Vlčice a děti noci – Žemlička Zdeněk

Kroana se společně se svým novým vlčím partnerem Fabiem přidává k družině krále Marobuda, kterému nyní stojí po boku jeho družka Alana, neméně silná vlkodlačice. Ta vládci ve jménu lásky odpustila staré křivdy a rozhodla se s ním spojit svůj život. Po vítězství nad lidmi i krvelačnou strigou se dny na Marobudově hradišti vrací do starých kolejí. Obchod začíná kvést a život je klidný a hojný. Tento stav bohužel netrvá dlouho. Král se musí rozhodnout, kterému sousedovi nabídne spojenectví a kterého pošle tam, kde slunce nesvítí. Ať se rozhodne jakkoliv, boj ho nemine.

Jenže kde se vyskytují vlkodlaci a mory (jedna taková snová cestovatelka se přidá i k Marobudově družině), tam není nouze ani o jiné nadpřirozené bytosti. Po strize sice zbyla jen mastná šmouha, ale s vychytralostí sobě vlastní si pořídila dědice. Sourozence Khana a Lilit. Určitě vám hned dojde, že to nebudou hodné statkářské dětičky. Mají sice víceméně lidskou podobu, ale jejich pokrmem je krev, nejsladší pak lidská. Přes den bloumají jako v šedi, ale v noci vidí lépe než jakýkoliv člověk. Po prvních nepovedených pokusech o rozšíření vlastních řad vyrostou, zmoudří a pomalu se vymaňují z moci své pomstychtivé matky.

Kroanu a její přátele tedy čeká střetnutí nejen s vojskem nepřítele, ale i s rasou dětí noci, jež se zdá na první pohled podivná a krvelačná. Avšak, jak moc se odlišují od vlkodlaků? A lze s nimi navázat spojenectví, či dokonce spolupráci a přátelství? Na to všechno vlčice dostane odpověď, nikoliv však zadarmo a tím méně jednoznačnou.

Dvoudílný příběh je v podstatě historickou fantasy. Nenabízí sice přesná data či jména, ale krásně vylíčí dobu příběhu. K tomu přidává zajímavou mytičnost, například v podobě zázračného stromu plodícího lákavě krásná jablka či Fabiova vyprávění o jakémsi židovském příběhu se zázračnou zahradou a podlým hadem. Avšak oboje není v díle tím nejdůležitějším. Prostředí hradišť a temných lesů je jen pozadím, na němž se odehrává děj opravdových životů.

Hlavním bodem, na němž Vlčice a děti noci stojí, je právě příběh omylnosti a lidskosti, dvojakosti pravd a činů. To vše, s trochou mýtů, fantasy a historických faktů, vytváří téměř dokonalý, čtivý a hlavně uvěřitelný svět. Hrdinové nejsou jen výborní válečníci a vládci, ale i špatní rodiče a partneři, králové s prohnilým svědomím a monstra, jež dokáží milovat a obětovat se za tuto lásku. Nikdy nemůžete říct, kdo je ten dobrý a kdo špatný. Stejně jako se jin a jang neustále přelévají, tak i hrdinové Vlčice se někdy zachovají statečně a obětavě a jindy si jdou sobecky za svým a nedojde jim, jak si tím zničí život.

Knihy Zdeňka Žemličky jsou unikátem. Nabízí nejen akci, ale i zamyšlení. A pokud žádáte po příběhu jen jedno z toho, druhé vám nebude překážet. Hlavně ale nabízí příběh vlkodlačice, která není žádnou superhrdinkou. V podstatě je člověkem se všemi lidskými problémy a vztahy. Vztahy osudovými, bolestnými a silnými. Nikoliv však pateticky hloupými a vlezlými. Svojí obyčejností nám dávají pocit pravdivosti a síly, ale hlavně uvěřitelnosti. Každý z nás totiž někdy odolává touze podvést, propadá zoufalství nebo ztrácí nejbližší milované…

Striga z předchozího dílu ságy Vlčice byla zničena, avšak zanechala po sobě krvelačné potomstvo. Marobudovo království je opět ohroženo, tentokrát velmi temnými silami. Kroana, Marobud a Alana se rozhodnou vrátit úder. Je to ale nejmoudřejší řešení? Bojovnice a mora Nadja o tom má pochybnosti. Navíc Arminius a náčelník Hermundurů Vibilius kují nebezpečné pikle. Román Vlčice a děti noci lze označit jako upírský, i když slovo „upír” byste v něm hledali marně. (anotace)

• Autor: Zdeněk Žemlička
• Forma: paperback
• Počet stran: 200 + 224
• Cena: 139 + 139 Kč
• Vydala: Epocha, 2011

Kamila Procházková (redaktorka)

kamila.prochaz­kova@fantasypla­net.cz