Recenze originálu.
Početní milovníci dobrodružství vesnického exorcisty – amatéra Jakuba Vandrovce – mohou zajásat. Na polských knižních pultech se nedávno objevila již pátá kniha, popisující jeho neuvěřitelné příhody. S radostí mohu konstatovat, že i když Jakubovi táhne na stovku, devastující zub času se nijak nepodepsal na pevnosti jeho rukou, ani na jeho chuti na podomácku vyráběnou kořalku.
Netradičně začneme od názvu knihy. Z kontextu vyplývá, že jde o součást torza básničky, a měl by znít „Věšet každý může“. Veršovánka pokračuje „někdo lépe, druhý hůře“, ale to mi jako název přišlo poněkud neohrabané – uvidíme, pro co se nakonec rozhodne překladatel. Jako motto knihy však název slouží bezchybně. Na Jakuba totiž v nové povídkové sbírce čeká hromada práce, a ne vždy ji lze vyřídit v rukavičkách. Občas (tedy vlastně vždy, když je to možné) nejedná Jakub zrovna jemně, takže ukápne i nějaká ta kapka krve. Ale jak Jakub říká, „kdo takové potřebuje?“
Staronový recept
Kniha má tentokrát trochu netradiční stavbu, kterou autor použil už u druhého dílu, Čaroděje Ivanova. Tentokrát zde najdeme sedm povídek a jednu delší novelu, ke kterým je jako bonus přidána povídka Michala Smyka, se kterou zvítězil v soutěži „U nás za stodolou“. Povídky se drží v starém dobrém stylu, který známe a máme rádi z předešlých knih, takže určitě neurazí žádného čtenáře. V „Rekrutech“ se toho hodně dozvíme o Jakubově partyzánské minulosti, v „Továrně“ se hrdina musí vypořádat s nástrahami ekoteroristů ze Zelených brigád, „Kocovina“ je kraťoučkým přepracováním starého ukrajinského vtipu. V „Přednášce“ zasvěcuje mladé adepty exorcismu do tajemství tohoto nelehkého umění, „Skanzen“ představuje další (pochopitelně nepovedený) pokus o Jakubovu likvidaci, a v „Kontingentu“ se musí Jakub vypořádat s nepřítelem z nejlítějších – s agenty Evropské unie. Na konec jsem si nechal povídku „Teta Anežka“, ve které se čtenáři seznámí s důležitou postavou – Jakubovým pravnukem Péťou. Jablko nepadlo daleko od stromu a malý mudrlant je pravým potomkem velkého muže. Že by konečně mohl Jakub pomýšlet na důchod?
Povídky však mají za úkol hlavně navnadit čtenáře na novelu „Pole třtin“. Pilipiuk v ni zdařile zkombinoval věci, které spolu zdánlivě nemají nic společného – setkáme se v ní s egyptským podsvětím, oživlými vůdci světového proletariátu, polskými archeology a pochopitelně i s našimi hrdiny, Jakubem a spol. Ti se musí vydat na dalekou cestu, až do Egypta. Není těžké odhadnout, že cesta se rychle zvrhne v řetězec vtipně podaných katastrof, ve kterých musí Jakub prokázat, že neztratil nic ze starého umění. Naštěstí má zdatné pomocníky – Semena Korčaška a svého mladého pravnuka Petra. Zdatná trojka s úspěchem zdolá všechny nástrahy osudu a jejich nepřátel (v čele s oživlým Leninem), aby se na konci utkali s prastarou egyptskou kletbou. Jenže, nebyl by to Pilipiuk, aby čtenáře na konci nějak nepřevezl.
Pilipiuk v dobré formě
Z novely jsem měl na počátku obavy, Čaroděj Ivanov nedopadl zrovna nejlépe. Pilipiuk se naštěstí za ty roky „vypsal“, takže „Pole třtin“ působí mnohem kompaktnějším dojmem. Spisovatel tentokrát pustil své fantasii všechny otěže, takže je možné vše. Je to krok od metody „lehkého fantastična“, které se dlouho držel. Jestli je to dobře, nebo ne, těžko posoudit. Výsledek se každopádně čte výborně, což platí i pro povídky. Pochopitelně, není to žádná velká literatura, ale tu snad autor ani vytvořit nechtěl. Je to prostě legrace, sranda, pr… (doplňte si další výrazy), splňující všechny parametry lehkého oddechové čtiva, u kterého se budete s chutí a často smát, a nedoporučil bych ji snad jen zarytým příznivcům komunismu. Pilipiuk si sice dělá legraci snad ze všeho, ale z obzvláštní chutí se strefuje právě do nich – viditelně mu leží v žaludku.
Jako bonus obsahuje kniha povídku od Michala Smyka „Vesklínač“ (v originále „Wieśmin“, tedy něco mezi zaklínačem a vesničanem…). Ne, panu Weigelovi, který by měl knihu překládat, jeho úlohu tentokrát opravdu nezávidím. Hrdina se v ní musí postavit strašlivému podlému netvorovi – samotnému Andrzeji Pilipiukovi. Kam ti lidi na ty nápady jen chodí? Povídka je každopádně příjemnou tečkou za podařenou knihou. Čtenář, kterému se líbila předchozí Jakubova dobrodružství, bude spokojen. Kvalitou za nimi nijak nezaostává, takže nezbývá než čekat na české vydání, na kterém se jistě již pracuje.
Drobné inzeráty:
– Tuning aparatury na samohonku. Zaručujeme 120% výkonu.
– Magisterské diplomy skoro jako pravé. Pro zájemce o prezidentské křeslo – slevy.
– Koště s vystřeleným airbagem. Málo jeté, funkční. Prodám.
– Kurs sebeobrany. V programu mj. vrh hráběmi, stavění barikád, loudění půjček. Výuku provádějí zkušení specialisté.
