Pamatujete se na film Star Trek IV:Návrat domů? K Zemi přiletělo mimozemské plavidlo. Začalo vyluzovat zvuky, ne nepodobné zpěvu velryb a poté, co zjevně očekávaná odpověď nepřišla, začala tato loď vypařovat oceány, tvořila hurikány, tropické bouře, sněžné kalamity a spousty dalších přírodních katastrof…
Lidstvo bylo proti vetřelci naprosto bezbranné, vše spělo k zániku. Až přišel Kirk se svou posádkou. Vulkánec Spock zjistil, že ono neznámé plavidlo, pracovně nazvané Sonda, hledá formy inteligentního života, které zde před jedním, či dvěma milénii objevila. Jinými slovy, hledá velryby. V tom je však malý problém, hloupí pozemšťané posledního kytovce ulovili před nějakými sto lety. Kirkovi nezbývá než cestovat časem zpět do dvacátého století a „vypůjčit si“ dvě velryby. Ty dopraví do svého času, čímž zachrání planetu. Sonda naváže komunikaci a spokojená odlétá.
Na tento příběh kniha navazuje.
V romulanském Impériu umírá Prétor, nejmocnější člověk v říši. Jeho smrt vede k vleklým bojům o moc. První se vlády chopí reformistická Prozatímní vláda, která se rozhodne obnovit mírová jednání s Federací. Tak se stane, že u planety Temaris se sejdou dvě lodě – za Federaci Enterprise v čele s Kirkem a Galtizh pod velením romulana Hirana za Impérium.
Do mírových rozhovorů jsou vkládány velké naděje, a tak jejich součástí nejsou jen dlouhé diplomatické rozpravy, ale také společné archeologické zkoumání planety a v neposlední řadě také vystoupení národních orchestrů.
I přes vzájemnou nedůvěru rozhovory probíhají skvěle a dokonce je učiněn i významný archeologický objev. Bohužel, nebyli by to romulani, aby se několik protireformačních přívrženců nepokusilo vyjednávání sabotovat.
Situace se ještě více zhorší, když Sonda vlétne na území Impéria a zničí jednu z tamních kolonií. Romulané z útoku obviní Federaci a je spáchán atentát na oba velitele lodí. Co je však horší, Sonda svůj kurz obrací opět k Zemi! Ráda by totiž pochopila, jak je možné, že při její minulé návštěvě se oni primitivní tvorové, s nimiž komunikovala, objevili zdánlivě odnikud.
Pokud se Kirkovi společně s romulanským hudebním géniem Jandrou nepodaří včas rozluštit jazyk Sondy, Země bude v maléru apokalyptických rozměrů…
Star Trek nikdy neumře. Tato věta mne napadla bezprostředně po dočtení knihy. Neustálé rozvíjení již napsaných příběhů a spousty otevřených konců udělaly ze Star Treku to, čím je dnes. Udělaly z něj báječný svět, v němž můžou klidně všichni autoři světa projevit svůj talent a své nadání. A o spisovatelském umu Margaret Bonanno nemůže být pochyb.
Tato kniha nemá žádnou hlavní postavu, respektive má jich hned několik. Autorka se každou z nich snažila pečlivě prokreslit do nejmenších detailů a povedlo se jí to skvěle.
Také celkovou atmosféru zachytila nadmíru věrně. Spousty zvratů a nečekaných událostí, trocha akce, trocha politiky, no prostě takový normální dobrý Trek. Redakční práce je slušná a již tradiční Spáčilova obálka je také povedená.
Jak všichni trekkies zajisté vědí, po vesmírné lodi Voyager se na naše obrazovky dostane starý Star Trek TOS. Právě tato kniha by mohla být tím vhodným seznámením s Kirkem a jeho povedenou posádkou.
