V létě loňského roku vydal Klub Julese Vernea v malé řadě Poutník další román Richarda Šusty. „Vlákna hyperčasu“ se odehrávají víceméně ve stejné realitě, jako „Dotek nulačasu“, časově jsou ale zařazeny asi sto let od událostí popsaných ve starším románu.
Zhruba století po válce s Marsem a likvidaci saleko je Země stále stejně nevalně obyvatelným místem. Lidstvo objevilo hyperpohon, vybudovalo orbitální výtahy a pomocí kosmické flotily proniká do hlubokého vesmíru. Mezi lidmi se ujala móda elektronických implantátů – nejčastěji ve formě čertovských rohů a dala vzniknout životnímu stylu EIMP. Negonismus se v průběhu času stal regulérním náboženstvím, zákony ale stále připomínají současný euro-český právní paskvil.
Tímto světem se protlouká dosud -náctiletý, tudíž neplnoletý Jaquel Honzíček, zvaný Honzborg, vášnivý vyznavač životního stylu EIMP. Honzborg se díky svým aktivitám na hraně zákona považuje za Velmistra průšvihů. Pochází totiž z, jak se dnes s oblibou říká, „sociálně narušených poměrů“. Otec neznámý, matka feťačka ulítlá na bludech, a tak se Honzborg má co ohánět, aby získal finance na vlastní přežití. Momentálně ještě musí sehnat peníze na letenku na planetu Trečka, kde bude velká show Snoitomeho, velkého guru stylu EIMP.
Snaha přivydělat si ale vžene Honzborga do střetu s bludotvůrci, negonisty a následně s policií. To vše je ale jen začátek velkolepé jízdy. Několik drsných akcí a krvavých střetnutí naznačuje, že Snoitomeho show na Trečce je jen zástěrkou k nějaké jiné akci a přípravou na děsivou oběť neznámé entitě. Honzborg se neplánovaně dostane do střetu dění a opět mu jde o život. Ukazuje se, že vše jsou jen plány v plánech jiných plánů. Kdo ve skutečnosti stojí za událostmi na Zemi i na Trečce?
V posledním Šustově románu se setkáváme s celou řadou nových postav, ale ve vedlejších, leč nezanedbatelných rolích se tu objevuje i pár starých známých, jako například Rievan Efer. Ze starého světa až na pár vzpomínek nic nezůstalo, prostředí je víceméně nové, byť některé detaily až bolestně odkazují na naší realitu. Děj je barvitý, svižný a prostředí, ve kterých se odehrává jsou dostatečně exotická (zejména Trečka). Nechybí zde ani spleť mezilidských vztahů, nejrůznějších spiknutí, řádná porce bitek a ani nějaká ta láska. Přestože jde o velmi vydařený koktejl využívající všeho, co dobrodružný žánr nabízí, působí román poněkud slabším dojmem než Dotek nulačasu. Menší rozsah, předvídatelně probíhající hrdinovy eskapády, kdy se pravidelně střídá pomalý vzestup a následný rychlý pád, neuzavřené některé motivy a svým způsobem otevřený konec, který volá po napsání dalšího dílu – to jsou hlavní příčiny, proč Vlákna hyperčasu patří sice mezi nadprůměr tuzemské dobrodružné sci-fi, ale proč se neřadí mezi absolutní špičku.
Na celkovém dojmu se podepisuje i z profesionálního hlediska dokonalá, leč studeně a nepříliš lákavě působící obálka J. P. Krásného.
zrovna tento týden jsem to přečetl. Nevim začátek byl takovej hodně chaotickej, děj zběsilej, myslím, že tam chybělo vysvětlení některých pojmů. Na druhou stranu se mi dost líbil dobře napsaný závěr. Pravda ovšem je, že to Doteku nulačasu nesahá ani po prsa.
Obálku považuju naopak za docela povedenou, a když se vezme v úvahu, že jde o českou knihu a že obrázek kreslil JP Krásný, tak je přímo skvělá.
Vlákna hyperčasu jsem nečetla, ani se k tomu nechystám (pokud to teda neseženu v knihovně), protože jsem se dost obtížně prokousávala už prvním dílem Doteku nulačasu… ale musím se (výjimečně:-)) zastat J.P. Krásného. Tahle obálka působí velmi dobře, docela vkusně a neotřele, ikdyž netuším, jestli má nějakou návaznost k ději a atmosféře knihy. Zvolené chladnější tóny malby vzbuzují dojem tajemna, na mě to působí dostatečně lákavě.
Lákavě?
Nikde jsem netvrdil, že obrázek na obálce je špatný, ale průměrný konzument přijde do obchodu, zhlédne záplavu sice ne tak pěkných, leč podstatně lákavějších (ať už barevně, nebo obsahově) obálek a sáhne po něčem jiném. Nebo si řekne – “zase drak, a nějakej divnej” a opět sáhne jinam. Kdybych už od Šusty něco nečetl dříve, nejspíš bych o titul okem nezavadil, protože bych si ho na pultě ve výše zmíněné záplavě prostě nevšiml.
Mně též přišla lákavá
Že by průměrný konzument nepoznal draka od (kyber)ještěrky, nemyslím.
Škoda FP, škoda pro SFFH
Holt už to tak vypadá, že podle počtu recenzí a článků na FP za poslední dva měsíce, tenhle “historický” a památný SF/F server výrazně utlumuje svou činnost, což je strašná škoda.Samozřejmě, že je tady Sarden,Fantasya, Daemon (nebo Agent-JFK/JFK Fans :)) a další weby, který jsou stejně super, ale i tak si říkám: škoda, přeškoda… Nebyla by nějaká oficiální zprávička, jestli se ještě můžeme těšit? A nebo už fakticky končíme…?
RE: Škoda FP, škoda pro SFFH
Bohuzel cas nadsenych lidi, kteri delali obrovsky kus prace zadarmo je uz nenavratne v propadlisti dejin. Jiste vis, ze sefredaktor nebude delat zadarmo – nezivi ho to, pak to dopada tak, jak na FP. A bez kvalitnho sefredaktora, ktery by na FP sedel denne to nema smysl.Mam ted neco rozjednaneh, pokousim se ziskat grant od Ministerstva kultury, pokud by kdokoliv z vas mohl pomoci, pomoc uvitam. Chci FP zase dovest na spici a verim, ze se mi to podari, ale vse je otazka penez a kde nejsou penize neni ani loajalita :o) Ja bohuzel nemohu FP stale dotovat ze sve kapsy a pokud bych mel platit sefredaktorovi a redaktorum, tak bych potreboval tak 30k volnych mesicne, coz nemam :o)Cili kdo ma zkusenosti s granty ci nejake kontakty, at napise na mail, diky.