Když mi šéf RAMAXu Libor Marchlík dával tuto knihu do rukou, řekl: „Co blbneš, dyť je to celé klingonsky.“ A já mu odvětil: „No právě!!!“
Každé školou povinné dítě (doufám, že naši mládež příliš nepřeceňuji) si k Hamletovi dokáže přiřadit jméno velkého anglického dramatika Williama Shakespeara. Právě tuto hru nám nakladatelství Netopejr přináší v opravdu netradičním kabátě, a sice v jazyce jedné z nejznámějších mimozemských ras.
Klingoni jsou proslavení svou bojovností, jejich čest je pro ně nedotknutelná, a tak vás možná překvapí, že něco tak „povrchního“ jako je literatura se přeložilo do jejich jazyka. Jenomže ono je to všechno jinak!
Ve školách nás učí jen samé bludy, víte?Wil´yam Shex´pir byl ve skutečnosti Klingon. Všechna jeho veledíla si Federace v jistých „ ne příliš přátelských“ časech přivlastnila a promyšlenou propagandou je začlenila do své vlastní historie a kultury. Tato urážka nebyla Klingony nikdy zcela zapomenuta a na jindy bezchybném štítě Federace tak zeje nepěkný šrám.
Musím říct, že při čtení tohoto promyšleného úvodu jsem se tu a tam přistihl, jak odsuzuji lidstvo za tak hanebný čin. Pak jsem se samozřejmě vrátil zpět do reality, ale prolog napsaný Výborem pro vnější vztahy na Kronosu mne opravdu pobavil. Popisuje totiž problematiku „Khamleta“ z pohledu Klingonů a o usměvavá místa není nouze.
Samotná hra je opravdu dobře zpracována. Vždy na levé straně je Hamlet v originálním překladu Josefa Václava Sládka a na pravé je v klingonštině. Můžete tak přímo porovnávat naše slova s mimozemskými. Pravda, občas se zdá, že klingonština je utvořena jen z porůznu smíchaných písmen, ale když se na určitě části textu zaměříte, zjistíte, že slova a slovní spojení jsou vždy originální a máte proto co dočinění s opravdu kvalitním překladem.
Poslední část knihy tvoří Dodatky – jakási forma závěrečných poznámek. A právě ty nemají chybu. Tyto poznámky jsou totiž stručným “výcucem“ vět z celé hry a jsou vyloženy jak jinak, než po klingonském způsobu. Tak například věta „raději bych, aby mé verše přednášel městský vyvolávač“ je vyložena jako „byl bych raději, kdyby má slova vystřelovala bitevní loď Federace.“ Nebo „…ani s tolik ne, co sekyru si řádně brousí“ doslova znamená „Ne. Nedovolím jim ani narychlo nabít agonizér.“
Druhým dodatkem jsou Poznámky k rytmické analýze. Jak víte, Hamlet je psán v jambickém pentametru, avšak ne tak v klingonštině. Na několika málo stranách si budete moci přečíst o tom, jak dávat do vět správný přízvuk a dozvíte se také několik zajímavých věcí o jazyce samotném.
Třetím dodatkem je pak zápis z hodiny studenta na Akademii Hvězdné flotily, v němž fundovaný profesor hovoří o „směšném obvinění, podle něhož jsme si neprávem přivlastnili Shakespeara.“
Konečně, na poslední stránce si pak již budete moci nastudovat několik málo slovíček.
Tahle kniha je naprosto šílená. Jednou bych se opravdu rád setkal s lidmi z Institutu klingonského jazyka a pozdravil ty geniální blázny, které napadlo stvořit něco takového.
Za originalitu bych dal této knize jedenáct z deseti, provedení je také nadstandardní. Navíc, uvědomte si onen přínos pro čtenáře. Myslím, že každý mladý trekkie si od svých rodičů již někdy vyslechl přednášku typu „Nečti pořád ten brak! Vem si raději nějakou beletrii, tohle ti v životě bude na nic!“ A upřímně, mají pravdu. Kolik z vás by si někdy přečetlo takovou klasiku jako Shakespeara, kdyby nebyl v klingonštině? Toto je první sf&f kniha, která má skutečný výchovný význam. Nemohu hodnotit jinak než čistou desítkou, tato knížka je obrovskou lahůdkou pro trekkies a solidní četbou pro ostatní.
Hamleta už doma jako knihu mám, viděl jsem ho i Národním divadle. Moc se mi nelíbil, je to příliš ponuré a zvrhlé. Nevěřím, že by tomu pomohla nějaká Klingonština.
Upřímně řečeno, čím víc čtete (nebo vidíte na prknech, která znamenají svět) Shakespeara, tím víc vám přijde, že slavný anglický dramatik psal pořád to samé. Komedie jsou jako obtáhnuté podle šablony, v tragédiích je to dost podobně.
Jestli je Shakespeare Klingon, tak se s ním Klingoňané nemají co chlubit.