„Stříbrný šíp“ je příběhem jedné dlouhé a krvavé války za nezávislost vedené dívkou – válečnicí z nutnosti – a její značně různorodou družinou. Leonard Medek tentokrát hraje na strunu tradiční fantasy ve smyšleném světě s klasickými fantasy proprietami, přesto originálně.
Kdesi v zemích severu vypukla válka. Mladá pasačka Jíva z Briny uniká s pomocí horského skřítka Měděnce z válečné vřavy, na útěku však nalézá podivný amulet, který svou magií určuje její další osud. Oním amuletem je “Stříbrný šíp Hirsty”, mocný magický artefakt, který si sám přivolává své věrné. Hirsta, ubohý pozůstatek kdysi mocného království, je v područí Fanských okupantů, které je nutné vyhnat. Jíva, vedená magií “Šípu”, se stává profesionální válečnicí – goenou – a pouští se do boje proti okupantům. “Šíp” v průběhu bojů postupně “svolá” její družinu. Osud reprezentovaný vizualizovanou věštbou v podobě sedmi bílých koní si začne vybírat svou daň. Válečné štěstí je vrtkavé, partyzánská válka má svá úskalí a kde nestačí meče, tam nastupuje magie.
Nový Medkův román je (jak už bývá u tohoto autora zvykem) napsán vysoce profesionálně. Obsahuje vyvážené dávky dobrodružství, bitev, soubojů, magie, romantiky, exotických prostředí a dalších nezbytných přísad, tvořících dobrou fantasy. Příběh má propracovanou (dle mého vnímání silně melancholickou) atmosféru, klasické dějové schéma družiny putující za nějakým důležitým cílem je zde podáno nepříliš otřelou formou partyzánského boje za svobodu, který je „řádně zpestřen“ intrikami, politikou a občas i magií a v určité rovině i věštbou, která se postupně realizuje v průběhu celého vyprávění. Výše zmíněnou atmosféru vlastního příběhu ještě umocňují (na rozdíl od tuctového obrázku na obálce) prolog a epilog, které tvoří jakési téměř nezávislé minidílko, jež hraje v celkovém vnímání děje nezastupitelnou roli. Vyprávění samo je rozčleněno do relativně volného, leč dějově pečlivě provázaného sledu obrazů a epizod. Tento styl umožnil autorovi zvýraznit celkovou atmosféru díla a zároveň zhutnil text tak, že v něm nezůstalo místo pro zbytečné informace a přitom si zachoval určitou poetiku.
Nepříliš obvyklé (alespoň pro literaturu) je i složení družiny – skřítek, čaroděj, lidé, vlkonozi v lidské i vlčí podobě, navíc v některých akcích působící v menších skupinách či dokonce samostatně a přitom v koordinaci se zbytkem družiny. Údery střídají útěky, úspěchy a porážky jdou ruku v ruce, odvážné akce nepřinášející vždy žádané výsledky. Osudy družiny Goeny Jívy možná těm starším podvědomně připomenou různé partyzánské epopeje sovětské provenience, trampové zajisté některé scény konfrontují s vlastními zkušenostmi a zaručeně všichni čtenáři budou zvědavi, jak to celé dopadne.
Redakční práce na knize byla odvedena poctivě, mapa, jíž Leonard Medek své dílo doprovodil, je na rozdíl od knih jiných autorů velmi přehledná, medailon autora od Tomáše Němce podává v přehledné formě všechny požadované informace. Jedinou slabinou knihy tudíž zůstává její obálka, kterou s obsahem spojuje jediný prvek – je také fantasy, ale jinak o něčem úplně jiném. Stříbrný šíp je velice zajímavým a kvalitním počinem na poli tuzemské fantasy a lze ho jednoznačně doporučit čtenářům.
Jo Medek to je frajer, VŠECHNO co kdy napsal je protě super, nečetl jsem jedinou průměrnou nebo špatnou věc.Na víkend to pořídím :)Jinak obálka se mi zdá fajn, taková hezky fantasy, co na tom že to nemá nic společného s dějem, u takhle osvědčeného a kvalitního autora obálka knihu neprodává 🙂
No Runeround a zvlášť Archimagos bych klidně za průměrné označil (koneckonců je Poutník rozdává k obědnávkám) ale poslední dvě knihy Stín modrýho býka a Dobrodruh mě celkem nadchly. Akorát tady si nejsem jistej s hodnocením. Polde mě není Medek tak dobrej psavec, aby dostal 8/10 za klasickou fantasy, ale soudit budu, až to přečtu.
já myslím, že Runeround je NAPROSTO BOŽSKÁ a ÚŽASNÁ knížka.ale Archimagos je spíš okolo přůměrukaždopádně sem se rozhod: kašlu na Carpe Diem, du pro todle!
2Incomo:
jj, Runeround taky žeru :)”kašlu na Carpe Diem, du pro todle!” …na tuhle větu si vzpomeň, až bude mít Carpe Diem příští týden v knihkupectví v ruce a půjdeš k pokladně, protože to stejně nevydržíš a koupíš :o). Všichni sme stejně posedlí, já sem to vzal z jedný vody na čisto, protože to přes týden do knihkupectví nestíhám tak vždycky vezmu tak 5 knih 🙂
no, možná…ale jenom možná!Vydržať!
ale ta obálka je docela hnusná…každopádně se mi podařilo schrastit prachy, a zítra du pro Carpe Diem (1+2) a todle!huráááá
2 Incomo
jako kdybych to neříkal, že to nevydržíš :o), tak si to užij, Carpe Diem je super.
ááááááááááááááoni nemají Carpe Diem!!!áááááááááááááátak mám aspon todleáááááááááááááá
Sjeď si na Anděl, tam ho maj v Kanzezbergu i v Novým Smíchově- teda pokud si z Prahy.
Incomo je z Ostravy, že? V Geraltu by ho snad měli mít, ne? Kdyžtak Pilchovi brnknu, ať ho kouká doobjednat… 🙂
To je paráda jak jsme se všichni “poznali” přes debatu k Arsianovi :-)). Myslím to, že Michael ví odkud je Incomo :-o. Stříbrný Šíp zatím počká – konečně jsem se dostal k Líhni, a fakt cool…
jj, z Ostravyvčera sem tam byl (v Geraltu) a nebyla ani jednička ani dvojka!!že to prý strašně rychle zmizloasi si hodím mašli
To je super, jak SF/F “intelektuály” to nazývaná Braková literatura, zmizí po vydání z obchodů za týden, a ty super kvalitní autoři jako třeba idiot Fulgham hnijen v krámech i 10 let po vydání 😉 muheee a pak si to zdůvodnují tím že Brak vychází v nákladu 10000 výtisků a kvalita 1000000. kecy…Dostojevsky je v Antiku v krabicovkách po 5,- kč !
Dostojevsky je genius
Najde se dobra duse schopna doporucit mi od tohoto autora jeho nejlepsi knihu? (knihy)
šamane, a mluviš o Dostojevskem, nebo o Medkovi?od Medka je to vlastně cokolimožná ten Archimagos je trochu slabší, ale je to tím, že nemá pevného hlavního hrdinu a je to taková nástavba k Runeroundu. Ale furt je to docela slušné.a jinak je fakt, že Arsian nás seznámil víc než dost.
Jednoznačně Stín modrého býka, kterej psal s Vrbenskou, – zatím nejlepší historická fantasy, co u nás vyšla – akorát ten už je rozprodanej, ale prej se chystá druhý díl, tak pak nezaváhej.to HerneJenže knížek z našeho žánru se vydává opravdu v malých nákladech, Carpe Diem je se svými 3000 kusy spíš světlá výjimka, třeba jsem se nestalčil divit, když staso na Sardenu řekl, že od cizích autorů výdavaj tak 1200-1600 kusů a od Čechů dokonce jen 600-800 kousků. To se potom člověk nesmí divit, že když výjde něco dobrýho, tak se to hodně rychle rozprodá a pak musí půl a více roku čekat na dotisk.No nejvíc scifi mi teď připadalo, když jsem otevřel Simaka z 92 a viděl jsem tam náklad 80000 kusů. Tak mám pocit, že scifisté za těch deset let nějak vymřeli.
jo a staso (nakladač) to řekl na stránkách Tritonu, abych byl přesný
já myslím, že Stín modrého býka byl fakt hustej nášleh, ale Runeround byl ešče hustší!jinak 80000 kusů, to je fakt hodně velká sci-fi!a to jako myslíš druhý díl Stínu?? úúúúúúúú
náklady knih
Před listopadem 89 se SF vydávaly v obrovských nákladech – Clarke třeba až 150.000 ks – ale zase to často bylo pár knížek za rok a z toho západní tak jeden román a jedna povídková sbírka (v lepších letech), zbytek pak doplňovali rozličně zajímaví Rusové a méně zajímaví Bulhaři, východní Němci a další. Kniha pak byla samozřejmě naprosto v každém knihkupectví a jakožto mainstream si ji koupila spousta rodin, co ji vůbec nevmímala jako fantastiku, ale prostě jako zajímavou literaturu ke čtení. Po revoluci šly náklady bleskurychle dolů, a kdo to nepochopil, ten bleskurychle krachoval. Ostatně i PP – Společenstvo Prstenu (55.000?) a Duna (100.000?) se prodávaly ještě nekonečně dlouho po vydání. V devadesátých letech dělal starý Laser tuším ještě 15.000 od kusu, ale pořád to šlo rok za rokem dolů. To je pro nakladatele hodně nevýhodné, strašně těžko se mu rozpočítávají náklady na knihu do jednotlivých kusů a knihy jsou proto nesmírně drahé. (Kdyby byly náklady kolem 10.000, mohl by podle mého odhadu stát průměrný paperback až o stovku míň.) Ale čtenář má zase nepřeberný výběr na trhu, který chrlí různé tituly doslova po desítkách. J8 osobně náklady do knih podle předrevoluční tradice píšu, ale občas uvažuju, zda je to dobré, pač tím zbytečně dávám do ruky konkurenci další materiál o mně…
ad Medek
Stín modrého býka už je opravdu téměř vyprodán, možná by šel se štěstím někde sehant jeden kus, ale jakožto nakladatel už ho sám prostě nemám. O dotisku (při rozměrech knihy strašně drahý) uvažuju spíš až ke nebo těsně před druhým dílem, na němž se před nějakou dobou začalo pracovat, ale dopsání a příprava k vydání nejspíš několik let potrvá – Leonard s Františkou jsou pečliví autoři…
Šamanovi
Jakožto nakladatel samozřejmě nemůžu hodnověrně soudit vlastní knihy (každá liška chválí svůj ocas :-)), leč doporučuji Tvé pozornosti i Dobrorodruha, což je od Medka trochu netradiční volná fantastika…
Tak Carpe Diem se vytlačilo 3000 kousků? Tak to je vážně hodně. Tolik neprodá ani Klaus :)) Český knižní trh je mimochodem opravdu zajímavý. Často si říkám, jak si vůbec vydavatelé dokážou zachovat zdravý rozum při tak nevypočitatelném druhu podnikání.Nedávno jsem například “objevil” Levné knihy (já vím, stará věc, já to holt objevil až teď) – Banks (400 stran, nejkvalitnější možný překlad, redakce i výprava) za 40 kaček, Levá ruka tmy za 30, skvělý Effingerovky za 25 a jeden Mostecký dokonce za 19! Nemluvě o spoustě dalších scifíček i jiných knížek doslova za pakatel. Nestačil jsem kroutit hlavou a trochu mě to (navzdory plnému košíku) i deprimovalo.Michaele Bronci, Tomáši Jirkovský, Staso Juhaňáku, Bobe Svobodo a další – jak v takových podmínkách u všech všudy dokážete vydávat i kvalitní, náročné věci a ne jen rychlé a výnosné čtivo typu Kulhánka, Fabiana nebo Eddingse?
Dobrodruha mám doma, ale ňák se kněmu nemůžu dostat…ale já se k němu dorvu!
Hmm, ani tahle recenze mě co do koupě knihy i přes vysoké hodnocení nenadchla. Družinové grupen-dobrodužství nemusím. Když už něco novějšího od L.M., tak Dobrodruha:)
Aiaxovi
Vydávání je prostě něco mezi řemeslem a podnikáním. Člověk musí umět knihu vyrobit (nebo vědět, komu co zadat, to je vlastně totéž) a taky musí mít dobré “podnikatelské záměry”, jinak by brzy neměl peníze na další.Každý se občas s nějakým titulem splete, jde o to neplést se moc často… 🙂
a jak často se pleteš ty?btw, jak ses spletl nejvíc?
2Incomo:
Když se podíváš do portfolia “Strak na Vrbě” tak zjistíš že se Michael Bronec ještě nespletl :). Zatím všechno co vyšlo bylo výborné…Kuglerová,Renčín,Rečková,Fabian,Vrbenská,Medek,Šlechta,Antonín,Netrval, sb. DRAKOBIJCI….mám pokračovat? :).Michael ví co si publikům žádá a nevšimnul sem si že by si “lajsnul” nejaký Mainstreamový plevel, co by vyhnil na pultech.Jen tak dál…
to herne
no s uvedených autorů například Kulgerová myslím nebyla moc prodejná, ale i kdyby, Straky přece jen přestřely vícekrát:například James Hogan byl a je celkem neprodejný autor, tuším jsem ho viděl i ve Zlevněnkách
Kuglerova se Michaelovi stopro prodala.
Mně se nelíbily Pečeti Černé pevniny, to sem nedočetl:/ A Algar Tarch, ale tomu dám ještě jednu šanci:)
já Rečkovou absolutně nesnáším – přijde mi strašně chaotická a děsně nečitelná.ale já vím, že většina věcí od Strak je super, ale nějaký hlod tam přece musel být. :o)
Myslím, že čeští autoři už se stali rovněž polem konkurenčního boje mezi nakladateli, jak byli dříve jen západní a na české se většinou hledělo jen na jakousi kuriozitu. Musím říci, že mě to těší nezměrně, poněvadž to znamená, že čeští autoři již získali jistou váhu a může mít pro ně smysl snažit se psaním uživit, jakkoli se to ještě u nás zdaleka nedá.Pro mě jako nakladatele to ovšem znamená, že přeci jen nehodlám dávat svým konkurentům do rukou zbraně, v přeneseném smyslu slova, tedy informace o tom, jak přesně se moje knížky prodávají. Proč jim ulehčovat život, že…? :-))Každopádně “Stezky krve” od Ivany Kuglerové se prodávaly poměrně dost dobře. Úspěch komerční občas nejde ruku v ruce s úspěchem vůči čtenářské náročnosti, každý nový a neprobádaný autor je velké riziko, to ostatně znají i nakladatelé západních autorů, oni jen mají o dost větší množinu již známých jmen.Právě nějaké západní autory jsem ostatně dával do Zlevněnek; přiznávám se k Benfortovi a k Hoganovi. :-)Co se týče českých, jediný větší průšvih byly dávné “Volavky” od Zuzany Hajžmanové.
M. Bronec – přesně tak, mě to taky hrozně moc těší, že se čeští autoři prosazují (z velké části je to určitě i proto, že jim nakladatelé jako Straky, Netopejr nebo Poutník dávali a dávají šanci). A těší mě to i přesto, že je evidentní, že dobrá česká sci-fi se opravdu buduje od základů, tzn. že zatím tady vzniká jen dobré “rychlé čtivo” (Žamboch, Kulhánek, Fabian) a na kvalitní literaturu si ještě budeme muset počkat (Ondřej Neff, který je tomu asi nejblíž, bohužel propadl politice, doufejme že ne nadobro). Fantasy je samozřejmě myšlenkově mnohem méně náročná, ale i literárně je IMO před sci-fi o hodně napřed (Medek, Rečková, Vrbenská).Takže uvidíme, jak se to vyvrbí. Osobně doufám v návrat O. Neffa, ale také velmi zvědavě čekám, jak (a jestli vůbec) vyrostou Miroslav Žamboch a Jiří Kulhánek. U Žambocha kvalitka evidentně stoupá knížku od knížky a na Stroncium už se těším jako malý Jarda. Podle anotace to vypadá fakt dobře, že by první český velký sci-fi román po letech?
česká lit.
myslím, že jsi zapomněl na Oščádala, toho bych viděl jako nejlepšího.
já myslím, že dost dobrý autor je třeba Kantůrek, potože on musí, jakožto překladatel, knihu přepsat
Neff nepíše jenom sloupky do novin. V Jančíkově plátku Pražská pětka s ním byl rozhovor, kde říkal, že na podzim se chystá vydat fantazijní román o šíření fám, odehrávající se na Smíchově: Urban legends.
Aiaxovi
Musím říci, že si nemyslím, že “Fantasy je samozřejmě myšlenkově mnohem méně náročná” než SF, je prostě jen o něčem jiném, míří jiným směrem, často naprosto opačným než SF, kterou v posledních desetiletích poněkud zastínila. Myslím, že vrchol české SF tvorby už byl – kolem 90. let – a teď je řada právě na fantasy, ale mohu se samozřejmě mýlit. Většina mladých tvůrců rozhodně straní fantasy, takže průlomová díla lze očekávat spíše v tomto směru.
M. Bronec – a nemyslíš, že “Většina mladých tvůrců rozhodně straní fantasy” hlavně proto, že “Fantasy je samozřejmě myšlenkově mnohem méně náročná než SF”?Ale ony podobné debaty na netu nemají moc smyslu, u piva se tohle řeší líp, i když většinou taky nevyřeší, ale o to přece nejde, že? :))
Ne, myslím, že mladí tvůrci budou psát fantasy i jako staří tvůrci. To je prostě otázka vztahu k poetice žánru a životního směřování.Hloupé může být SF stejně jako fantasy.
a co science fantasy? nebo fantasy fiction?nebo jánevímco? já třeba myslím, že je to úplně buřt, protože gdyž bude napsaná kniha dobrá, prodá se tak jako tak, no ne?
Re: Incorno
To je hodně naivní představa.
já jsem takový naivní člověk… :o)
to: m. bronec.až nyní jsem si přečetl tyto příspěvky.hodně ve předu se řeší,že jsi jediný,kdo uvádí v kolika kusech se tvé knihy vydávají.ty se možná bojíš zneužití,téhle informace, ale já jsem hrozně rád,že ji tam máš.jde z ní vypozorovat,jak si asi díla nakladatelé cení (čemu nevěří,to má malý náklad).jsem šťoura,mě tyhle informace hrozně zajímají.jen tak dál.
jo,taky me to docela zajima.snad nekde najdu podobnej rozhovor o poctu vydanych jednotlinych knih.
tak sem dočet Stříbrný šíp!!je to velice … zajímavé, poutavě napsané, ne příliš originální, ale místy se tu a tam nějaká ta originalita najdeale v podstatě průměrtak 5.5/10
ale obálka je fakt hnus a absolutně nekoresponduje s dějemblééééééé
no to už jsem říkal, knihu jsem si nekoupil jen kvůli obálce, buď je na knize dokonalé všechno anebo je u mě odepsaná
nj, ale tato kniha není ani dokonalá, ani strašná
haloooo
asi do toho nemám co mluvit,když téhle problematice rozumím asi jako jezevčík atomovým hlavicím,ale jde vidět,že vy o tom předled máte a ta debata se pak nádherně čte(když už se tu mluví o literatuře)Já vím že tenhle můj kec absolutně nesouvisí s tématem ale je to součást kurzu zvyšování mého sebevědomí,momentálně se nachazejícího v záporných hodnotách tak to tu nějak přežijte
a tak se nám naskýtá otázka, jak asi rozumí jezevčík atomovým hlavicím…
jako Jirka Kulhánek zbraňové technice?
no, je to docelá možné
jezevčík rozumí atomovým hlavicím, jako atomový hlavice jezevčíkovi-příklad:haf haf… bum prásk