Upíři, démoni & spol. – Müller Ondřej ed.

Editor Ondřej Müller o sobě dal po delší době vědět. Jeho nový sborník, který vzešel z předvánočního nakladatelského šílenství, se podle názvu snaží svézt na oblíbenosti upírských románů poslední doby. Zdání však může klamat; antologie mapuje práce staršího data vzniku a editorským záměrem bylo především přiblížit podstatu upíru z historického hlediska.

Knihu otevírá skvělá předmluva editora, jež nastíní, co bylo záměrem sborníku, a podívá se do historie, kdy byla představa upíra mnohem skutečnější než dnes. Po předmluvě následuje báseň Heinricha Augusta Ossenfeldera Vampýr, která poeticky v pár slovech naznačí, o čem bude řeč dále.

Kniha je zaměřena hlavně na psychologii. V tom je antologie nesmírně silná a dokonale objasňuje představu, z níž upíři vznikli. Ať už je to text autorské dvojce Erckmann-Chatrian Neviditelné oko aneb Hostinec U Tří oběšenců, v němž je vidět originální přístup k tomu, jak ovládnout člověka, nebo Mary E. Wilkinsová-Freemanová se svou povídkou Luella Millerová, která znamenitě rozvádí myšlenku upírů skutečných (tedy duševních). Či jedna z nejlepších povídek knihy Rendez-vous od Maurice Renarda o hrdinovi, kterému se hypnóza dívky za účelem ryze promiskuitním kapánek zvrhne. Příběh s nesmírně silnou atmosférou je psán formou dopisu sebevraha. Eliza Lynn Lintonová s povídkou Osud madam Cabenelové zase představuje malost pověrčivých lidí, kteří spatří upíra i tam, kde není.

Ale ve sborníku najdeme i příběhy, které svou podobou připomínají čistý upírský příběh, jak jej známe z Draculy a množství jeho obdob. Jako povídka Fredericka George Loringa Sářina hrobka, v níž vidíme klasický souboj věřícího s nečistou silou. Můžeme sem zařadit i text Algernona Blackwooda Mortonova podivná smrt, jenž sice působí více démonicky, ale přesto splňuje pravidla upírského příběhu.

Práce autorů, kteří mohu být českým čtenářům více známí, pak předkládají překlenutí upírské tematiky do moderní společnosti. Využívají hlavně upírského charismatu k prosazení se v umělecké branži. Ať už je to Henry Kuttner s povídkou Já, vampýr, který zařadil upíra do atraktivního prostředí Hollywoodu, či Fritz Leiber, jehož Dívka s hladovýma očima uhranuje lidi pomocí reklamních fotografií. O obou textech se pak dá říct, že patří k tomu nejlepšímu ve sborníku. Závěrečná krátká povídka Místo setkání Charlese Beaumonta má jako jediná přesah do scifi s apokalyptickým vyzněním, které tak často vídáme u zombie příběhů.

Ve valné většině příběhů knihy utváří zdroj nadpřirozena (ať už pomyslný, nebo skutečný) žena. U starších příběhu je to připodobnění k čarodějkám, u povídek pozdějších se jedná o jakousi předzvěst noirové femme-fatale. Antologie nemapuje striktně příběhy o upírech, spíše přiřazuje povídky k jednotlivým aspektům upírství. Jak sám autor napovídá v předmluvách k povídkám, kniha plná klasických upířích příběhů ala Dracula by byla tak trochu nudná. Čtenář spíše postupně odhaluje literární zdroj upíra jako entity.

Antologie Upíři, démoni & spol. byla překvapivě opomenuta při nominacích na Ceny ASFFH. Na jednu stranu je to pochopitelné, sborník je svým zaměřením na čtenáře spíše okrajový. Pokud se však jedná o editorský záměr přiblížit vývoj upírské tematiky a upíra jako jednoho z hlavních archetypů současného hororu, splnil svou práci editor na sto procent. K dobru je mu třeba přidat, že se nesoustředil na autory pouze anglofonní, ale představil ve sborníku i práce francouzských a německých klasiků.

Povídky:

George Gordon Byron: Zlomek vyprávění (Fragment of a Novel)
Ernst Raupach: Nech mrtvé odpočívat v pokoji (Wake Not the Dead)
Erckmann-Chatrian: Neviditelné oko aneb Hostinec U Tří oběšenců (L’oeil invisible ou l’auberge des trois-pendus)
Eliza Lynn Linton: Osud madam Cabanelové (The Fate of Madame Cabanel)
Philip S. Robinson: Poslední upír (The Last of the Vampires)
Frederick George Loring: Sářina hrobka (The Tomb of Sarah)
Mary E. Wilkins-Freeman: Luella Millerová (Luella Miller)
Maurice Renard: Rendez-vous (Le Rendez-vous)
Algernon Blackwood: Mortonova podivná smrt (The Singular Death of Morton)
Edward Frederic Benson: Komnata ve věži (The Room in the Tower)
Willy Seidel: O oranžově zbarveném vévodství (Vom orangefarbenen Herzogtum)
Edith Wharton: Uhranutý (Bewitched)
Henry Kuttner: Já, vampýr (I, the Vampire)
Fritz Leiber: Dívka s hladovýma očima (The Girl with the Hungry Eyes)
Charles Beaumont: Místo setkání (Place of Meeting)