Mnoho knih, zabývajících se alternativní minulostí, jsem nečetl (nikdy mě to moc nelákalo), tak jsem byl zvědavý, co mně Stín Araratu může nabídnout. Ze zadní stránky jsem zjistil, jak je často zvykem, velice málo a moc zvědavosti se v mé osobě neprobudilo.
Čekal jsem něco na způsob války jedna legie proti druhé a magii žádnou. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem se hned v úvodu dostal do Kouzelnické školy a byl seznámen s prvním hrdinou – hochem Dwyrinem Mac Donaldem. A začal jsem se bát, že vznikne běžná fraška. Totiž, že s potížemi a týráním z něj vyroste všemocný kouzelník, který pohne světem. Nestalo se tomu tak (ale co není, může ještě být, že? :-)). Tento mladíček bude politickými tlaky odveden do římských legií, kde má sloužit ve válce, kterou připravuje vládce Západní říše Augustus Galen Atreus. Samozřejmě nic nepůjde podle plánu a zažije mnohá nepříjemná překvapení.
Jak jsem již trochu naznačil: všemocná říše, která vládne prakticky celému známému světu, je rozdělena na dvě části, protože takové území nemůže uřídit jen jeden člověk. Tudíž západu, klidné části, která nemá mnoho starostí s nájezdníky, ale poněkud zvláštně upadá, vládne Galen a východní polovině Augustus Heraklios. Oba se dohodnou, že pokud chtějí mít trvalý mír, musí definitivně zničit Persii, která ohrožuje jejich existenci. Započnou tedy obrovskou válku, která má rozhodnout o budoucnosti všech občanů i otroků.
Dwyrinův učitel Ahmet jej vyráží hledat a poruší tím všechna svá nařízení. Znelíbilo se mu totiž vyhoštění jeho nepřipraveného žáka, i když umně politicky vysvětlené. Další hlavní postava je Maxian Altreus, Galenův bratr, který má v nepřítomnosti vládce řídit Řím. Zjistí ale strašlivé tajemství a na vládnutí mu mnoho času nezbývá. Zpočátku je umným léčitelem, ale později se stává docela mocným kouzelníkem. A nakonec v knize vystupuje Thyatis Julia Clodia – sedmnáctiletá dívka, která velí několika mužům, se kterými proniká do středu Persie a zastupuje jakousi schopnou a mírně špionážní složku armády.
Celý příběh je větvený a roztrhaný na tyto postavy a dle uběhlého času se jim věnuje. Každá řeší svůj problém a pobývá v různém prostředí. Z náznaků celkem zřetelně vyplývá, že všechny se určitě setkají a budou hlavním ústrojím, které bude vším hýbat. Co se týče válek a bitev, zatím si žádné neužijete. Ale už jedním milým překvapením je skutečnost, že hned na několika prvních stranách máte opravdu přehršel map. A to ať již měst nebo území, tak i dvou bitev, které budou zcela jistě v některém z dalších dílů. Takže geograficky klidně můžete porovnat známou minulost s touto vymyšlenou. Odehrává se totiž tři sta let po Juliu Caesarovi a je možné, že kdyby vše probíhalo bez problémů, mohla tato situace skutečně nastat.
I když hlavním motivem je válka s Peršany, v pozadí stále více a více vystupuje hrozba zániku Římské říše ze zcela jiné strany. Kvůli tomu magie dostává více prostoru a nekromancie není žádnou zvláštností. A tady nastává dle mého názoru první zvláštnost. Protože do hry se dostává i skutečný, i když oživený, legendární Julius Caesar. Právě zde bych se pozastavil. I když nad ním Maxian má nadvládu, protože jej přivedl ze záhrobí a kdykoliv jej může zničit, chová se tato dříve zcela jistě suverénní a sebevědomá postava bez jakéhokoliv odporu jako poslíček i sluha a to bez jakýchkoliv námitek. Myslel bych si spíše, že by Caesar raději zemřel, nebo měl aspoň rovnoprávné postavení, než aby byl používán jako někdo podřadný, který má být rád, že vůbec existuje… (Magie je holt svině – poznámka by Nakor)
S tím je částečně spojena i další chyba. Veškeré postavy jsou opravdu málo vykreslené a dopilované. Naprosto zřetelně to pocítíte u Dwyrina. Dostává se do situací, které by měly chlapce pořádně vyděsit, nebo aspoň negativně zapůsobit. Ale on se chová pomalu jako stroj, který bez potíží poslouchá všechny rozkazy, skoro nemluví a nechá se autorem vláčet tam i zpět jako pírko ve větru. Jakmile je v nějakém nebezpečí, které může ovlivnit, pomůže si efektivně svou kouzelnou mocí. Ale je prostě moc anonymní, snad až flegmatický ke svému osudu. Myslím, že spisovatel si měl dát trochu práce navíc a každého více oživit, vytvořit nějakou minulost, prostě cokoliv, co by nás čtenáře sblížilo s utrpením každého z nich.
Na druhou stranu mě kniha celkově mile překvapila a jsem zvědavý, co se bude dít dál. Překlad a chyby vás nijak neruší a určitě po přečtení nebudete rozmrzelí kvalitou. Jak se říká, očekávejte málo a potom mohou přijít už jen pozitiva…
Hodnoceni: 6,5/10
