Knihu jsem začal číst za velmi příznačných podmínek. Přijel jsem domů a našel celou vesnici zasypanou sněhem. Dokonce jsem musel číst pouze při světle svíčky, protože stromy, které nevydržely nápory sněhu, způsobily výpadek proudu. Takhle vypadá Zrození zimy pod Beskydami, jak ale vypadá ve Světě bez bohů?
Zrození Zimy je knižním debutem Briana Ruckleyho, a jak už to tak v anglosaských zemích chodí (na rozdíl od nás), cesta k jeho prvnímu románu, navíc počátku celé ságy, nevedla přes hory povídek. A je to nejspíš škoda, protože na vrub autorovy nevypsanosti a nezkušenosti lze připsat většinu nedostatků knihy. Na rozdíl od českého nakladatele, který svou práci rozhodně neodflákl, o čemž svědčí i perfektní obálka ladící s atmosférou knihy.
Na klany Pravé krve doléhají těžké časy. Srdeční horečka a rebelie klanu Dargann-haig stály mnoho životů, zvláště pak ty klany, které jsou v nelibosti Nejvyššího thana. A tak není divu, že klany Černé stezky, které byly kdysi dávno vypuzeny do pustin na severu kvůli své víře ve Skrytého boha, jenž jako jediný neopustil svět znechucen činy Pěti ras, se rozhodly získat zpět svá bývalá území. A tak během svátku Zrození zimy se z lesa Anlanu vynoří fanatičtí bojovníci a smetou skoro celý klan Lannis-haig. Jedinými přeživšími je Orisian, mladší syn z vedlejší větve rodu, absolutně nepřipravený na vládu, jeho sestra, osobní strážce Rothe a na´kyrimský učitel Inurian. Při útěku z rozvráceného hradu se dostanou do tábora Lišek z divoké lesní rasy, Kyrininů, kde se jim kupodivu dostane pomoci a dvou nových společníků – lovce Varryna a jeho sestry Ess´tyr.
Tato pestrá družinka se bude muset vypořádat nejenom s legiemi Černé stezky, okupující jejich zemi, kteří navíc na své straně mají velmi mocného na´kyrima Aeglysse a kyrininský kmen Bílých sov, ale i s intrikánským Nejvyšším thanem, který touží po oslabení konkurenčních rodů a po bohatých královstvích na jihu.
Máte v tom trochu zmatek? To je dost dobře možné, ale pokud chcete přečíst tuto knihu, zvykejte si. Množství postav, vedlejších a občas i přebytečných dějových linií ve spojení s neobvyklými jazykovými kořeny jmen a názvů vám budou se začátku působit značné potíže. Pravda, trochu sice pomůžou mapky a slovníček pojmů na konci knihy, ale neustále hledání a vzpomínaní dost kazí zážitek z knihy. Nejsmutnější na tom je, že mnoho postav, které autor pomalu a zdlouhavě představuje na začátku knihy, má jeden jediný účel – zemřít. Navíc hned zpočátku, takže jejich úmrtí ani nemá šanci ve vás vzbudit nějaké emoce.
To už jsme u dalšího neduhu autora a tím je špatná práce s dynamičností děje. Rozvleklý rozjezd, krátké vzepětí při vpádu Černé stezky a pak až do závěrečné honičky a bitky v přístavu vás nečeká žádná akce, která by stála za řeč. Jenom neustálý pochod Orisianovy družiny odněkud někam, přerušovaný vedlejšími dějovými linkami, které nám přibližují intriky na obou stranách barikády. Bohužel vás autor nepřekvapí jediným zvratem. Skoro každý trochu sečtělý čtenář fantasy si bude připadat jako Delfská věštkyně. Většinu z charakteru postav poznáte už během jejich popisu a vzájemné vztahy zase při jejich první interakci.
Vzhledem k rozsahu knihy je děje opravdu málo, autor si jej asi šetří pro další díly. Na druhou stranu je ale třeba uznat, že značnou porci místa zabere seznámení s Ruckleyho propracovaným světem. Naštěstí se ale nedá říct, že by to bylo plýtvání papírem, protože jde o vskutku originální prostředí – kolikrát jste narazili na státní organizaci postavenou na principu klanů nebo svět, který opustili bohové kvůli hrůzným činům svých výtvorů? K tomu přidejte osvěžující determinismus (byť místy nedotažený) ve víře Černé stezky a máte opravdu solidní základ pro epickou fantasy.
Obě znesvářené strany jsou propleteny hustou síti intrik a starých křivd, která určují pravidla stávající hře. Vládce toužící po centralizaci moci, jeho pravá ruka, typická šedá eminence, snažící se o co největší posílení říše/víry, a v neposlední řadě thanové opomíjených klanů. Na obou stranách šachovnice jsou stejné figury, jediný rozdíl je v jejich barvě – na jedné straně jsou bílé a na druhé černé. Těžko posoudit, zda je to úmysl, který má naznačit, jak tenká je linie mezi těmi „hodnými a zlými“, nebo za to může pouhý nedostatek autorovy invence, který vymyslel půlku postav a tu druhou jenom zkopíroval a udělal z nich jejich protivníky.
Poslední drobnou výtku bych měl na absolutní neuzavřenost děje. To je sice docela velký problém, hlavně pokud se vám kniha příliš nepozdává, takže pak musíte řešit dilema, jestli koupit, nebo nekoupit další díly. Jenže hrany této chybky jsou obroušeny záplavou rozsáhlých ság, které jsou na tom úplně stejně, a tak to pro čtenáře nepředstavuje žádnou novou věc pod sluncem.
Nezbývá mi než si povzdechnout nad promarněnou šancí. Zrození zimy má hutnou, mrazivě temnou atmosféru, podobnou té, jakou najdete třeba ve světě Warhammeru, k tomu navíc originální a propracovaný svět. Bohužel je to všechno zabito rozvleklostí, chabými postavami a předvídatelností. Mnohé chyby sice pramení z autorovy nevypsanosti, další jsou způsobené „syndromem prvních dílů“ a tak mnoho z nich v dalších částech snad nenajdeme, ale to je hudba budoucnosti. První kniha Světa bez bohů se proto nemůžu hodnotit výše jako slabší průměr.
Nepřesvědčili jsme vás? Přečtěte si i ukázku z knihy.
Mně se kniha velice líbila. Samozřejmě, autorovi chybí ještě hodně k dokonalosti takového Eriksona, ale našlápnuto má skvěle. S rozvleklostí nesouhlasím, já to četl jedním dechem, byť je znát ýe je to “jen” prolog. Chybky tu jsou, ale ne takové aby kazily požitek ze čtení napínavého příběhu. Rozhodně je to nejlepší fantasy kterou zatím Fantom print vydal. Nesmím zapomenout ani na skvělou obálku.
Bezva pornografie…
Žeby fantom print přestal vydávat ty výblitky (a Drizzta) co normálně vydává a začal se snažit konkurovat ostatním nakladatelstvím i kvalitou textu?
Kvalitní kniha
“nemůžu hodnotit výše jako slabší průměr”Tak s tímhle verdiktem souhlasit nemůžu. Pro mě je tahle knížka rozhodně nadprůměrná a na pokračování se hodně těším.
Podprůměr, bezvýznamná krmná fantasy, na trhu je mnoho lepších knih.