Každá kniha potřebuje nápad, na tom se shodneme všichni. Bez dobrého nápadu může pracovat jen opravdový mistr slova. Ale přes sebelepší ideu je nutné i něco navíc – uplatnění, gradace, umění psát… Tato kniha není nudná či nezajímavá, ale na rovinu, některé z těchto podmínek opomíjí.
Nejdříve k ději. Ten probíhá v autorčině vlastním fantasy světě, jejž tvoří ostrov rozdělený na Jih a Sever. V severní části žijí dnes již zotročení tmaví barbaři. Na jihu, v Cymrii, si naopak hoví civilizovaní obyvatelé v čele s gryfmistry. Jsou to lidé, které si vybral jeden z domestikovaných gryfů za svého partnera. Gryfmistři získají vysoké postavení a díky nebezpečnému zvířeti po svém boku i respekt. Tito okřídlení tvorové jsou trochu arogantní a namyšlení a jejich cílem je bohatství a sláva. Proto si vybírají osoby z bohatých a zajištěných rodin.
Existují ale i výjimky. Jednou z nich je Arren Cardockson, tmavý seveřan, který celý život strávil v Cymrii, ale i tak je považován jen za dalšího bývalého otroka. Ke gryfovi se dostal náhodou, a i když se to aristokracii vůbec nezamlouvalo, zákon mluví jasně. Arren tedy dostal dům a práci, jakou si zasloužil. To však nezměnilo nic na tom, že je tmavý. I přesto, že mu po boku kráčí mohutná gryfí samička Eluna, dočká se mnohých nevhodných poznámek a úšklebků. Arren se kvůli penězům vydá na tajný lov divého gryfa, který terorizuje jednu z vesnic na jihu Cymrie, aniž by tušil, že v jeho vyslání na tuto výpravu mají prsty nepřejícní lidé, které dosud považoval za přátele. Boj však nezvládne a přijde za tento neuvážený čin o své postavení i práci, ale především o svou gryfí společnici, čímž ztrácí i status gryfmistra. Arrena nyní čeká těžká cesta k opětovnému nalezení smyslu života. Roli v ní bude kupodivu hrát i temný, agresivní a nezkrotný gryf, jež ho připravil o Elunu.
Temný gryf je plný kladů i záporů. Má poměrně slušný nápad. Ačkoli zní zpočátku jako klišé, knih s gryfí tématikou zatím vychází poskrovnu a Katie J. Taylor poměrně dobře vystihla tělesnou i duševní stránku těchto nebezpečných a inteligentních tvorů. Odsuzovaný chlapec, jenž vlastně nikam nepatří, je sice stálá rekvizita, do díla ale zapadá bez drhnutí. Zprvu se Arren tváří co nejklidněji a nejvyrovnaněji, snaží se být jako ostatní jižané. Zkrat a návrat ke kořenům jeho barbarské osobnosti nastává až s momentem, kdy si uvědomí, že byl zneužit a nemůže se nijak bránit. V tu chvíli se projeví jeho pravé já – agresivní a bojechtivá nátura severního národa, jež celou dobu dřímala v jeho nitru a on ji úspěšně tlumil.
Naopak největší mínus této knihy je posloupnost děje. Číst anotaci je v podstatě zbytečné, protože většina z toho, na co nás připraví, se nakonec stane trochu jinak. Příběh tak na závěr vyzní spíše jako první díl delší série. Jakoby nás autorka jen navnadila na další díl.
Většinu knihy se probíráme zbytečnými detaily (například kdo v jaký moment co udělal a co zrovna Arrena trápí), které zdržují děj a brání naším vlastním představám. Té správné akce a napětí, při které se vám od knihy nechce odcházet ani pro jídlo, se dočkáme až ke konci a je jí poskrovnu. Ke všemu se hlavní hrdina občas chová naprosto nelogicky, což snad můžeme s přimhouřenýma očima přiřadit jeho mládí a naivitě.
Celkově Temný gryf působí jako poměrně čtivá odpočinková prvotina se zábleskem originality v podobě krásných gryfů, řešící spíše vztahy mezi národy i jednotlivci s poměrně dobře navozeným napětím na konci. S lepší rozvržením vět a rozestavením děje by kniha mohla být i něčím více. Takto je vhodná právě pro vyplnění deštivých večerů nebo cesty do školy či práce.
Mocní gryfové se spojili s lidmi a společně žijí v zemích Cymrie. Ale ne všichni gryfové jsou mírumilovní a ne všichni lidé jsou ochotní gryfy respektovat… Arren Cardockson to nemá v životě právě lehké. Pochází ze severu, z oblasti, jejíž obyvatelé byli kdysi podrobeni a zotročeni. Šťastnou náhodou se z něj stane gryfmistr, když si jej jeden gryf vybere za svého společníka. To Arrenovi sice přinese určité společenské postavení a váženost, ale přesto jím stále někteří opovrhují a chtějí se ho zbavit. Mladý hrdina dostane nabídku chytit divokého gryfa, agresivního a zlého, který ohrožuje své okolí. Arren si potřebuje vydělat peníze, a proto se rozhodne úkol zvládnout sám, jen s pomocí své gryfí společnice Eluny. Ta je ale divokým gryfem zabita a Arrenovi se hroutí svět… Ve své velmi zdařilé prvotině se Katie Taylor rozhodla vrátit zašlou slávu gryfům – dnes již trochu pozapomenutým fantasy tvorům. Povedlo se jí napsat zajímavý a napínavý příběh, v němž tragédie nečekaně spojila dva protivníky. Společně se vydávají na cesty a poznávají, že rozhodně ne vždy dobro vítězí nad zlem. (anotace)
- Temný gryf
- Autor: Katie J. Taylor
- Překlad: Eva Chmurová
- Forma: paperback
- Počet stran: 320
- Cena: 199 Kč
- Vydal: Zoner Press, 2011
Kamila Procházková (redaktor)
kajaprochy@seznam.cz
Zas další dílo, co postrádá jakejkoliv drive… -.-
Nemůže někdo jednou jako prvotinu vydat uzavřenej, komplexní román a nepočkat se ságou (proč vlastně?) na dobu, než se naučí psát??
Story sounds boring as hell.
ant-hill
A v dalším díle bude vystupovat i gryfův kamarád Ještě Temnější Vrabec!
To se nedá propást!
Prostě člověk se až diví, čím je dneska trh zahlcený…
Ta posedlost sériemi sice není úplně nejlepší, ale tuto knížku musím trochu ospravedlnit – není to nic světoborného, ale dobře se to čte, hlavní hrdina je sympaťák a celé je to zahalené příjemným temnějším hávem. Jasně, nejvíc to ocení méně zkušení (=znalí) fanoušci fantasy, ale jako oddychovka, od níž se nic nečeká, to nezklame ani harcovníky.
Souhlasím, že na prvotinu by měla zkusit autorka něco kratšího, ale stále to není nejhorší. Jak píše wiwi, je to čtivé a rychlé. Ale ta akce by tomu přidala ještě více…
Zuza
S tím co napsala wiwi a Kája souhlasím 🙂
Tak jest, holoto nevděčná
Budete mít lepší obrázek, když si přečtete http://willinda-books.blogspot.com/2011/07/recenze-temny-gryf.html (nerozbilo se tu nějak linkování?), za což děkuji záhadnému xy, který přidal odkaz do vedlejší diskuse o knížce pod nadpisem “recenze”:
*Když zhodnotím pouze linii příběhu, tak je to velmi dobře sestavený příběh, který odhalí plnou nálož zvratů a dějových vyvrcholení, které jsou opravdu hodně neočekávané.
K tomu ještě přidám postavy s velmi složitými a zapeklitými charaktery, které se člověku nepodaří odhadnout ani na úplném konci. Ty samé postavy se člověku pořádně dostanou pod kůži a čtenář je nucen neustále o nich přemýšlet, o jejich činech a rozhodnutích. A na světě hodně dobrý příběh.
Ještě bych ale neměla zapomenout na styl vyprávění, který má autorka opravdu hodně zvláštní. Nepoužívá příliš dlouhá souvětí. Stačí jí jedna krátká věta na to, aby prozradila napnutému čtenáři, který dychtí po dalších novinkách, mnoho informací. Potom stačí krátká věta z úst nějaké postavy a čtenář z použitých slov okamžitě pochopí, co se za těmi slovy skrývá, přes vyznání lásky až po výhružku smrti. V jejích slovech se skrývá jednoduchost spojená se surovostí, až jsem měla v některých chvílích pořádnou husí kůži.
A z toho všeho vzniknul opravdu skvělý příběh, který by čtenář nadšený pro takové ty „správné“ fantasy příběhy neměl rozhodně nechat povalovat v knihkupectví.
Moje hodnocení: 4/5
Tímto bych chtěla opět poděkovat nakladatelství Zoner Press za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si může objednat na stránkách nakladatelství.*
Recenze docela zajímavá, ale teda pořád mě to nepřesvědčilo, abych si knihu koupila. Ono, když člověk musí vrazit peníze do tří dílů a ještě čekat až je někdo přeloží, tak si rozmyslí, jestli nekoupit raději něco jednodílného a třeba objemnějšího.
Máte pravdu, že různých sérií je nyní nad hlavu. Jenže kvalitní jednosvazkovku, o kterou se nepere pět dalších nakladatelů a která je opravdu zajímavá a dostupná, aby člověk pohledal… Temného gryfa bych nezatracovala. Ano, autorka je mladá, nevypsaná, ale kniha měla poměrně úspěch a hlavně přináší zajímavé téma. Hlavní hrdina je sympatický a celkově má příběh slušně nakročeno. Myslím, že další díly budou ještě zajímavější a že by snad mohly trochu uspokojit i některé náročnější čtenáře. Doplní-li se to dalšími ilustracemi skvělého Romana Kýbuse, nemusela by to být kniha k zahození :-).
…. Většinu knihy se probíráme zbytečnými detaily (například kdo v jaký moment co udělal … 🙂