V dnešní době je probírání se postapokalyptickými sci-fi jako procházení hustou džunglí. Člověk musí mít pořádně ostrou mačetu, aby se prosekal těmi liánami a keři nechutného množství mládežnických hrdinů, kteří se pitvají ve svých bolístkách a brečí nad tím, že je jejich vyvolená nechce, zatímco kolem zuří atomová zima. Je to prostě tvrdý svět, ve kterém se ale i nadále dá nalézt mýtina plná osvěžujícího radioaktivního vzduchu. A na jedné se vyjímá Silo.
 |
Budoucnost dle Hugha Howeyho není nijak zvlášť originální. Všechno je zničené, země a vzduch otrávené a lidstvu se daří přežívat pomocí tzv. Sila, obrovského podzemního bunkru. S něčím podobným jsme se už mohli setkat například ve videohře Fallout. Lidstvo si na zdejší podmínky zvyklo a příběhy o tom, že se kdysi žilo pod modrou oblohou, jsou vnímány jako báje a legendy. Ven se mohou podívat pouze ti, kteří mají za úkol čistit senzory. Jedná se o odsouzence, kteří se ve většině případů dopustili ideologického zločinu a jejich vstupenka na povrch je jednosměrná a časově omezená. Proto jsou všichni šokováni, když o cestu ven požádá šerif Holston, který tímto činem vyvolá řetězovou reakci nepředvídatelných událostí.
Jak je řečeno výše, nesetkáme se zde s ničím, co by nějak zvlášť vybočovalo z tradičních postapokalyptických vizí věcí budoucích. Máme tu autoritativní společnost, konspirující organizaci, politické boje a nadcházející třídní revoluci. Co je ovšem značně osvěžující, je vypravěčský um, který Hugh Howey předvedl. Stísněné a uzavřené prostředí, v němž se všechno odehrává, vyvolává dusivou klaustrofobickou atmosféru a díky tomu čtenář úplně cítí kovovou pachuť Sila na jazyku. Tento popis prostředí a propracovaná psychologie postav se jeví neuvěřitelně živě a nečiní proto problém uvěřit, že něco takového nás může v budoucnosti čekat.
Hugh Howey své příběhy původně koncipoval jako celkem pět krátkých novel, které až následně spojil do jedné knihy. Setkáme se tu proto s vícerem postav, které udávají směr ději, a jednotlivé kapitoly jsou vždy uzavřeny tak, aby čtenáři byli spokojeni, ale zároveň chtěli číst dál a dozvěděli se, jak bude příběh pokračovat. Nutno zde taktéž upozornit, že autor se se svými hrdiny nijak nemazlí a nebojí se jim připravit těžké životní zkoušky a nepěkné osudy. Škoda jen, že svoji tvrdost nedokázal udržet až do konce.
Silo je kvalitní postapokalyptický román, který by neměl chybět žádnému milovníkovi tohoto žánru. Máme tu dobře řemeslně zpracovaný příběh, jenž potěší svou propracovaností a skvěle zvládnutou psychologií postav a výtečné popisy samotného Sila, které čtenářům dopodrobna objasní, jak je něco takového vůbec možné spravovat a ovládat. Jako doporučení může určitě sloužit i to, že Hollywood uvažuje o natočení adaptace, o níž projevil zájem slavný režisér Ridley Scott (Vetřelec, Blade Runner, Gladiátor). Máte-li tedy chuť na nějaké to klasičtější postapo, kde nejsou hlavními hrdiny nadržení puberťáci a kde se většinu času myslí mozkem, rozhodně sáhněte po Silu. Nebudete litovat.
| 80 % |
|
Po delší době kniha, která mi na dlouho utkvěla a která se nedá číst jen tak “za pochodu”.
A díky za recenzi!
Po všech těch předimenzovaných “ságách” a “space operách” konečně dobrá “realistická” sci fi. A při vědomí toho, co se děje v Africe i jinde po světě možná i “prorocká”.
?
Nic moc a to má ještě pokračování.
to Kim:
Nic moc ve smyslu děje, nebo samotného stylu vyprávění?
To Podchaljuzin: Jo jo… a Ebolu už máme i ve Španělsku.
to KarelC
Zajímavé: http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/4607-ebola-hrozba-pandemie-nebo-skvely-kseft
Po famozním začátku to začíná trochu ztrácet náboj
Recenze je přesná v tom, že autor se pohybuje v notně prochozeném terénu. Proto se po cca polovině knihy dostaví pocit, že tohle jste už četli a vydrží až do konce.
Autor je skutečně dobrý vypravěč a své postavy umí, vlastní zápletky už od půlky knížky až tak ne. Výsledkem je to že se mi to líbilo, ale už nemám zájem o jakýkoli další díl.
to Podchaljuzin:
Díky to jsem přehlídl. Moc zajímavé!
to:KarelC
nelíbí se mě děj ale prostředí užasné.