Tak se Laser přece jen držel inzerovaného edičního plánu – nu, alespoň z části – a vydal třetí část třetího dílu série Trůn z dračích kostí.
Bohužel, hned na záčátku je nutno s politováním zkonstatovat, že dělení knih na díly s sebou nese nebezpečí ukrutné nudy. V originálním vydání totiž tato kniha představuje první polovinu druhého svazku třetího dílu a tudíž česká veze stačí zachytit pouze přípravu postav na závěrečné finále, které se jaksi nekoná.
Každopádně na konci předchozího dílu se princezna Miriamele rozhodne opustit tábor prince Jošui, který se s armádou přesouvá do Nabbanu, aby zde získal podporu a další síly pro své vojsko. Dospívající mladík Simon se zmítá mezi věrností princi Jošuovi a svojí rytířsko povinností chránit Miriamele. Navíc během knihy dospěl natolik, že už se v něm probouzejí i jiné city, než rytířské. Oba tedy potají opouštějí tábor a vydávají se na cestu k Hayholtu.
Těsně po jejich odchodu je tábor prince Jošui přepaden Norny, kteří chtějí zabít prince Camarise, aby nemohl nárokovat svoje právoplatné místo vládce Nabbanu. Během svého útoku však zabijí Geloë a zároveň svojí akcí přimějí dosud velice neutrální Sithy, aby se zapojili do bojů po boku Maegwin a Eolaira u hradeb Naglimundu, jenž se ukázal být více než obyčejným místem.
Mezi tím se za Miriamele a Simonem vydává troll (či spíše Quanuc) Binabik (plným jménem Binbiniqegabenik) se svojí věrnou průvodkyní vlčicí zvanou Quantaqa. Dostihne je až téměř před Hayholtem, kde Miriamele teprve prozrazuje svůj naprosto šílený plán – chce si promluvit s otcem, tj. králem Eliášem, aby zastavil přípravy na válku a nevěřil proradnému alchymistovi a mágovi Pryratesovi, který mu (jak se Miriamele domnívá) pravděpodobně nasliboval možnost alespoň spirituálního kontaktu s jeho zemřelou manželkou a královnou.
Každopádně má Binabik a Simon více rozumu a relativně úspěšně jí provedení tohoto šílenství rozmluví, přičemž se pokusí provést odvážný kousek – sebrat jeden z chybějících magických měčů (Jasný osten), který měl být pohřben společně s králem-knězem Janem prakticky na dohled Hayholtu do královské hrobky. Při jejím prozkoumávání však Simon měč nenajde, neboť je již někdo předešel, a navíc se propadne pastí podzemních piditvorů – Kopáčů – do podzemních chodeb. Těmi to chodbami potom bloudí celé dny, přičemž zažije i nekolik zřejmě důležitých vizí, aby nakonec vylezl na nádvoří Hayholtu, kde si usmyslí, že musí prozkoumat Vež Zeleného anděla. Takže se konečně dostáváme k místu, podle kterého je kniha pojmenována, ale nic konkrétního se nedozvíme.
Mezi tím Miriamele s Binabikem projdou také podzemními chodbami, do kterých ovšem vešli po svých tajným vchodem, a dostanou se také do nitra Hayholtu. Princ Jošua přivádí do sídelního města Nabbanu znovu příčetného Camarise (viz. vliv magického rohu v minulém díle), aby se ujal právoplatně vlády, čemuž se brání současní “bossové“, kteří se na vládnoucí místo dostali zradou.
Nu a na zbytek si budete muset počkat do další (a jak Laser slibuje, bude to zároveň i poslední) knihy, která vyjde až někdy během roku 2000.
Jak se už dočtete výše, je tento dil taková příprava na závěrečné finále. I když stále není jasné, co se třemi meči, kam zmizel meč z hrobky Krále Jana atd. Neví se, kde bude závěrečná bitva, jestli vůbec bude, ale happyend tu asi bude. I když je to nuda, podle mě to nijak nevybočuje z minulých dílů. Nuda bych řekl tak u Trůnu z dračích kostí, celou polovinu knihy se vůůůbec nic nedělo. Zde jsou přece jenom okamžiky, které člověk rychle přečte a čeká, kdy bude v ději opět třeba Simon. Děj je fakt jednoduchý, jak je v předchozí recenzi. Bitva o Naglimund a cesta Simona. To je hlavní osou příběhu. Já osobně rozhodně nelituju koupě tohoto ani předcházejících dílů. Jenom mě hodně, ale opravdu hoooooodněěěěě s…, po jaké době jedno nejmenované nakladatelství vydává další díly. Už dříve říkali, že všechny díly vyjdou do konce roku 1998. Asi ne. A s poslední knížkou si dají určitě taky na čas. Ideální by bylo, kdyby si to člověk koupil úplně všechno a četl, až když bude mít kompletní sérii. Jak to dělá jeden můj známý. Někdy se to hodí.
