Tým Yankee – Coyle Harold

Americký spisovatel H. Coyle patří do skupiny autorů, využívajících svých vojenských zkušeností ve vlastních dílech. Harold Coyle byl tankista v US Army, a proto jeho román „Tým Yankee“ obsahuje i ty nejpodrobnější reálie ze života tankové posádky.  Dílo sice v době vzniku patřilo k tzv. románům „možného varování“, dnes už se ale definitivně řadí do kategorie SF alternativní historie, díky současnému rozdělení světa, což ovšem Coyle v roce 1987 nemohl ještě tušit.

Jak se už v tiráži dočtete, „Tým Yankee“ je často srovnávaný se slavným dílem Toma Clancyho „Rudá bouře“. Mají společnou nejen přibližnou dobu vzniku, ale hlavně téma – třetí světová válka mezi pakty NATO a Varšavské smlouvy. Dalším společným prvkem je důvod pro vypuknutí konfliktu – ropné zásoby na Blízkém východě. A protože jde o americké autory, ti zlí, co válku začali,  jsou v obou případech samozřejmě Rusové. Přístup H. Coylea se ale  liší v dějovém rozpětí. Zatím co „Rudá bouře“ se odehrává hned na několika bojištích fiktivní třetí světové války najednou, Coyle se zaměřil pouze na osud americké tankové jednotky Yankee, která operuje na hranicích bývalého NSR a NDR a patří k nárazovým jednotkám obrany proti sovětské agresi do Západní Evropy. 

Hrdiny románu jsou kromě kapitána Seana Bannona a jeho lidí z týmu Yankee, moderní zbraně, především tanky. To je jeden z hlavních prvků, který přetváří klasické válečné příběhy do formy technothrillerů. Kladem je u Coylea fakt, že se nesnaží udělat z knihy technologický manuál k ovládání tanku Abrams M-1 , což se někdy u tohoto žánru autorům stává. A nezapomíná, že píše především příběh a ne taktický plán boje. Jeho postavy vyznívají z knihy opravdově, nejsou to žádné stroje na zabíjení typu Rambo. Prožívají svoje první hodiny „ostrého“ boje, které se na rozdíl od cvičiště liší především reálnou možností smrti. Toto chápání vlastní smrtelnosti je pro jednotlivé hrdiny knihy rozdílné. V týmu jsou jak ostřílení vlci z války ve Vietnamu, tak i naprostí „bažanti“ přivezeni z výcvikových táborů v USA. Postupem času  a množstvím bojů se ale všichni dostávají do stavu, kdy se pro ně smrad hořících tanků, škvařících se lidských těl a vůbec smrti kolem , stává naprostou každodenní rutinou. A jako u většiny krizových stavů, i zde se lidé projevují jinak, než k dobách klidu.

Trochu zavánějící je obraz Rudé armády, která zde vystupuje jako naprosto neschopná veličina. Velkou roli podle autora tu hraje strach ruských vojáků z nesplnění rozkazu, z represí KGB a politruka. Právě nemožnost rychlého rozhodování v krizové chvíli je důvodem neúspěchu celé invaze. Dalším kladem knihy je slovník základních vojenských pojmů a velmi užitečné pro orientaci v ději jsou i mapky s náčrtky bojového děje. To vše je možná důvodem, že u amerických čtenářů má kniha „Tým Yankee“ vyšší (na AMAZON.COM dokonce maximální) hodnocení než u výše uvedeného románu T. Clancyho „Rudá bouře“. Vřele doporučuji všem milovníkům technothrillerů a military stories.