestože x-dílné krmné fantasy ságy nejsou obvykle nic pro mě). Po návratu do Čech jsem si ho okamžitě sehnal v překladu a – taky dobrý, ale ten zážitek už se nedal srovnat. SF&F dnes překládá jen velmi málo lidí, kteří umí poskytnout českému čtenáři velice podobný, nebo dokonce srovnatelný zážitek – osobně mám nejlepší zkušenosti s Janišem, Kotrlem, Podaným, Oščádalovými, Žáčkem, Tschornem, Rečkovou. Pokud je pod knížkou podepsán někdo z nich, vůbec se nebojím investovat do ní své těžce vydřené love.
Vrazda je fakt nudna knizka, ale precet sem ji :)Je pravda, ze tihle hrdinove by nemusely byt spatni, jenom tu knihu napsat vic zabavne a ne aby se odehravala na jednom hrade. To je fakt o nicem imho 🙂
To Aiax:
To Aiax: s uvedenymi jmeny naprosto souhlasim! (Akorat od reckove jsem asi jeste zadny preklad necetl, ted nevim). Taky jsem rad, ze uz se v podobnych vyctech temer neobjevuje Kanturek. Nic proti nemu. Bez neho by Zemeplocha u nas nebyla Zemeplochou, ale polsedni dobou mi prijde trochu… pretizeny? vycerpany? nedbaly? nevim, ale radeji se spoleham na ty uvedene prekladatele.
Rečková dělala např. Farmer – Temný záměr, Bear – Darwinovo rádio, Boží výheň (nejsem žádný kritik překladu, ale myslím, že to zvládla vysoce nadprůměrně, hlavně Darwinovo rádio muselo dát fušku).Kantůrka si dovolím zhodnotit jen velmi opatrně – určitě má velký dar libozvučné češtiny (viz geniální jména v Zeměploše), což je věc, kterou člověk “v apatyce nekoupí”, ale řekl bych, že opravdu špičkový překladatel toho musí mít víc. Kdesi jsem zaslechl, že to nejspíš ani není “vhodný typ” pro “vysokou” literaturu, což se údajně ukázalo na jeho překladu Banksova Mostu (nevím, nečet jsem a v žádném případě se necítím na fundovanější kritiku).
add překlady
vždy jsem byl přesvědčenej o tom, že překlad ovlivňuje kvalitu knihy a že přeložená kniha v sobě nemá autorovo kouzlo, nebo co já vím auru. Proto taky toliko kupuju české knihy a proto jsou asi taky české knihy kvalitou v souhrnu nadprůměrné. Tož ale, že by se dala kniha přeložit tak, aby ji překladatel totálně zmršil, tomu se mi ani nechce věřit.
To honza
Ale jo, opravdu to jde. Provareny priklad za vsechny: http://pes.internet.cz/scifi/clanky/2349_0_0_0.htmlJeslti to neznas, urcite si to poctive precti. Mozna nebudes verit svym ocim.
jan michálek – jéé, ty neznáš slavné překladové filipiky Jana Vaňka, Richarda Podaného a Viktora Janiše? Tož to ti hodím pár linků, abys pochopil, jak moc se dá knížka překladem zmršit:http://ikarie.cz/interkom/1997/19970214.htmhttp://ikarie.cz/interkom/1998/19980861.htmhttp://ikarie.cz/interkom/1999/19990568.htm#1http://ikarie.cz/interkom/1999/19990963.htmhttp://ikarie.cz/interkom/2001/20011357.htmZároveň výše zmíněným za tato pojednání ze srdce děkuju, svého času pro mně byly jako pro čtenáře a SF&F fanouška obrovský “eye-opener” a hodně jsem se z nich naučil.
to Ajax:
zrovna most byl prelozenej vyborne, aspon ty pasaze z barbarem, ale bylo tomu rozumet jeste min nez v anglictine :))
Já myslím, že Honza Kantůrek má opravdu velký dar jazyka – něco, co se nedá vydřít, proto bych ho řadil nad všechna jména, co se výše zmiňovala – jeho texty mají často velkou jiskru.Je ovšem pravda, že Honza už po těch letech práce je asi unavený – když my nakladatelé na něj neustále tlačíme a chceme všechno včera. Hmm, když o tom tak mluvím, doufám, že mi stihne dokonce března nahrubo přeložit první díl Amberu… 🙂
Kniha to je opravdu podprůměrná a je vidět, je že se ji Feist moc nevěnoval a nechal to skroo výhradne na Rosenbergovi.K překladům, moc nemůžu posoudit bo anglicky neumím a tka si to nemůžu přečíst v originále. Ale stává se, že ve větě bývá slovo, které tam nemá co dělat a podobně.K Amberu, chtělo by to konečně pořádný překlad bo to co předvedl Classic je hrůza. Oni většinou i u několika dílných ság davají jednotlivé díly překládat různým autorům, což je pak za trest to číst.
add překlady
ty články o překladech jsou hmm podnětný. Zvlášť ten první na Bankse. No stávalo se mi v minulosti, že jsem nějakou knihu nějak nechápal a teď už vím i proč, bylo to překlady. Jinak na classicu je neuvěřitelný, že stále ještě funguje. Asi to bude tím, že scifi-nakladačství je u nás ještě pořád věc nadšení, než čeho jiného.
jan michálek – o Classicu viz diskuze u anotace na Galileu.
Je to pravdu od Feista?
Spis si myslim, ze jeho jmeno je v tomto pripade jenom obchodni znacka a napsal to Rosenberg :))). Ale me se to docela libilo, nebylo to cernobile a zoldaci asi nejsou klasicti superhrdinove jako Pug :))
OT Kantůrek
Ano, překlad Banksova Mostu je strašně mizerný; podrobnou studii snad už letos dokončím, tak jenom pár charakteristických drobností, které mám po ruce, potažmo v Googlu: “from 1978” – “v sedmaosmdesátým” (o milencích na konci 60. let:) “They drank, smoked and screwed together, and tripped together a couple of times” – “Pili, kouřili a souložili. Několikrát si vyrazili na výlet” Ale jako demonstrace, jak špatný překladatel Kantůrek je, stačí každému (kdo má oči k vidění a nějaké jazykové povědomí; komu nebyly shůry dány, ten, je mi líto, v apatyce nekoupí, jako když jde do speciálky pro čtvrt kila Feista, ale ať je čerstvej a pořádně krvavej, pani!) prolistovat si comics v Ikarii. Čert vzal kvanta překlepů a jeho vrozenou neschopnost psát správně čárky, což po něm v serióznějších podnicích aspoň zčásti opravují; a tamtéž by se dalo zařadit i, že reálie se po několika panelech jmenují jinak. Ale ze slovosledu a idiomatiky tak zoufale čouhá angličtina, že bych to málem tipoval na zhruba ohlazený výstup strojového překladače, nevědět, jaký postoj Kantůrek má k moderní technice; ne, je to “jenom” žaves nadrcený za pět minut.(Konkrétní soupis z posledních tří měsíců budu odpoledne posílat na sci-fi konferenci.)
dobry de vi kuv
vrazda v la mutu je ta najhorsia feistova kniha aku som kedy cital…doteraz bola slza bohu najhorsia ale dala sa citat a bolo to trosku zaujimave ale vrazda je uplny shit…