Stopařův průvodce Galaxií I. – Adams Douglas

Stopařův průvodce Galaxií je co do rozsahu nevelké dílo, rozhodně v porovnání s výše zmiňovanou Zeměplochou. První kniha se sice nakonec rozrostla v trilogii, pak tetralogii a nakonec z toho byla regulérní pentalogie, ale všech pět dílů je útlých. Zato humoru je v nich nevídaně. Celá série už se nikdy nerozroste, protože autor předčasně zemřel ve svých 49 letech v roce 2001. Od té doby se na jeho počest každým rokem na jaře pořádá tzv. Ručníkový den (kdo četl, chápe).

V čem je tahle humoristická science fiction tak zajímavá? Proč je tak populární? Těch důvodů asi bude více. Tak třeba že přišla v pravý čas. Poprvé byl Stopařův průvodce vysílán jako pořad v rádiu, poté byl pro úspěch v roce 1979 vydán jako kniha. V tehdejší době začínal odliv čtenářů od klasické sci-fi. Ať už to bylo kvůli zvyšující se popularitě fantasy, nebo třeba konečně nastalému rozvoji sci-fi kinematografie (doba vydání Stopařova průvodce je ve znamení původních Hvězdných válek!), čas to byl jako stvořený k odlehčení všech témat hard sci-fi, které se v šedesátých a sedmdesátých letech jako druhá vlna (poprvé to bylo v letech čtyřicátých) dostaly do popředí zájmu. A jeden z hlavní poznávacích znaků Stopařova průvodce je parafráze na všechna tato smrtelně vážně myšlená sci-fi díla. Nenápadně (pravda, občas hodně nápadně) se opírá do populárních témat – sám se, například, tváří jako prapodivná space opera.

To je však jen jeden z mnoha pohledů, jak se na Stopařova průvodce dívat. Ze všeho nejvíce je totiž parodií Země, naší společnosti a našeho života. Už samotná zápletka hovoří za vše: Arthur Dent se jednoho dne probudí a před jeho domem stojí bagr, že mu zbourá dům. Když se Arthur brání, je mu vysvětleno, že příkaz k demolici již tři čtvrtě roku visí na úřadu plánování, protože na místě jeho domu povede dálnice. Pravý šok pro čtenáře přichází v zápětí, kdy se na obloze objevují obrovské radlice a rozezní hlas, že Země je určena k demolici kvůli stavbě galaktické dálnice. Územní plány jsou již padesát let k dispozici na Alfě Centauri! Douglas Adams tedy hned na prvních stránkách zničil Zemi, ale Artura alespoň jako hlavní postavu zachránil tím, že ho včas spřátelil s Fordem Prefectem, který umí stopovat létající talíře (a proto vlastní knihu Stopařův průvodce Galaxií). Všechny narážky na náš současný styl života, kulturu, úřady apod. jsou pro nás živé i dnes, více než dvacet let po vzniku knihy.

Pokud se vám zdá zápletka bláznivá, pak vám celá kniha přijde opravdu ztřeštěná. Autor chrlí jeden vtípek za druhým a celých těch 150 stránek máte možnost královsky se bavit. Situační humor je naroubován na jednoduchou, ale originální parodii. Často máte při čtení pocit, že autorovi nezáleží vůbec na ničem – jenom na vtipu. Pokud tedy čtete třeba Zeměplochu, která klade velký význam i na děj, mohli byste se zklamat při očekávání téhož od Stopařova průvodce. Ne, tady před sebou hrdinové nemají zjevný důvod něco podnikat. A pokud ano, tak jenom z nudy nebo z náhody. Tady je hlavní rozdíl mezi Zeměplochou a Stopařovým průvodcem. Zatímco v Zeměploše jsou bizarní hrdinové často postaveni před “důležité” poslání, z čehož nakonec vzniká náležitá bžunda, ve Stopařově průvodci je hlavní hrdina normální člověk (takže si připadáte, jako byste to všechno prožívali sami) a jeho kroky vede hlavně náhoda.

V loňském roce všech pět dílů znovu vydalo nakladatelství Argo. Knihy jsou ve vhodné úpravě (čmáranice na obálce se k charakteru knihy hodí), překlad rozhodně není špatný, ale cena je poněkud vysoká. Jako by vydavatel počítal s tím, že za takhle vtipných 150 stránek čtenáři požadovaných 180 korun dají. Ale to záleží na vás. Pokud nemáte staré vydání, měli byste pomalu uvažovat o tom, že tuhle „zlodějinu“ podpoříte.