Těžká planeta je souborem povídek, které vybral Isaac Asimov nejen pro jejich kvalitu, ale i proto (možná hlavně proto), že se týkají stejného tématu – přírodních zákonů přizpůsobených potřebám jednotlivých autorů. Povídky samotné pocházejí z různých období a řada z nich již neodpovídá současným vědeckým poznatkům, přesto jim jistá archaičnost neubírá na čtivosti a vtipu.
Na rozdíl od starého socialistického vydání zde nejsou vynechány některé povídky, před každou povídkou je zařazen stručný (aktualizovaný) výčet nejdůležitějších děl a ocenění autora od Martina Šusta, za povídkami ale chybí (oproti starému vydání) objasnění, v čem je (z hlediska přírodních zákonů) zakopaný pes, což ale čtenáře vůbec nemusí vzrušovat.
Sbírku zahajuje úvod Isaaca Asimova, ve kterém jsou nastíněny podmínky a okolnosti výběru jednotlivých příběhů, po něm následují vybraná díla.
Témata a zápletky povídek
Stanley G. Weinbaum – Odysea z Marsu
Dobrodružný návrat ztroskotavšího průzkumníka na základnu, zahrnující setkání s nejrůznějšími marťanskými formami života (včetně inteligentních).
Don A. Stuart – Noc
Test antigravitačního přístroje se neobešel bez nehody. Zkušební letec popisuje své nevšední zážitky v daleké budoucnosti po zániku lidstva.
Lester del Rey – Poslední den
O sklonku života a smrti posledního neandrtálce.
Milton A. Rothman – Těžká planeta
Na planetě s vysokou přitažlivostí ztroskotá neznámá kosmická loď. Nálezce se snaží zachránit vrak před nepřáteli a dostat ho do rukou vlastních vědců. K této povídce se vztahuje i obrázek J. P. Krásného na obálce.
Robert A. Heinlein – Domeček jako klícka
Zajímavé následky architektonického pokusu vystavět dům, zasahující do čtvrtého rozměru.
Hal Clement – Důkaz
Popis „setkání“ obyvatel Slunce s hmotou v pevném skupenství.
A. J. Deutsch – Podzemní dráha Möbius
Podaří se profesorovi matematiky vypátrat záhadně zmizelý vlak č.86 bostonské podzemní dráhy?
James Blish – Povrchové napětí
Uměle vytvořená civilizace mikroskopických vodních lidí dospěla do situace, kdy je nutno opustit vodní svět a zjistit, co je nad úrovní „nebe“ (vodní hladiny).
William Morrison – Venkovský doktor
Venkovský doktor je v marťanských podmínkách více ceněn jako zvěrolékař, než jako klasický lékař. Poradí si i s neznámým obrovským živočichem, zvaným posádkou kosmické lodi „vesmírná kráva“ a majícím evidentní zdravotní problémy?
Jerome Bixby – Díry na Marsu
Průzkumná výprava objevila na Marsu kromě Marťanů ještě systém záhadných čtyřpalcových děr, umístěných v zákrytu a v jednotné výšce bez ohledu na terén. Proč je nutno se v určité dny soustavě děr vyhýbat?
Arthur C. Clarke – Hluboké pastviny
Co obnáší práce „mořského cowboye“ – strážce stád velryb? Tato a jí podobné povídky zřejmě inspirovaly sovětského autora Sergeje Žejmajtise k napsání „Umělého ostrova“ a „Velké Laguny“.
James E. Gunn – Jeskyně v noci
Představa o vstupu člověka do vesmíru z roku 1955.
Hal Clement – Mít tak prachovku
O tom, kterak na Měsíci statická elektřina málem zmařila životy dvou průzkumníků.
Isaac Asimov – Paštika z husích jater
Přísně utajený poprask kolem husy, která snášela zlatá vejce.
H. Beam Piper – Rébus
Lekce z marťanské archeologie. Může být Mendělejevova tabulka prvků Rosettskou deskou?
Walter S. Tevis – Hop – a skok!
Jistý vynálezce se pokusil vyrobit pryž, která by pohlcovala tuhu a nepoškozovala při tom papír. Pokus se povedl, ale ty vedlejší účinky…..!
Larry Niven – Neutronová hvězda
Jaká síla je schopna proniknout do lodí vyráběných tajemnými pavoučníky a udělat z posádky doslova jen mastný flek? Beowulf Shaeffer je donucen toto tajemství odhalit.
Shrnutí
Povídky Povrchové napětí, Jeskyně, Poslední den, Noc přeložil Robert Tschorm, ostatní pak Jaroslav Veis. Ilustrace na obálce od Jana Patrika Krásného je zmíněna výše, vztahuje se k titulní povídce.
Čtenář zde dostává do ruky sbírku sice poněkud starších (originál vyšel v roce 1974), ale jinak velmi kvalitních a čtivých povídek, rozmanitě ilustrujících vývoj představ o budoucnosti lidstva, vědeckého a technického rozvoje v průběhu druhé a třetí čtvrtiny 20. století. Navíc může v další literatuře (a samozřejmě ve vlastní paměti) hledat odpovědi na otázku: „Je tohle z hlediska přírodních (fyzikálních) zákonů možné?“ Knihu mohu tedy čtenářům vřele doporučit.
