V rámci odpočinku po náročném čtecím maratonu v závěru loňské fantastické sezóny (dělám to pro vás lidi, jinak bych těch dvacet knih za týden fakt nedával) jsem si dopřál malý relax s klasikou. A znovu jsem se utvrdil, že Tad Williams je mistr…
 |
Rod Eddonů drží již po generace stráž u Stínové linie – smrtící bariéry, kterou vykouzlil legendární národ nesmrtelných Quarů. Ti kdysi vládli celému kontinentu, ale po vleklých válkách s lidmi byli vytlačeni na daleký sever. Nyní je však království sevřené strachem o krále vězněného proradným spojencem a množí se zprávy o invazních plánech šíleného vládce mocné jižanské říše. Právě v takových chvílích je možné otočit kolem dějin. Právě v takových chvílích je možné se pomstít. Právě v takových chvílích může začít konec světa…
Tad Williams se u nás uvedl v roce 1996 knihou Trůn z dračích kostí (první díl trilogie *Vzpomínka, Trn a Ža*l). Což ho řadí do ekipy autorů, která kolem poloviny devadesátých let formovala jistými excesy, jejichž jméno nevyslovím (ale figuruje tam slovo „kopí“), zdeformované české vnímání klasické posttolkienovské fantasy. Byla to doba, kdy David Eddings byl borec, Feist machr a Brooks sice vykradač, ale zatraceně čtivej vykradač a v pozdějších knihách i docela zajímavý vypravěč…
Tihle autoři jsou dnes už v podstatě překonanou kapitolou dějin. Ano, knihy, které jsme od nich četli jako první, budeme pořád strážit co oko v hlavě, ale jejich pozdější tvorba se buď zacyklila a zřídla víc než obyvatel jisté podzemní nory po pár desítkách let prstenového fetišismu (Brooks, Feist), nebo ještě jako bonus přidala senilitu (Eddings). Jen ten Williams je mezi nimi pověstnou výjimkou. Trůn z dračích kostí je sice také co do obliby pořád nepřekonaný, ale v podstatě jen proto, že byl opravdu první, ne že by byl nějak objektivně nejlepší. Ostatně Stínové pomezí je jediná kniha vydaná po roce 2006, kterou jsem přečetl už třikrát!
Williams totiž sice v knihách, které mu u nás vyšly, nikdy neopustil klasickou tolkienovštinu, ale vždy na to šel trochu jinak – varioval, propojoval, zkoušel – a to jak možnosti svých vzorů, tak sebe samého… Na poměry žánru byl poměrně odvážný, ale hlavně měl jasnou myšlenku a nezpochybnitelný spisovatelský um. Takže Jinozemě zasadila klasickou fantasy do našeho světa a víc než jen trochu kyberpunkového rámce a Válka květin se zamyslela nad tím, jak by to vypadalo, kdyby si elfové prošli průmyslovou revolucí…
Stínové pomezí zdánlivě toto pravidlo porušuje. Po zběžném nahlédnutí svádí k obvinění z vykrádání již zmíněného Trůnu z dračích kostí. Anení to jen tím, že Williamsův styl je prostě jedinečný. Na vině je především dominantní hrad, kdysi sídlo nelidské rasy, a na něm podivné bezvládí… Ale také pozornost soustředěná na vládnoucí rodinu, podobnost Quarů se Sithy, postava hradního doktora či stárnoucího šaška, permoníci zabývající se kamenictvím atd.
Williams si ovšem onu podobnost uvědomoval a viditelně se snažil s ní pracovat. Čtenář Trůnu si tak někdy spokojeně zamručí, jindy si i se svými očekáváními ošklivě „naběhne“. Většina „známých“ motivů je tedy rozehrána do nových směrů. To je umožněno především zakomponováním hned dvojího vnějšího nepřítele – tím nejsou jen Quarové, ale i jižanský autarcha. Ale svého využití dojde i celá řada drobností (např. rozsáhlý panteon).
Pokud je něco, co obě Williamsovy čistokrevné fantasy skutečně spojuje, je to pojetí „elfů“. Sithové i Quarové (byť ti někdy označovaní jako skřítci a evidentně ne tak unifikovaní jako Sithové; naopak jsou zde zdůrazňovány individuální rozdíly) jsou zapuzenou rasou. Díky relativní nesmrtelnosti je jim dán silný sklon k melancholii, soustředí se na minulost a jejich odmítnutí přijmout stav věcí (slovy Tolkiena „zmenšit se a odjet na Západ“) z nich vytváří démonické protivníky – nikoliv nutně zlé, ale rozhodně stojící mimo lidskou morálku, a tudíž schopné strašlivých činů. Ostatně, lidé jsou pro ně jen hmyz…
Williams toto pojetí dokáže doplnit fungující mytologií, působivou oporou v „elfích“ jazycích a hlavně skutečně uvěřitelným pocitem „cizosti“. Tam, kde spoustě jiných stačí život v lese, luk a špičaté uši, on vytváří skutečně barvitou, záhadnou a nádhernou kulturu. Při čtení není problém chápat, proč dělají to, co dělají. Jakkoliv se jedná o z našeho pohledu zlo. A rozhodně se daří Williamsovi navodit jeden z nejlepších pocitů, že něco pro svět zásadního končí…
Podobné jsou i vypravěčská strategie, autorův styl a plus minus podobný cíl v rámci subžánru. Což bych zmínil jako první. Trůn z dračích kostí byl svého času reakcí na snižující se kvalitu klasické fantasy osmdesátých let. Stínové pomezí zase ukazuje, že dobře provedená tolkienovská fantasy obstojí v tradičnějším podání i v konkurenci Hry o trůny a jejích následovníků.
Což je u Williamse logické, protože i když pracuje se všemi romantickými představami fantasy (vzestup prosťáčka, krásná princezna, proroctví…), hodně si vyhrál se špinavým realismem a někdy až hororovou atmosférou magických rituálů, jako kdyby si dělal výpisky ze středověkých grimoárů nebo rovnou Necronomiconu. Ve Stínovém pomezí si v tomto ohledu opravdu vyhodil z kopýtka.
Za představení Quarů by se nemusel stydět ani Lovecraft (ve stylu jeho Snového putování k neznámému Kadathu), jejich expanze do světa lidí připomíná pasáže z Mlhy Stephena Kinga… a lidská politika sice nedosahuje provokativní perverzity Hry o trůny, ale zákeřná je dost a dost. Vedle toho si ovšem Williams libuje v atmosférických pasážích, mixování snu a reality i líčení cizích (ve smyslu nelidských) i cizokrajných kultur. Takže opravdu oceníte, že za překlad je zodpovědný Petr Kotrle… A občas autor vyšvihne milou scénu s kočkou, což je vždycky fajn. Když to propojíte s čím dál víc se rozvíjejícími konflikty postav a perfektně popsanými bitvami, je o zábavu na řadu večerů postaráno.
Zvláště když autorovi funguje jeho trik s košatým začátkem… Čímž mám na mysli, že většina fantasy sérií začíná na jednom místě kolem jedné postavy – a z tohoto bodu se postupně dostáváme dál, poznáváme nová prostředí, děj se větví atd. Je to v Pánu prstenů, je to v Eddingsovi, je to ve Feistovi a vlastně i v Martinovi… Ale Williams od začátku pracuje s několika liniemi (byť některé pochopitelně vedou co do rozsahu) a pomalu směřuje k jejich prolnutí. Dnes už to není tak osvěžující, ale pořádá platí, že Williams je v tomhle (a nejen tomhle) mistr a jeho svět díky tomu skutečně žije…
Stínové pomezí určitě neboří hranice ani nenabízí revoluci v žánru. Je ale oslavou jednoho typu příběhů, který se sice už moc nevidí, ale který se hlavně nikdy ani moc neviděl – opravdu dobrých tolkienovských fantasy je jen pár. Tad Williams takové píše a směle si může podat ruce se Stephenem R. Donaldsonem (Kroniky Thomase Covenanta Nevěrce) nebo Gavrielem Guy Kayem (Fionavarská tapisérie). Takže pokud bych si měl do nového roku ve fantasy něco přát, byl by to jeho návrat do českých knihkupectví.
A co další díly?
Děkuju za pěknou recenzi. Knihu mám již hodně let koupenou a rád bych si ji přečetl. Ale leží mi v knihovně, protože čekám, až vyjdou další díly. Netušíte někdo, jestli opravdu někdy vyjdou?
A co další díly?
Koukal jsem na Wiki, autor sérii dopsal již v roce 2010, takže se zdá, že žádné nakladatelství nemá práva či zájem 🙁
Taktéž horuji za další díly, každá dokončená série v knihovničce se cení…
otázka na recenzenta
Z recenze to není úplně zřejmé, ale je děj knihy dostatečně uzavřený (přestože je to první díl série)? Tj. dá se to číst samostatný román anebo je tam příliš mnoho neuzavřených osudů? Díky.
Otevřenost
Je to první díl klasicky střižené ságy, takže ortodoxní odpověď zní, že konec je velmi otevřený (asi jako v Pánu prstenů). Jako samozřejmě čím víc lidí si knihu koupí, tím větší je šance na další díly. Pokud to berete jako příliš velký risk, doporučuju zkusit o Williamse buď Trůn z dračích kostí (také první díl série, ale není to takový problém dohledat celé v češtině), nebo Jinozemi (ten samý příklad).
re: otevřenost
Díky za odpověď. Bohužel to pro mě není moc dobrá zpráva… ale to samozřejmě není Vaše chyba 🙂
Knihu jsem si koupil hned, jak vyšla, protože jsem doufal, že tím podpořím vydání zbývajících dílů. Asi to zatím nestačilo…
Jinak Trůn jsem samozřejmě četl. Je to prostě klasika, také doporučuju 🙂
Tak jen zbývá doufat, že se něco změní… jinak budu donucen sehnat si další díly v jiném jazyce, a to nemám moc rád.
A co další díly?
Taky mě dost mrzí, že u nás vyšel pouze první díl. Kupoval jsem ho někdy hned po vydání, zapůjčil cizí osobě a od té doby jsem ho neviděl. Williams patří k mým oblíbeným autorům, jeho dílo je v zahraničí hodnoceno nadprůměrně a proto mě docela překvapuje, že se u nás prakticky nedá sehnat. Je to smutné, nezbývá, než celou ságu přečíst v originále (číst první díl česky a zbytek anglicky mi přijde zvrácené).
Další díly
Asi tak: osobně mě nedostatek Williamse tíží víc než nejistota kolem toho, jestli Martin dopíše Píseň ledu a ohně. Aby bylo jasno: ne že by jednotlivé knihy Martinovy série nebyly skvělé, ale jako celek se mu to prostě vymyká a ta údernost už zmizela. To Williams svoje ságy zvládá bravurně – jsou to sice bichličky, a určitě by se občas pár desítek stran dalo škrtnout, ale fungují od začátku do konce. Sága o třech čtyřech dílech, z nichž každý má minimálně stejnou kvalitu jako první, to mi přijde taky jako sakra umění a hodný pochvaly.
Jinak cesta, jak ho k nám zase dostat, je asi jednoduchá: kupovat, pokud hledáte dobrou klasickou fantasy. A pokud už máte, porozhlédnout se kolem sebe. Nemá cenu Williamse doporučovat všem, ale třeba já ho podsouvám pár lidem, jejichž vkusu by měl vyhovovat (tedy těm, co mají rádi bandu Rothfuss, Sanderson, Kay), případně kdysi četli Brookse, Eddingse a Feista a už je to nebaví (Williams v porovnání s těmito vážně netrpí opotřebováním materiálu).
A pokud se bojíte toho nedovydání, tak prostě jděte po Trůnu z dračích kostí. Jako fakt. Tam je myslím při zvednutí prodejů velká šance na brzké dovydání s novýma obálkama – a i kdyby se nepovedlo ty prodeje zvednout dostatečně, po speciálkách seženete starší vydání (a tím zase podpoříte Williamse).
A samozřejmě ptejte se po něm v Laseru, diskutujte… upozorňuji, že třeba na Legii jsou jeho knihy dost opuštěné, i když mají velmi, velmi dobré hodnocení… takže nejsou tak na očích jako sice objektivně horší, ale prostě provařenější tituly…
Williams
Ono bohužel ani nemá moc cenu se ptát v Laseru. My bychom totiž Williamse tuze rádi vydali, jenže v těch prvních dílech zahučelo dost peněz (přece jen je to bichle a jen překlad vyjde na pořádný balík, a to dokonce i v případě reprintu). A protože prodeje byly opravdu až překvapivě nízké (nic zvláštního jsme opravdu nečekali)… Klasická odpověď fanouška zní: Koupím, až to bude celé. Ze zkušenosti víme, že to udělá jen hrstka, ani po vydání celku se prodeje většinou nijak zvlášť nezvedají. Přesto stále platí, že tohle bychom jen pokud bude o trochu lépe vydali rádi celé. Takže ano, pokud chcete Williamse, tak ho kupte, doporučte přátelům, darujte. Jinak Laser těžko přesvědčíte.
BoriHokr:
Po přečtění recenze jsem dostala chuť vyhrabat Stínové pomezí z knihovničky (teda až dočtu hromadu, co jsem si o ni napsala Ježíškovi, a taky až dohraju Mass effect 3 :-))
Williamse jsem četla moc ráda, i když zpětně se mi zdá trochu moc ukecaný (Jinozemě byla chvílemi nekonečná). Ale pamatuji si pocit bezprostředně po dočtení Stínového pomezí – kdy už sakra vyjde další díl.
Z těch, o kterých píšeš (Brooks, Eddings a spol.) je Williams jednoznačně nejlepší. Mimochodem, to je přesně můj gang – Rothfuss, Sanderson a Kay zrovna ne, ale třeba Brett. U prvního a posledního mě mrzí, že toho nenapsali více a u Sandersona mám obavy, že si toho naložil příliš. Existuje ještě někdo podobného stylu a kvality, vydaný v češtině?
Nevím, zdá se mi, že Williams je už překonaný třeba tím Martinem. Já osobně bych ho doporučil těm co s fantastikou začínají
Nevím, vidím to asi podobně jako Boris. Martina mám moc rád, ale možná jsem trochu hipstr 🙂 Martin imho selhal v tom hlavním, co chtěl dokázat, a sice, že lze napsat fantasy ságu tak, aby měla hlavu a patu a nerozbředla se. Teď už začínám být dost skeptik. To už mi víc sedí Abercrombie.
Ale to nic nemění na tom, že Trůn z dračích kostí je důležitá část mojí čtenářský historie a tahle recenze mě docela nahlodala zkusit jak na mě působí Williams dneska. Protože takový Gemmell třeba nestárne, zatímco toho Eddingse, kterýho jsem měl za boha, už dneska moc nedávám, stejně jako Feista.
Ono se celkem snadno řekne kupujte :-), ale kde? Prakticky v žádném e-shopu nejde sehnat kompletní celá sága (Jinozemě a Trůn z dračích kostí). Válku květin ani nezmiňuju. Z antikvariátů nakladatel moc peněz asi neuvidí a e-book jsem k zakoupení taky nikde nenašel.
Docela bych ocenil službu typu steam, akorát na knihy – bohužel v tuzemských podmínkách to zůstane asi jen ten sen.
Re: Gaba – Mass Effect 3? Raději přestaňte, než Vás to zklame :-).
to Zyklon
Řekl bych, že fígl je v tom, nekupovat staré vydání, ale to nové, aby se nakladateli vrátily alespoň nějaké peníze. Čili začali-li by se prodeje Trůnu z dračích kostí a Stínového pomezí jevit jako perspektivní, vyjde další díl. Tak nějak to počítám Boris a Hyperion mysleli 🙂 Koupit si třeba Trůn z dračích kostí v novém vydání a pokračovat tím starším by mě třeba ani nenapadlo, už proto že netuším jak k sobě ladí formátově, o někdejším nešvaru rozsekat knihu na 3 svazky ani nemluvím.
Re: Schramm
Pravda. Zrovna to zkoumám a je to trochu problém Nové vydání není dostupné všude a jestli to dobře chápu, vyšel pouze první díl (v novém vydání). Ebook k zakoupení není nikde, což je celkem škoda. Čtečky u nás začínají být celkem rozšířené o tabltech nemluvě. Elektronická verze je připravena v podstatě když jde kniha do tisku, tak kde se stala chyba ?
Můj subjektivní názor na věc. Fantasy a sci-fi u nás vychází poměrně hodně, české i zahraniční – už jen z toho důvodu se, předpokládám, nezaplatí vše a mnoho věcí končí v propadlišti dějin. Být prodejcem ( nebudu, mluvit se o tom dá hezky, ale tak snadné to asi nebude 🙂 ), prodával bych v této oblasti pouze elektronické verze knih (pokud možno za rozumnou cenu) a pouze ty nejprodávanější bych vydával i tištěně. V zajímavých edicích. Myslím, že by se tím celkem minimalizovalo riziko a určitě ušetřily i nějaké náklady.
Máme tady rok 2014, tak doufám, že si někdo nenechá ujet vlak.
to Zyklon
Tuším, že Laser ebooky ani nedělá, takže to je pláč na špatném hrobě 🙂 Navíc myslím, že i tady se uplatní faktor nízkých prodejů – bylo už kolikrát vyčísleno, že ebook není o tolik levnější jak si lidi laicky myslí a pokud nové vydání stálo balík jen na překladu, ebook na tom bude stejně. Že je připraven ebook v době tisku knihy není pravda, kolikrát se o tom už mluvila. Dělá se, jak jsem pochopil, úplně zvláštní sazba, protože ebook vyžaduje jiný parametry. Plus u zahraničních knih je leckdy nutnost koupit práva na ebook zvlášť. Neplatí automaticky zaplatím práva na autora XY a vydám to jak papírově, tak elektronicky.
A ta prodejnost ebooků je taky problematická. Nerozporuju, že jejich prodej roste, nejsem si ale jistej, že by výhradně jejich prodej vydavatele uživil (viz výše, náklady nejsou o tolik nižší). Třeba já kupuju hodně knih a kdyby se vydávaly jen ebooky, asi přestanu. Už mám nasysleno dost, abych měl co číst. Ebookům se zatím vyhýbám jak kvůli komplikovanému nakupování (pro mě osobně), tak proto, že mám obavy o kompatibilitu formátu (knihu si přečtu i za 30 let) a jelikož neznám osobně nikoho, kdy by čtečku vlastnil, tak třeba váhám i nad životností zařízení. Tyhle hejblátka málokdy přežijou výrazně nad záruční dobu (není v zájmu výrobce aby měl člověk jednu čtečku celej život, že?) a pak je to pro mě pořád moc drahá a spíš nepraktická hračka. S tím, že nikde moc dlouho necestuju a nikdy nebyl problém vzít si to vlaku nebo busu knihu použitelného formátu (toho GRRM holt čtu doma v křesle nebo v posteli). No prostě nemyslím si, že je ebook takhle samospásný, i když samozřejmě je mi jasný, že jsem v tomhle extrém 🙂
schramm
Tušíš špatně. Laser ebooky dělá 🙂 http://palmknihy.cz/web/c?pbsid=463
Ale jinak máš pravdu
to Martin Stručovský
Vida, moje chyba. To ale musí být (už podle počtu) docela novinka 😉
Každopádně, budiž to čtenářům ebooků i nakladateli přáno.
Trůn z dračích kostí
Ano, zde jsem myslel to nové vydání. Já po Williamsovi docela koukám a v kamenných obchodech myslím, že se pak dá sehnat Kámen rozluky a Věž zeleného anděla, ale ano, dá to práci. Každopádně to nové vydání by jako případný starter fungovalo nejlépe.
Zyklon:
Pokud byste měl zájem o koupi, mám kompletní Jinozemi i Válku květin v perfektním stavu. (Akorát, že vydavateli to teda zisky nezvýší) Když, tak napiště na e-mail. Vzpomínku, Žal a Trn si z nostalgických důvodů ještě chci nechat (a třeba se do toho jednou pustí mé dcerky)
Tohle už je na samostatnou diskuzi.
Asi nikdo z nás tu nebude schopen říct, jaký rozdíl je v nákladech na ebook vs tištěná verze. Nejvíc určitě spolkne překlad, korektura atp. Tedy položky nutné jak u tištěné tak u elektronické verze. Pokud se ale nemýlím, tak právě pro tisk je určen formát pdf – tedy formát, který podporují snad všechny čtečky. Existuje mnoho spolehlivých nástrojů, které bez problému převedou formát pdf na formát určený přímo pro čtečky (epub, mobi a jiné). A to si myslím určitě vyjde levněji, než tisk.
Práva nutná pro tišěnou a elektronickou verzi – jedním slovem svinstvo :-). Nedivím se tomu, ale jde to proti veškeré logice.
Prodejnost eknih se přímo odvíjí od jejich ceny. Ta je u nás dle mého názoru úplně mimo. Tištěná kniha má nějakou materiální hodnotu, elektronická nikoliv. Hodnotu má její text. Bohužel se u nás elektronické knihy prodávají za skoro stejnou cenu, jako ty tištěné. Věřím, že kdyby ebook u nás stál do 100 Kč za novinky a starší věci ještě méně (ideálně 20 Kč – možnost koupit přes sms – to už ani chudý student neodolá), vypadala by prodejnost úplně jinak. Myslím, že je lepší prodat 200 knih za třeba 50 Kč, než 10 knih za 350 Kč. Případně zkusit ještě model jakéhosi měsíčního paušálu a mít tak přístup ke všem knihám. Protože nyní si český ebook koupí asi málokdo. Jak je u nás dobrým zvykem – zákazník se podíva na cenu, chvilku zírá s otevřenou pusou, zaplatí stejnou částku, kterou by dal za knihu na nejznámějším českém internetovém obchodě .. a knihu si tak spolu s dalšími 50ti pořídí na uloz.to. Jenže zatím co na ulozto jsou lidé ochitni platit, v elektronickém knihkupectví už moc ne. Pokud jim někdo nabídne stejné podmínky jako ulozto, bude to fungovat. Sám jsem si tu žádný ebook nepořídil, což nejde prohlásit o zahraničních obchodech, kde to s cenou pochopili.
A pokud to bude fungovat … no asi bych se měl probudit. Každopádně v případě opravdu fungujícího knihkupectví pouze s ebooky by se nám případ se Stínovým pomezím, troufám si tvrdit, nestal. Prodejce by měl každou minutu přesné statistiky prodejnosti jednotlivých titulů, autorů a vůbec všeho. Neprodejné knihy by neležely na skladě, ale někde na disku a čekaly jen na to, jestli se z nich třeba jednou nestanou knihy prodejné. A v případě Williamse by se tak jistojistě stalo, protože kvalita si vždy cestu najde.
Kompatibility formátů bych se vůbec nebál. Jednak už je pro čtečky knih +- nějaký standard (epub, mobi) a hlavně, v případě, že vznikne nějaký nový, případně i úplně jiná technologie ukládání a čtení dat, rozhodně budou nástroje, které staré formáty převedou na nové.
Životnost čtečky určitě nebude růžová. Platí zde ale jedna hezká věc. Když o čtečku přijdu, knihy mi zůstanou. Cena čteček jde taky pozvolna dolu a nemám tak problém jednou za cca 4 roky čtečku vyměnit. Lidé to zkrátka berou tak, že si koupili drahou knihu, ale ta může obsahovat všechny knihy světa. Logicky tak očekávají, že obsah do ní bude relativně levný ( v usa a anglii tomu tak i je. Knihy za 1-2$, případně měsíční paušál).
A čtečka vs kniha ? :-). Tak tady už to bude horší. Kdo nevyzkoušel neuvěří a kdo vyzkoušel, stále nemůže uvěřit :-). Sám jsem na knihy nikdy nedal dopustit. Když nebyla jiná možnost a já musel něco číst na pc, proklínal jsem celý svět. S nástupem čteček jsem nevěřil, že něčeho takového se může prodat alespoň pár kusů. Mýlil jsem se. Kamarád si čtečku pořídil. Oba jsme četli poměrně hodně a oba jsme začali mít problém, kam všechny ty knihy umístit. Několik měsíců jsem musel poslouchat chvalozpěvy na tohle zařízení a rozhodl jsem se je prostě ignorovat. Pod stromeček mi jedna čtečka přistála. Od té doby jsem klasickou knihu nevzal do ruky, zato ale čtečku z ruky nedal. Teď jsem si už zvyknul, ale první týden jsem byl fascinován. Zjistil jsem totiž, že se to od klasické knihy prakticky neliší. Elektronický inkoust je opravdu jiná technologie, než lcd displaye u telefonů, tabletů a pc. Stránka knihy na čtečce vypadá stejně, jako stránka knihy v knize. žádné pixely, žádné blikání, svícení – prostě se to chová stejně jako papír. Ono se to těžko popisuje. Nejsnáz si to lze představit tak, že máte vytrženou stránku z knihy, na kterou když klepnete, stane se z ní jiná stránka. Taky jsem začal číst knihy v originále. Dřív to bylo s mou leností nemožné. Buď jsem musel sedět u pc a pokaždé, když jsem naznal slovíčko, položil jsem knihu, naťukal do překladače, zvednl knihu a četl dál. Vždy po pár stránkách jsem to vzdal. Nyní jednoduše čtu, narazím na slovičko, kterému nerozumí, tak ho za trest poklepu a hned vidím překlad a čtu plynule dál. Těch užitečných je celkem hodně, ale liší se čtečku od čtečky.
Nerad bych tady někomu podsouval nadšený názor, doporučuji proto vyzkoušet. To doporučuji každému. Existuje u nás pár kamenných obchodů přímo se čtečkami, druhá možnost je e-shop, kde leze zboží do 14ti dnů bez udání důvodu vrátit. Mnozí z vás budou možná překvapeni, jak se veše konzervativnost mění v prach, stejně jako ta moje. Dávejte si ale pozor s výběrem.
S kamarádem jsem zatím každý objevili jednu chybu. Mě vadí, že v případě čtečky nemůžu použít knihu jako zbraň a omlátit ji někomu o hlavu, jemu se zas občas zasteskne po vůni čerstvě zakoupené knihy. Oba ale od té doby co čtečku máme čteme snad ještě víc, než před tím – a o to jde předevšim.
Gaba:
Děkuji za nabídku, ale tyto knihy také vlastním. I Trůn z dračích kostí mám kompletní. Alespoň tu Jinozemi zkuste dcerkám taky nechat. Jestli se k tomu nědy dostanou, třeba to tou dobou bude více aktuální, než by se teď mohlo zdát :-).
Dost od odchylujeme, takže bych jen dodal, že to o těch nákladech a pod. už tu zaznělo kolikrát, vyčíslili to lidi od fochu, takže osobně nemám jako laik důvod to zpochybňovat. Kniha za 100, resp. 20 je asi nereálná. Což vede k tomu, že když vidím jak minimální rozdíl je mezi tištěnou knihou, kde za peníze něco dostanu, a elektornickou, kde ten pocit prostě nemám (a to beru v potaz, že honoruju práci, autora, vydavatele, korektora, překladetele, jejichž práce si vážím). Taky se nepřu o výhody čtení ze čtečky, věřím, že časem se vyřeší kompatibilita formátů i poměr cena přístroje vs. životnost. Stejně ale představa pořád si někde zálohovat knihy, přepalovat cdčka (páč i ten HDD není stoprocentní jistota) nepřijde uživatelsky přívětivá. A když vezmu v potaz, kolik zaniklo během dvaceti let nakladatelství, nevěřím ani tomu, že u nějakého e-vydavatele nebo prodejce budu mít k zaplaceným knihám přístup třeba za těch 20-30 let. Je to z mého pohledu velká neznámá. Jistě, můžu vyhořet a shoří mi knihovna, ta možnost je ale statisticky menší než že mi shoří disk nebo mi někdo ukradne čtečku.
Ale zpátky k tématu, nemyslím si prostě, že by eknihy byly něco, co spasí Williamse. Tady je potřeba vytvořit co největší haló, upozorňovat na jeho kvality, aby se dostal ze škatulky Eddings, Feist, Brooks, a doufat, že se chytí tak, jako třeba nové vydání Kola času, a ne jako Černá legie Glena Cooka. To je totiž něco, co naprosto nechápu. Glen Cook patří podle mého k nejlepším autorům fantasy, osobně ho řadím vedle mého oblíbeného Gemmella, má určitý kultovní status – a přitom prodeje byly pro Brokilon málem likvidační, jak jsem pochytil kdesi. Je to sice asi i pohybem v kruhu, že těžko se najdou noví kupující čtenáři, když už nelze Černou legii sehnat komplet, ale… Ono sice se objevuje v antikvaritátech málo, ale s trochou trpělivosti se to nakonec podaří. Proto doufám, že i tahle recenze, potažmo diskuse přispěje k tomu, že někdo zjistí, že tu takový autor je a stojí za toho zkusit. Osobně jsem se právě rozhodl věnovat Trůn z dračích kostí jako dárek 🙂
Na kvality Williamse upozorňuji, kde to jen jde. Nemyslím si ale, že pár výkřiků v diskuzích situaci zachrání. Navíc, když ho doporučím, tak ho většinou i zapůjčím. Když se líbí (což se zatím líbil vždy), tak mají lidé problém sehnat celou ságu – tak buď, někde stahnou, nebo půjčí v knihovně ( zrovna u nás od něj mají skoro vše). Možná právě i Cook skončil podobně. Všem se líbí, tak si ho půjčovali navzájem, případně pořídili jinak.
Naději tak vidím asi jen v tomto: http://otherland.gamigo.com/en/
Když bude mít u nás úspěch, začnou se i o Williamse lidé zajímat více.
E-booky
Pár vět od zapřísáhlého odpůrce e-booků. Tedy až donedávna, kdy jsem uklízel knihovnu.
Domnívám se, že některá díla skutečně přímo “patří” na e-booky. (držme se jenom fantastiky) Jsou to různé paperbackové jednohubky, které si člověk přečetl, případně rozečetl a odložil a již nikdy se k nim nevrátil. Z našich autorů kde kdo. Nebudu jmenovat. A taky pro začínající autory je to podle mne ideální médium, jak svoje práce nízkonákladově prosadit.
Na druhé straně některá díla si jako e-book vůbec neumím představit. Ty prostě chci nejlépe v pevné vazbě v knihovně. Už pro ten estetický dojem, jakým knihovna může být.
Jen na okraj…
http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts
Jinak co se týka té naděje ohledně hry,tak asi už vyhasla,pač je už skoro rok mrtvá.Nedostala se ani do open bety.
prosba
Tak mě zdejší pozitivní názory na Williamse donutily si pořídit první díl ze série Vzpomíka, žal a trn – Trůn z dračích kostí. Obě dvě knihy druhého dílu série jsem bohužel v e-shopech nikde nesehnal a v bazaru na databazeknih.cz mi to někdo vyfouknul před nosem. Tak kdyby to někdo měl doma v zachovaném stavu a chtěl to prodat za přijatelnou cenu tak se ozvěte. díky
Jinozem žije !!!
Nedávno jsem narazil na stránky, které mi málem vyrazili dech – nabízeli totiž klíče do uzavřené bety chystaného mmo Otherland. Klíče už bohužel byly rozebrány, ale štěstí můžete zkusit zde: http://www.drago-entertainment.com/otherland/
Hned jsem si vzpoměl na tuto diskusi, kde jsme se dopracovali k závěru, že hra je asi mrtvá. Zdá se, že povstala z popela a vypadá to opravdu nadějně. Nevím, jestli na tento příspěvek vůbec někdo po roce narazí, ale cítím povinnost o tom informovat 🙂