Tajemství Kuby Rozparovače – Pilipiuk Andrzej

Den byl nějaký divný, už od samého rána Jakub cítil, že se něco stane. Okolo poledne se konečně vyhrabal ze svého brlohu a stanul na prahu chalupy.
“Sakra” zabručel hledíc na nebe zatažené mraky. Potom sklonil hlavu a zamyšleně pozoroval dvorek. Šedé bahno, a opravdu nebylo lehké dostat ze spraše takovou barvu, polámané části zemědělských strojů, rozbité flašky, zabezpečující před nepřítelem, který by se chtěl v noci připlížit bos, ohryzané kosti psů… Všechno bylo v pořádku. Jeho zrak nečekaně narazil na cizí element. Malý bílý králík šťouchnul nosem do kousku ohryzané cibule a odskákal směrem ke kůlně.
“Ha, paštika,” identifikoval zvíře starý pytlák. Ponořil se do chalupy a po třech vteřinách už stál na prahu, ozbrojen karabinou Mosin ještě z první světové války. S třesknutím nabil zbraň. Do úst skanula hustá slina, jenže… králíka už nikde nebylo vidět.  

V nové knize se nachází celkem dvacet tři povídek různé délky, a také kvality. Jejich rozsah kolísá od krátkých, několikastránkových anekdot až po delší povídky. Kolísá i kvalita, která – aby to satan spral! – není tak vyrovnaná jako u předchozí knihy “Vezmeš černou slepici”. Naštěstí žádná z nich nespadne do podprůměru, na to je už jejich autor příliš dobrý řemeslník. Hlavního hrdinu knihy, Jakuba Vandrovce, jistě není třeba představovat. Našim čtenářům se prezentoval už ve třech knihách a ti si ho rychle oblíbili. Po kvalitním humoru je stále poptávka, takže jim Jakubovy eskapády nutně padly do noty. V nové knize se Jakub podívá do minulosti i budoucnosti, pocestuje po světě i rodném Polsku, opět se dostane paralelního světa a ve Vojslavicích se také najdou nějaké problémy.

Naštěstí je Jakub i přes pokročilý věk stále chlapák. Namaže si svaly směsí oleje na šicí stroje a ukrajinské Viagry, napije se kořalky, zají kočičí sekanou a jde na věc. Ale vám, milí čtenáři, bych podobné věci nedoporučoval. Z kočky je totiž nejlepší pečínka na česneku, sekaná je lepší ze psa… ech, co to píšu? Nehodlám podrobně rozebírat obsah povídek, ostatně jejich názvy jsou výstižné. Líbí se Vám třeba “Zubatá”, “Jakub a sedm trpaslíků”, “Myslící kořalka” nebo “Hrnek zlata”? V knize se nachází i povídka “Ruská ruleta”, napsaná spolu s Konradem T. Lewandowským, která už u nás vyšla ve sbírce povídek “Polská ruleta”. V povídkách “Setkání s národem”, “Jakub na stopách Yettiho” a “Výprava” se objeví i postava Velkého grafomana (neplést si s Velkým úchylem z Červeného trpaslíka), autorova alter ega. Je určitě sympatické, že si Pilipiuk dovede udělat legraci i ze sebe sama, neboť i to svědčí o jistém nadhledu. Při povolání spisovatele na volné noze ho určitě potřebuje…

Tuto knihu bych hodnotil asi tak stejně jako první sbírku “Kroniky Jakuba Vandrovce”. Tedy o něco hůř než předcházející “Vezmeš černou slepici” a o stupeň lépe než “Čaroděje Ivanova”. (Zajímavé je, že se na tomhle řazení shodnou snad úplně všichni. Já osobně jsem neslyšel odlišný názor. – pozn. OJ) Což není nijak špatný výsledek, při autorově tvůrčí potenci a tempu, jakým píše. Špatné je, že čeští čtenáři se ani letos nebudou mít možnost setkat s Velkým grafomanem osobně. Byl sice uveden jako host Festivalu Fantazie v Chotěboři, jenže pravděpodobně nepřijede. Jeho ženě se má zrovna okolo tohoto termínu narodit dítě, takže bude mít úplně jiné starosti. Čímž mu blahopřeji k budoucímu přírůstku do rodiny (prvnímu) a doufám, že dítě se mu vyvede. Dobré je, že i jeho nejnovější knihu si čeští čtenáři přečtou brzy, odhadoval bych tak do Vánoc. Nakladatelství Laser určitě ví, že na ni netrpělivě čekáme. 

Inzeráty:

Extrakty, zlepšující chuť denaturáku.

Agroturistika. Milá, hezky položená vesnice na sever od Kyjeva. Jen u nás mají praváky třicet kilo!

Pohřební služba “Radost”. Na tchýně 10% sleva.

Lubelské uhlí je nejlepší na světě! A určitě nejlevnější. Nevěříš? Zkontroluj u “Horníka”.