SLAN – Vogt van A.E.

„Fans are Slans“ byl populární výraz mezi fandy science fiction na konci 40. let v USA. Vycházel z jedné z nejslavnějších knih SF tehdejší doby – Slan od Van Vogta.

        Příběh geneticky upravených lidí, kteří mimo telepatických vlastností mají nekolikanásobně větší fyzické i mentální možnosti, by se dal s nadsázkou nazvat jako reflexí na právě skončenou 2.sv.válku a začínající mccarthysmus. Mimoritní část lidstva (Slani) jsou tvrdě vyhlazování zbytkem lidí poháněnými nadsazenými mýty o jejich krutosti a namyšlenosti.

                Hlavní hrdina ja mladý slan Jommy Cross, syn slavného slanského vědce, který se raději nechal zlynčovat rozvášněným davem lidí, než aby využil svých možností k vlastní záchraně. Věděl že by to jen zvětšilo nenávist proti jeho skupině. Sám Jommy, který viděl smrt vlastní matky, se na útěku dostal do rukou opilecké ženy, která jeho schopností zneužívá pro své vlasní zločinné potřeby. Během té doby pátrá po ostatních slanech, ale na žádné nenarazí. Objeví ale jednu šokojící věc – na světě je i další rasa slanů. Ti nemají telepatické výrůstky na hlavě, a proto jsou těžko identifikovatelní. Jejich technická vyspělost je pro Jommyho  zarážející a ke své hrůze zjistí, že ji chtějí využít k vyvraždění lidí a také pravých Slanů!  A proti tomu se Jommy rozhodne bojovat.

             První část knihy je opravdu skvěle napsaná SF. Obsahuje akční děj se spoustou náznaků tajemství a skvěle vymyšlených postav, které čtenáře nutí číst dál a dál. Ale druhá půlka knihy vypadá, jako by ji napsal snad jiný Van Vogt. Děj se stává triviálnější. Vyspělý Jommy Cross už ovládá takové technické možnosti, že kniha začíná místy připomínat dětinské příběhy o neporazitelným Supermanovy. Samo závěrečné rozuzlení se trochu vytrácí do ztracena. Nejde o knihu špatnou, ale přece jen z ní jde cítit trochu tehdejší naivita a heroismus hrdinů. Jde o poslední výkřik Zlatého věku science fiction.