Živí mrtví jsou jednoduše fenomén. Pokud o tom snad někdo pochybuje anebo poslední roky strávil na expedici v Patagonii, měl by asi nejprve začít článkem kolegy Rabyniuka, který mu osvětlí, jak se věci mají. My ostatní víme své. Zombie už na naše mozky s úspěchem útočí ze stránek komiksů, z televizních (ehm, počítačových) obrazovek a nejnověji také z knižních stránek. Naděje, že jejich úder bude méně zdrcující, než ve výše zmíněných případech, se přitom jeví jako chabá. Stačí totiž říct jen dvě slova: Robert Kirkman…
 |
Tatík zakladatel Kirkman si navíc sehnal i nového parťáka. Stal se jím Jay Bonansinga, člověk s poměrně širokým záběrem. Dotkl se filmu jako režisér i scénárista, věnuje se ovšem především psané tvorbě, a to opět ve více žánrech. Ve vztahu k The Walking Dead je zajímavá především Bonansingova spolupráce s Georgem Romerem. Pozvolna tlející již vědí…
Prostě, Bonansinga je zjevně podobně chorý mozek jako Kirkman. Výsledkem této spolupráce je první díl plánované trilogie, nazvaný Vzestup Guvernéra. Kdo je Guvernér není, počítám, potřeba vysvětlovat. Komiks nebo alespoň seriál jistě znáte, jinak byste tohle asi nečetli. Ano, tušíte správně. Zájem Roberta Kirkmana se v tomhle případě soustředí v první řadě na postavu Philipa Blakea, bližší vykreslení jeho charakteru a osobnosti a v konečném důsledku na Blakeovu budoucí kariéru vládce Woodbery.
První kniha nás tak znovu přivádí na úplný začátek. Znovu sledujeme, tentokrát očima Philipa Blakea, jeho dcery Penny, bratra Briana a přátel Nicka a Bobbyho, první setkání s živými mrtvými, znovu prožíváme jejich obavy o život, strach z budoucnosti, zmatek z okolního světa, vymknutého z kloubů, i naději, že je to všechno jenom dočasný zlý sen a bude zase dobře. Podobně jako dříve v komiksech sledujeme obtížnou cestu (tedy přesněji útěk) skupiny z bývalého domova do neznáma, do bezpečí uprchlických táborů. Stejně jako v komiksech tato cesta končí v Atlantě, stejně jako v komiksech se Atlanta namísto oázy alespoň relativního bezpečí stává pro Phila Blakea a jeho přátele zlým snem. A stejně jako v komiksech využívá Robert Kirkman s Jayem Bonansingou ohrožení ze strany nemrtvých jako kulisu pro zamyšlení nad stavem společnosti a chováním lidí v extrémních situacích.
Sledujeme tak komplikovaný vývoj vztahů mezi Philipem, jeho bratrem a posléze i přáteli. Tmelem celé skupiny se více a více stává malá Penny – a snaha přežít. Zároveň celá skupina zjišťuje, že tváří v tvář moři oživlých mrtvol přece jen existuje ještě větší nebezpečí: zlo, spící v člověku, zlo, jehož spouštěčem se často stává obyčejný strach nebo hloupost a sobectví. A právě toto poznání se stává spolu s dramatickými a tragickými zkušenostmi, k nimž dochází především na cestě z Atlanty do Woodbery, tím hlavním, co ovlivní zrod Guvernéra. V tomto ohledu lze také vznést malou výtku stran názvu knihy. Obsah spíše než o vzestupu Guvernéra pojednává o jeho zrodu nebo spíše přerodu. Samotný vzestup Philipa Blakea autoři jen naznačují v závěru. Až díl druhý otevře Philipovi plně možnosti, které Woodbery jako tábor v nepřátelském obležení (všeho) schopnému jedinci přináší.
Vzestup Guvernéra je bezesporu zdařilým dílem. Pro fanoušky The Walking Dead je jméno Roberta Kirkmana zárukou toho, že všechno bude pokračovat v linii, kterou již znají z komiksů, a v tomto očekávání nebudou zklamáni – ostatně v textu je na komiksy několikrát drobně, ale o to vděčněji odkazováno. Komiksová i knižní linie se tak sympaticky proplétá. U nás zatím neznámý Jay Bonansinga se zase ukazuje jako velmi schopný spisovatel, který náležitě vládne slovem a umí výtečně gradovat atmosféru. Výsledkem je zprvu pozvolna se odvíjející, nakonec ovšem velice silný příběh s pohlcující hororovou atmosférou, výborně napsanými postavami a skutečně špičkovým stupňováním děje a napětí. Vzestup Guvernéra působí možná ještě hororověji než komiksy – snad kvůli tomu, že absenci kresby musí dohnat vlastní fantazie čtenáře. Oba autoři přitom zdařile operují s tempem vyprávění a vzájemným kontrastem poklidných až oddechových pasáží a pasáží naopak dramatických a akčních. To také umožňuje důkladné prokreslení většiny postav a jejich další vývoj. Třebaže nejvýraznějším je od počátku Philip Blake, ostatní přesto netvoří pouhé křoví a obzvláště k malé Penny se čtenář brzy upne. Jak asi většina z vás dopředu tuší, není to úplně dobře, ale nelze se tomu obránit. I když díky komiksům a seriálu již rámcově známe budoucnost, přesto se Kirkmanovi a Bonansingovi podařilo pojmout příběh tak, aby čtenáře udrželi v napětí a dokonce mu přichystali několik překvapení. Zvláště jedno stojí opravdu za to.
Ve výsledku tak je Vzestup Guvernéra významným střípkem celkové mozaiky, žádný vejškrabek nebo přívěsek, jak se někdo možná obával. A je to také velký příslib do budoucna. Protože jak již bylo řečeno, Guvernéra jeho vzestup na vrchol teprve čeká. Pro fanoušky The Walking Dead je tato kniha nesporně povinností, pro ostatní, kteří se ještě nesetkali se seriálem nebo trpí averzí ke komiksu, pak vhodným úvodem do fenoménu, který hýbe současnou popkulturní scénou. Máte-li předsudky vůči zombie žánru a chcete se jich zbavit, Robert Kirkman a Jay Bonansinga jsou optimálními průvodci.
Co všechno se člověku musí přihodit, aby se z něj stala zrůda? Opravdu je v každém z nás nějaké temné já, které jen čeká na to, aby se mohlo projevit? Dalo by se říct, že na Briana Blakea je toho dost. Kráčí po světě, jako je ten náš, jenže v tom jeho umí kráčet i mrtví. A jemu teď nejde o nic jiného, než aby přežil. Se dvěma kamarády, bratrem Philipem a jeho malou dcerou, se ze všech sil snaží nalézt klidné místo ve světě, kde civilizace zanikla. Román ze světa veleúspěšného komiksu Živí mrtví přináší příběh postavy, která zasadí známé skupině přeživších jednu z nejhorších ran. Avšak Guvernér nebyl vždy šíleným despotou. Tvůrce hororových románů Jay Bonansinga spojil síly s autorem původního komiksu Robertem Kirkmanem, aby spolu stvořili první díl trilogie o tom, jak může být lidský vzestup k moci zároveň pádem jeho morálky. (anotace)
- Vzestup Guvernéra
- Autoři: Robert Kirkman a Jay Bonansinga
- Překlad: Jan Halíř
- Série: The Walking Dead/Živí mrtví I
- Forma: hardback
- Počet stran: 344
- Cena: 329 Kč
- Vydal: Baronet, 2012
Četli jste tuto knihu? Podělte se o názor. Vzestup guvernéra si můžete zakoupit v našem e-shopu s 15% slevou.
Tady na FP to tak strašně upadlo! O tom, že se podařilo vydat třeba Grabińského tady není jediná zmínka a místo toho se tu recenzují takové sračky jako je tohle “dílo” a spol.
Trošku se nad sebou zamyslete a nestrkejte sem jenom ten komerční brak!
to KarelC
Snažíme se recenzovat napříč celou vydavatelskou produkcí, knih však vychází tolik, že všechno vážně nestíháme.
Nemusíte to nutně recenzovat. Alespoň zmínka by stačila. Konkrétně tahle kniha: Stefan Grabiński – V domě Sáry a jiné povídky si to určitě zasloužila.
to KarelC
Z vlástní zkušenosti vím, že se opravdu se nedá sledovat všechno a zvlášť vydavavatelství, která se fantastikou zabývají pouze okrajově.
to KarelC
Coby autor recenze bych si dovolil se trochu ohradit. Ponechme stanou slovo komerční (ostatně co je nekomerční?), zásadně ale nesouhlasím s označením brak. Nic proti čtenářskému vkusu (soudím, že jste knihu četl, když ji hodnotíte), ale můj názor je jiný. Není to jistě titul, který by bůhvíjak boural hranice žánru, soudím ale že jako psychodrama ze škatulky horror/postapo výrazně vybočuje. Nadto je skutečně psán se zřejmou řemeslnou zručností. Obecně nepokládám za šťastné pojem brak ve fantastice nadužívat. Pomineme-li, že je to terminus technicus pro určitý typ četby, která prostě má svoje místo na slunci, nemyslím, že je třeba si fantastiku hanět ještě mezi sebou, to obstará mainstream. Sám taky třeba Warhammer nebo upíří romance (až na výjimky) nečtu, nevidím ale potřebu proč to někomu hanit. A když si vezmu, že za brakové autory byli označováni i takoví spisovatelé jako Dumas, Verne, Poe, Lovecraft nebo Howard ukazuje to imho jasně na relativitu termínu brak.
K ostatnímu. Jak už napsala Pavla a Martin Stručovský, knih je tolik, že prostě nejdou podchytit všechny. Píšeme texty pro Fantasy Planet ve volném čase a zdarma, proto je logické, že každý čte hlavně to, co zajímá jeho. I tak se nestíhá vše. Stejně jako Vy by si mohli stěžovat třeba fandové GRRM, že tu není recenze na Tanec s draky. Databáze knih, která tu na stránkách běží, je pak “krmena” po vlastní linii a pokud se nepletu, jde to zcela mimo redakci. Aespoň já jsem zvyklý sledovat novou produkci na webu klíčových nakladatelů plus na webu knihkupectví Daemon a na Legii. V tomhle konkrétním případě, který zmiňujete, sám přiznám, že jsem titul nezaregistroval. Neznámé jméno (pro mne), nenápadný titul a především nakladatelství, které se žánru výrazně nevěnuje. Zase možná pro všechny, kterým zde něco chybí: pokud kdokoliv zaregistrujete, že se zde výrazný titul nějakého subžánru neobjevil, napište svou recenzi a pošlete ji šéfredaktorce, domnívám se, že nic nebrání tomu, aby se tu publikovaly texty i mimoredakční, klidně jednorázově. Výsledek prospěje nám všem.
Ale no tak pane Šrámek, kniha napsaná podle x- dílné komiksové série není žádné objevné ani inovativní veledílo. To je prosté dojení krávy. O tom se snad nemusíme přít.
Komerční brak je přesně tohle. Kniha podle komiksu, filmu, seriálu nebo počítačové hry, která má ještě rychle vytáhnout další prachy ze zmagořeného fandy. Je to slovní spojení, které nerozděluji. Jinak brak sám o sobě to jste popsal dobře tam se shodneme.
Jinak pokud, jak píšete, sledujete Legii, tak tam zmínka je http://www.legie.info/autor/6598-stefan-grabinski
to KarelC
Pozor, to není kniha podle komiksu nebo seriálu. To je kniha, která patří do stejného světa, používá stejné postavy, ale má vlastní dějovou linii, tedy komiks doplňuje. Přesně jak píšu v recenzi. Osobně v tom vidím rozdíl a naopak nevidím problém, protože výsledek je funkční. O tom, že by se jednalo o objevné nebo inovativní veledílo myslím nikde nemluvím. Nadprůměrně odvedené řemeslo imho ale taky není málo. Takže jen tolik k tomu komerčnímu braku. Když to otočím, je seriál Hra o trůny (neb je podle knihy – tím myslím je tohle jediné kritérium komerčnosti nebo brakovosti?) komerční brak?
“…je seriál Hra o trůny…” samozřejmě že je, neb v něm nic originálního není. Originální je původní knižní sága. A ta je geniální. Zbytek už je komerční odvar. Ale budiž panu Martinovi přáno.
Kniha ze stejného komiksového světa , nebo podle komiksu to už je trochu slovíčkaření. To že je výsledek funkční nebo dobře řemeslně odvedený na věci nic nemění. Spíš je škoda, že autor nevložil svůj potenciál a invenci do něčeho originálního, ale utopil svůj talent v nadstavování kaše. Dělá to prostě pro prachy. Přeji mu to, chápu to, ale výsledek je komerční brak.
Nechci fakt rozpoutávat flame, jen se zeptám pro svou představu, neb v tom si stále nejsem jistý: četl jste to? Anebo soudíte o tom nastavování kaše jen tak od stolu? Protože principielně mi přijde, že takhle můžeme odsoudit naprosto cokoliv. Od zjevných nastavovačů kaše jako je Terry Goodkind k autorům – megalomanům jako je Robert Jordan, Steven Erikson nebo právě George R. R. Martin (nemálo lidí si myslí, že už ztratil niť a jen tápe v temnotách a neví jak to celé skončit) až k samotnému Tolkienovi (pravda, toho se snad nikdo neodváží obvinit z komerce). Nu nic, v tomhle se asi neshodneme. Já to mám tak, že komerční je 99% literatury a brak v pejorativním slova smyslu soudím podle kvality textu. Naopak já jsem za tuhle knihu rád, protože mě přivedla k potenciálu Jaye Bonansingy a vůbec bych se nezlobil, kdyby se u nás časem objevila i nějaká jeho vlastní kniha.
to KarelC
Plivat na úspěšné tituly (i kdyby byly brakové) to umí každý… On asi ten vámi zmiňovaný Grabińský nebude nic extra, když o něm v podstatě nikdo nikde nic nepíše. Nebo je to skvělá kniha a pak je chyba na straně nakladatele, že jí neumí udělat pořádnou propagaci.
J Šrámek
Shodneme se, že se neshodneme. 🙂
Už jsem tu kdysi psal, že nikdy nekritizuji knihu, kterou bych si nekoupil. Přiznám se vám, zkoušel jsem se začíst, nebavilo mne to. Prolistnul jsem to… prostě přišlo mi to jako ztráta času. Ale vaše recenze tu knihu vystihuje, to jste napsal dobře a proti vaší recenzi já nic nemám. Jen jsem si povzdechl a asi trošku zbytečně vulgárně, že je tu moc knih této kategorie na úkor těch kvalitních.
Karin
Grabiński není pro každého. Těžko vám ho tady na dvou řádcích dokážu představit. Přirovnávají ho k Poeovi, který byl jeho vzor, ale soudím, že došel dál.
http://en.wikipedia.org/wiki/Stefan_Grabi%C5%84ski
No a že ho nikde nepropagovali – on Volvox Globator má svůj okruh nadšenců. Já si jen myslel, že FP by mohlo tyhle špeky vyhledávat a poukazovat na ně. Že bude svoje čtenáře a fanoušky dál vzdělávat. Což se dělo, když FP začínalo a což se už neděje. Potom spousta podobných knih skutečně zapadne nepovšimnuta a je to škoda.
to Karin
To bych se neodvážil soudit. Už proto, že jsem knihu nečetl, o autorovi slyším prvně v životě a tímto děkuji KarloviC za zajímavý tip. Spíš bych si myslel, že mám zmiňovaný Grabiński prostě smůlu. Protože kdo ještě dneska čte Poa? Nebo Lovecrafta? A alespoň ten už je díky Cthulhu popkulturní symbol. Davy to asi nebudou. A kvalita minimálně Poa a Lovecrafta s tím nemá co dělat.
to KarelC
Pak nemám proti Vašemu názoru vůbec nic. Jen jsem skutečně postupem času nabyl podezření, že to tak nějak odsuzujete šmahem. S čímž jsem cítil potřebu polemizovat. Protože sám jsem právě přistupoval ke knize s rezervou, načetl kvůli ní všechny dosud vyšlé komiksy a opravdu jsem byl příjemně překvapen, že to ten očekávaný vejškrabek nebo dojení krávy není. Osobně mne kniha dokonce bavila svým způsobem víc než ty komiksy, které pro mě ztratily výměnou kreslíře na části kouzla. A pokud bych se měl bavit do nastavování kaše nebo dojení zblblých fanoušků, označím tak spíš PC hry. Ale to to je zas objektivně způsobeno tím, že hry nehraju. I ten seriál mne extra nechytl, resp. jak mě bavil, tak s třetí sezónou zase přestal. Jenže tomu zas imho nejde vyčítat neoriginalitu, protože se v komiksovou předlohou shoduje v podstatě jen rámcově.
A to jsme nezmínili třeba takového Gustava Meyrinka. (můj oblíbenec)
Hodně hutný čtivo. .-)
Nathalie Sarrautová … když už jsme v tom.) Ovšem tam už je otázka zda tzv. Nový román spadá do fantastiky.
to KarelC
Já každopádně děkuju za tip. Píšu si Grabińského do seznamu dluhů vedle Henry Jamese. Tak aspoň nějaký smysl recenze na Vzestup Guvernéra měla, na knihu bylo snad výrazně upozorněno 😉
Myslím tím upozorněním Grabińského knihu 🙂
:-)))
Nějak tak jsem to zamýšlel!
otresny, otresny preklad!