Terry Goodkind – Kámen slz 1

Darken Rahl je mrtev. Ale proč skončit, když Mr. G. tak pěkně začal? Musel si vymyslet nové protivníky pro své hrdiny. Musí to být protivník silnější, mocnější, děsivější a celkově nebezpečnější než “nějaký” Darken Rahl. No a jednoho dne na to přišel – bude to samotný Strážce podsvětí.

        A tak se na scénu jako jeho protivníci vrací naše “svatá trojce”. Není to nikdo z bible, ani Buzková, Gross, Zeman, ale staří známí z Prvního čarodějova pravidla: Kahlan – matka zpovědnice, Richard – hledač a Zedd – čaroděj prvního řádu. Čaroděj druhé kategorie – Rumburak – se bohužel ještě neobjevil. Příběh začíná ještě ve stejný den, jako skončily Tři schránky Ordenu. Zatímco se Zedd a Slídič dohadují, co se schránkama a Kamenem slz, který z jedné vypadl, už si na ně brousí zuby démon z podsvětí. Jmenuje se Screeling a jeho název upozorňuje, že překladatel nebyl schopný vymyslet nějaký český nebo rádobyčeský ekvivalent pro toto slovo. To, že vypořádat se se Strážcem podsvětí nebude lehké, nás přesvědčí už právě úvodní boj s tímto démonem. Takoví machři jako Zedd a Slídič se s ním pomalu nejsou schopni vypořádat na dvaceti stránkách a pomůže jim jen lest. Další Screeling napadne Richarda a Kahlan u bahenního lidu, kde se chystají vzít. Tentokrát již boj nebude tak dlouhý, ale taky se docela zapotí. No a z našeho Dušína Richarda (jak ho nazval Jarda) se pomalu stává další komiksový hrdina – Superman. Tuhletu věc jsem nepřivítal moc rád, protože naše hrdinná skupinka bude mít bohužel daleko více šancí na úspěch. Nestane se sice z něho doslova Superman (lítat umí jenom s pomocí dračice Scarlet), ale jakmile se v něm probudí “Talent”, stává se vedle hledače i čarodějem. Jenom Sestry světla mu mohou pomoci ukočírovat jeho Talent, aby ho nezabil, a vycvičit ho…

        Mr. G. se opravdu stává mistrem. Jeho nápady nevyhasly, ale začínají se teprve rozvíjet. Jsem v tomto směru hodně zvědavý, jaký bude druhý díl. Nebudu tady plýtvat drahým místem s vypisováním všech zajímavostí a originalit. Bylo by toho docela dost. Spisovatel také pokračuje ve svém oblíbeném rýpání v psychice postav a přidává na napínavosti a přitažlivosti. Všechny boje vás ohromí – vše je báječně barvitě vykresleno a vy nikdy nepocítíte, že ti naši mají navrch. Když do kotle přimíchal ještě více krve, záhad a dějových zvratů, objevilo se pak na talíři excelentní pokračování na excelentní začátek Meče pravdy.

        Co se týče zápletky, že Strážce podsvětí posílá trhlinou své přisluhovače, mi dosti připomíná knihu Shannarovy magické elfeíny. V pravdě mají spolu společného asi tolik, co pomeranč a volleyballový míč (obojí kulaté). A vzhledem k tomu, že žádnou jinou knihu mi to nepřipomíná, není o čem uvažovat a zbývá jen smeknout klobouk a udělit Mr. G. známku s číslem …