Figurky na šachovnici jsou znovu rozestavěny, poslední tahy čekají na dokončení a ve vzduchu visí velké finále. Podaří se nemožné, nebo je na šťastný konec pozdě?
 |
Přestože je Válka duší u konce, boje v Krynnu ani zdaleka nekončí. Namísto pyšné elfí říše Silvanest vyrůstá minotauří kolonie Ambeon, velekněžce Nefeře se plány stále více vymykají kontrole a z Farosovy vzpoury otroků se stává tažení proti uzurpátorům trůnu a proti oblíbenci božského patrona Minotaurů, Sargonase.
Zatímco v Noci krve se autor zaměřuje na první padající kamínky, v Říši krve máme tu čest s lavinou řítící se plnou rychlostí do údolí. Jednotlivé zápletky gradují, příběhové linie se proplétají a závěr vyrazí dech přesně tím způsobem, v jaký čtenář raději ani neodvažoval doufat. Zásluhu nemá jen Knaakova schopnost eskalovat vyprávění, ale také jeho znalost světa DragonLance. Zcela suverénně se pohybuje v době, kdy se znovu mění podoba Krynnu a není pro něj těžké odezírat, jak mohou jednotlivá mávnutí motýlích křídel ovlivňovat běh událostí.
Přestože je trilogie Minotauří války „tak trochu jiné DragonLance“, Richard A. Knaak nezapomíná, že trochu jiné neznamená zcela odlišné. Jsou věci, které čtenáři od oddechové hrdinské fantasy chtějí – a on jim je nehodlá odpírat. Na to je příliš dobrý vypravěč.
Richard A. Knaak v pěti bodech
- Narodil se 28. března 1961 v Chicagu.
- Vystudoval rétoriku, ve které získal i titul bakaláře.
- Publikuje od roku 1987.
- Jeho díla jsou přeložena do více jak 12 jazyků.
- V současnosti se věnuje psaní fantasy sérií Diablo a Warcraft pro firmu Blizzard.
Nepřehlcuje čtenáře politikou, náboženstvím a kulturami – pouze mu do nich dává nahlédnout tolik, aby vytvořil iluzi hloubky a komplexního světa. Stejným způsobem funguje i psychologie jeho hrdinů. Přestože tvoří dojem propracovanosti a minotauří pohled na svět přináší specifickou perspektivu, nevybočují z mantinelů kladných a záporných postav.
A právě v tom se schovává Knaakova nejsilnější stránka. Vypráví, co chtějí čtenáři číst, povětšinou i způsoby, jaké by si sami vybrali, a navzdory tomu je dokáže překvapit a překonat jejich očekávání. V jeho tvorbě se objevují silnější a slabší tituly, nicméně trilogie Minotauřích válek za sebou daleko nechává i skvosty jako diablovky Dědictví krve či Království stínu.
| 80 % |
|
