Mayský kalendář nadělal minulý rok ve světě velký rozruch. Především kvůli jeho mylnému výkladu, který předpokládal, že konec kalendáře znamená konec světa. Ten se však naštěstí nekonal. Spousta autorů literatury ale použila tuto myšlenku do svého díla. Jedním ze spisovatelů, který ve své knize motiv mayské civilizace a konce světa využívá, je i Dmitry Glukhovsky, autor románů Metro 2033 a Metro 2034. Jeho Soumrak by se dal nejlépe označit za apokalyptický thriller.
 |
Zdá se, že Glukhovsky zkrátka nemá apokalyptických scénářů dost a rozhodl se jich ve svém literárním díle prozatím držet jako klíště. Stejně jako v Metru 2033 a jeho volném pokračování se i v Soumraku podíváme do Moskvy, tentokrát však té současné. Hlavní postavou knihy je překladatel ve středním věku, Dmitrij Alexejevič, který žije samotářským životem ve svém bytě. Jednoho dne je Dmitrijovi v překladatelské agentuře nabídnuta zakázka na překlad španělského dokumentu. Protože je před Vánoci a on nemá příliš mnoho peněz, je nucen toto zakázku vzít, přesto, že nemá se španělským jazykem příliš mnoho zkušeností. Velice záhy se ukáže, že dokument je vlastně částí deníku španělského conquistadora z šestnáctého století napsaným při záhadné výpravě na poloostrově Yucatán. Postupem času se hlavnímu hrdinovi do rukou dostanou i další části tohoto tajemného deníku a z práce se stává spíše posedlost. Tedy alespoň do té doby, než je zavražděn pracovník zmíněné agentury. Ze začátku se to zdá být jako náhoda, ale později se Dmitrijovi začnou dít podivné věci a dokonce se zdá, jakoby se conquistadorovo vyprávění promítalo i do reality. Jakkoliv to zní děsivě, Dmitrij této možnosti začne věřit a nemá jinou možnost, než celé záhadě přijít na kloub.
Glukhovsky je považován za velice talentovaného mladého spisovatele a při čtení Soumraku s tímto názorem budete nejspíš souhlasit. Styl, jakým je kniha napsána, připomíná Metro 2034. Podobnost těchto děl spočívá v tom, že spoustu času na jejich stránkách stráví čtenář v myšlenkách hlavní postavy. V Soumraku jsou však tyto „nezáživné pasáže“ prokládány překladem deníku, čímž je lineárnost čtení trochu narušena. Přesto však asi mnoho čtenářů uzná, že se kniha nečte úplně lehce. Z tohoto hlediska asi nejvíce odsýpá čtení právě překladu onoho conquistadorova deníku. A to i přesto, že se autor snažil psát tyto pasáže autentickým jazykem, takže i to rychlosti čtení moc nepřidává.
Přes všechno, co tu bylo napsáno, je však Soumrak velice dobře napsanou knihou. Zejména pokud se jedná o atmosféru. Otázkou zůstává smysl celého příběhu. Závěr knihy se mi zdál trochu rozpačitý a některé otázky zůstaly nedořešené. Zároveň je ale třeba si přiznat, že ne vždy dostane čtenář na konci odpovědi na všechny otázky, a to dává prostor pro určitou dávku vlastní fantazie.
Kniha je rozdělena na kapitoly, které nesou španělské názvy, pokud tedy tento jazyk neovládáte, připravte si slovník. Pokud však na názvech kapitol nijak nelpíte, dá se to obejít i bez jejich překladu. Je zajímavé, že stejně jako Metro 2033, i Soumrak byl internetovým experimentem. Kniha byla totiž po kapitolách publikována nejprve na autorově blogu.
Soumrak není typickým zástupcem literatury ždímající odkaz Mayů do poslední kapky, má i vlastní myšlenku, a to je to, proč bych ho někomu doporučil. Pokud jste četli předešlé autorovy knihy a líbily se vám, je velká pravděpodobnost, že nebudete zklamáni ani nyní. A to i přesto, že ačkoliv žánr knih zůstává podobný, obsah se oproti Metru 2033 a Metru 2034 přece jen dost liší. Snad se i do budoucna můžeme těšit na další zajímavé literární počiny od tohoto bezesporu velice schopného spisovatele.
Dmitrij Alexejevič, pětatřicetiletý překladatel na volné noze, přijímá krátce před Vánocemi kvůli nedostatku jiných zakázek překlad ze španělštiny. Jde o historickou zprávu z roku 1562 o dobrodružné výpravě do yucatanské džungle. Dílo se dochovalo pouze ve fragmentech, ale Dmitrije přesto fascinuje neodolatelné napětí, které autor umně stupňuje, a neštěstí spočívající na expedici od samého počátku. Čím déle překládá, tím dramatičtěji se mění jeho vlastní, dosud velmi jednotvárný život: Pronásledují ho podivuhodné noční můry, slyší bizarní zvuky a na svých dveřích nachází strašlivá poselství. Má obavy, že začíná bláznit… Když pak kolem něj začnou děsivým způsobem umírat i jeho známí, Dmitrij vytuší, že ho kdosi využívá jako šachovou figurku v apokalyptické partii- Nebe nad Moskvou se zatahuje, zdá se, že nastává konec světa… (anotace)
- Soumrak
- Autor: Dmitry Glukhovsky
- Překlad: Rudolf Řežábek
- Série: –
- Formát: hardback
- Počet stran: 344
- Cena: 299 Kč
- Vydal: Knižní klub, 2013
Četli jste tuto knihu? Podělte se o názor. Soumrak si můžete koupit v našem e-shopu s 15% slevou.
Meno
Divím sa, že autorovo meno na obálke je Dmitry a meno hlavného protagonistu je Dmitrij, keďže snáď ide o to isté meno. Rovnako kh v mene by kľudne mohlo (a asi aj malo) byť ch (v texte recenzie máte raz dokonca gh). Kto vymyslel používanie anglických prepisov mena?
Jméno
Je pravda, že ten přepis jména v textu je trochu zvláštní, já jsem z toho byl ze začátku také trochu zmatený…každopádně Glughovsky je samozřejmě špatný tvar a je to pouze můj překlep, díky za upozornění
Prepis mena autora je zvláštny. Dmitrij je lepšie (a asi aj správne). Buďme radi, že hlavný hrdina nie je prepisovaný ako Dmitry Alexeyevich.
Já jsem to myslel spíše tak, že je zvláštní že něco jiného je na obálce a něco jiného v textu, jinak mi přijde Dmitrij taky jako správná varianta
“Dmitry”
Když vyšlo Metro 2033, objevilo se tvrzení, že takový přepis vyžaduje sám autor: http://www.fantasya.cz/clanek/knizni-klub-vydava-metro-2033 Ale ano, když se hrdina, který má autora připomínat, přepisuje jinak, je to dost bizarní.
Dmitrij (Dmitriy) je rusky, Dmitry je nejspíš Bulhar nebo něco podobnýho