Ruský spisovatel Sergej Lukjaněnko měl na našem trhu nevídaný, vskutku raketový start. Od začátku roku, kdy u nás debutoval Hranicí snů, mu vyšlo pět knih a šestá by se ještě měla do konce roku objevit. A co více, jeho díla byla velice vřele přijata. Čtenáři jsou bez sebe blahem, kritici pějí pochvalné ódy a vydavatelé si spokojeně mnou ruce nad prodejností. Šerá hlídka je takovým příslovečným posledním hřebíkem do rakve těch, kteří snad o autorovi pochybovali.
Šerá hlídka je (zatím) posledním dílem z cyklu o moskevských Jiných. Pokud náhodou nevíte, kdo to jsou Jiní s velkým J a o čem pojednává děj předchozích dílů, přečtete si moje recenze na ně. Já vím, opakování je matka moudrosti, ale co je moc… Přijatelnou omluvou pro vaši neznalost je však jedině pracovní cesta na jinou planetu nebo dlouhodobá hibernace. Noční a Denní hlídka totiž zaznamenaly u fanoušků sci-fi takový čtenářský úspěch, jaký už dlouho nepamatuji. No a jelikož se má železo kout, dokud je žhavé, zatlačili nakladatelé na pilu, vrhli se ke stoupám a poslední díl vydali ve vskutku stachanovském tempu – ani ne měsíc po tom předchozím. Tato rychlost sice měla své nechtěné vedlejší účinky, ale o tom až později. Nyní se podívám na zub ději a taky přidám trošku teorie.
Hrdiny Noční hlídky byli Světlí, hrdiny Denní hlídky Temní, no a o kom asi bude ta Šerá? Logika by napovídala, že o Inkvizici, ale není to tak úplně pravda. Ano, Inkvizice má v Šeré hlídce velký prostor, ale hlavní roli náš starý známý, Světlý Anton Goroděckij. Své místo zde však mají i Temní Jiní, takže název je výjimečně dobře trefený. Vraťme se však k Antonovi. Toho bychom mohli považovat za opravdového miláčka štěstěny. Je Jiný (což má nepřehlédnutelné výhody), má dost vysoké postavení u Noční hlídky, je oblíbencem svého šéfa, má krásnou milující manželku (která je také Jiná) a zdravé dítě, které je také Jiné. Takové štěstí by mu mohl závidět i jeho šéf, Velký mág Geser. Jenže, jak už to tak chodí, Anton rozhodně není tak šťastný, jak by měl být. Před pěti lety, při nezdařeném lovu na upíra, popsaném v první kapitole Noční hlídky, najednou zjistil, že svět není tak černobílý, jak si myslel, a že rozdíly mezi dobrem a zlem, eventuelně Světlem a Tmou, vůbec nejsou tak propastné. Že hranice mezi nimi je vlasově tenká a je snadné ji překročit. A že pokud si chce zachovat duševní zdraví, bude muset co nejrychleji odvrhnout zbytky lidství v sobě, bez výhrad přijmout osud a identitu Jiného a najít si své místo v jejich světě. Pochybnostmi však netrpí jen Anton, ale i jistý mladý ambiciózní upír, což je nevídané. Temní Jiní si totiž většinou na nějaká morální dilemata moc nepotrpí. I on se, stejně jako Anton, snaží ze setrvačnosti žít v souladu se starým světem lidí, jejich chováním, myšlením a konvencemi, a stejně jako on zjišťuje, že to není možné. Dva Jiní, dva podobné problémy a dva tak odlišné konce… Když si odmyslíme omáčku kolem a pronikneme až na dřeň, tak právě o hledání sama sebe je celá Šerá hlídka.
Nebude škodit, když se trochu zamyslíme nad tím, co vlastně způsobilo, že celá trilogie byla tak vřele přijata. Máme tu přitažlivého hlavního hrdinu, se kterým se může většina čtenářů ztotožnit. Anton je přímo esencí kladného hrdiny, rytíře světla, jakého známe už se starých eposů. Na začátku nemá žádné pochybnosti o správnosti své věci a svého boje, ale jeho sebejistota je postupně nahlodána a do jeho mysli si najde cestu nejistota. Anton váhá a neví, čemu má věřit. Nakonec však nad svými pochybnostmi zvítězí, dokáže přijmout věci takové, jaké jsou, vyrovnat se s nimi, a z celého bolestného procesu vychází posílen a jako vítěz. Čtenář ho celou dobu sleduje a prožívá jeho proměnu spolu s ním, takže nemá problém se s ním identifikovat. Hlavním hrdinou to však nekončí, v knize je zajímavých charakterů a postav celá hromada. Nu a právě komplikované vztahy mezi nimi, jejich lásky, nenávisti, banální osobní cíle a intriky, společně s napínavým dějem, jsou tím, co dělá trilogii tak přitažlivou. Pokud je takový koktejl dovedně smíchán na míru potencionálního odběratele – a nezáleží, jestli jde o milovníky detektivek, sci-fi, románků pro ženy, anebo kohokoliv jiného – tak vždy spolehlivě zabere. Polopatě řečeno, nejsou podřadné žánry a formy, jen špatní spisovatelé a tvůrci bez invence a fantasie. A také bez znalostí řemesla, je třeba dodat, protože bez toho to nejde. Lukjaněnkovi nic z toho vytknout nejde. Naopak, hrdě navazuje na dlouhou řadu skvělých ruských spisovatelů, kteří dokonale znali lidi a jejich povahu, a pro které bylo filosofování nad lidským údělem druhou přirozeností. Takže pokud se někdo rozplývá nad Lukjaněnkem a ošklíbá se nad Dostojevským (i to tu nedávno udělal jeden nejmenovaný čtenář), tak nemohu než napsat, že dělá velkou chybu.
Ještě bych se rád vrátil k zmíněnému napínavému ději. Už v předchozích dílech byl děj komplikovaný a propletený, a tady tomu není jinak. Děj je složitý, intrika stíhá intriku a všude se to jen hemží falešnými stopami. Je třeba si dávat pozor a občas zauvažovat. Já si knihu pro jistotu přečetl dvakrát, a nenašel jsem v ní žádnou chybu. Dobře, občas je to trochu překombinované, občas je něco nedopovězeno, ale, podobně jako v klasické anglické detektivce, vše sedí. Včetně překvapivého odhalení na konci knihy. Srovnání s detektivkou je vlastně dost případné, protože kolem vyšetřování zločinů se celý děj točí. Bravo – Šerá hlídka má nejlepší děj z celého cyklu.
Abych to shrnul, autor v Šeré hlídce dopiloval svou tvůrčí metodu k dokonalosti, překonal sám sebe a vytvořil svou – podle mého názoru – nejpodařenější knihu. Vše, co bylo dobré v předchozích knihách, je zde také a je toho ještě více. I tak je kvalita celé trilogie na vzácně vyrovnané úrovni. Jsem opravdu zvědavý, zda Lukjaněnko napíše další pokračování. Materiálu by určitě bylo dost, potenciál má tento námět obrovský, ale je třeba se zeptat, zda to má vůbec autor zapotřebí. Fantasie a tvůrčích schopností má nazbyt, proč by tedy měl omezovat? Navíc si myslím, že to podstatné už bylo vyřčeno a napsáno. I když bych si pokračování moc přál… Autorovi jeho dilema opravdu nezávidím. Rád bych také napsal pár slov k českému vydání. Rychlost, s jakou vyšlo, je obdivuhodná, ale daní za ní je pár fleků na kráse. Potíž není s překladem, ale s redakční prací. Občas chybí písmeno, občas je nahrazeno nějakým jiným, občas chybí celé slovo. Někdy také určité slovo přímo volá po nahrazení nějakým jiným. Zbytečné chyby. Jinak nemám co dodat. Z vyznění recenze je jasné, že Šerou hlídku rozhodně doporučuji všem, více snad psát nemusím.
Na tenhle cyklus se chystam uz dyl…ci spise jsem se chystal, pac nedavno jsem videl onen film Nocni hlidka a to byl skutecne zazitek…mizerie sama. Takze jsem nejak ziskal averzi a ne a ne to prekonat, jestli me chapete…
já na něm byl taky, ale právě ten film mě přesvědčil, že si tuhle trilogii musím koupit
Co dodat…
Jak už jsem psal u Noční i Denní hlídky, můj názor na celou trilogii je pouze pochvalný. Šerá hlídka je nejlepším dílem, ale jen o trošku.. 🙂 To Imakolat – Určitě si to přečti!!! Ten film nestál za nic a jen zbytečně podtrhuje nohy tomuto skvělému dílu. Je tam i plno nesmyslů a vůbec, přečti si názor Suna pod recenzí Denní hlídky. Tam najdeš odpověď, zda číst, či nikoliv. Sun, mimochodem můj dobrý známý, tam trefil hřebík na hlavičku. K recenzi: Lidé nečtou Dostojevského, protože je na ně moc a) zastaralý a složitý b) nečtivý, postrádající spád, akci c) jako povinná literatura neatraktivní, apod. Já jsem četl i Tolstoje a tak rychle, jako Hlídky jsem to přečtené neměl… 🙂 Čímž samozřejmě nesnižuji úroveň děl těchto klasiků ruské literatury. Byl to ale zážitek z trochu jiného soudku, než Lukjaněnko, tím spíš, že se nejednalo o fantasy (Zločin a trest od Dostojevského a Vzkříšení od Tolstoje). Souhlasím s tím, že by se nad nimi neměl ušklíbat a to alespoň do doby, než si oba přečte.
Z ruských spisovatelů jsou hodně čtiví třeba Babel nebo Bulgakov.Mistr a Markétka – to je prostě klasika. S Dostojevským a spol. je třeba se poprat, to je pravda. Ale jednou za čas to neuškodí. Jinak si začneš myslet, že historky o barbarech s meči a letech do vesmíru jsou to nejlepší, co existuje. Četba klasiků prostě pomáhá získat jakýsi nadhled.
Děkuji Alcuine za poklonu 😉 teda pokud jsem to dobře pochopil 🙂 tvůj názor je rovněž mým názorem, jelikož je založený na pečlivém úsudku, to nejmenší, co můžu říct, je, že máš v hlavě;-) ale více se do této diskuze zapojím, až budu číst Šerou, momentálně jsem začal s Denní. doufám, že do té doby se to tu pořádně rozjede. čtení zdar!
Děkuji Alcuine za poklonu 😉 teda pokud jsem to dobře pochopil 🙂 tvůj názor je rovněž mým názorem, jelikož je založený na pečlivém úsudku, to nejmenší, co můžu říct, je, že máš v hlavě;-) ale více se do této diskuze zapojím, až budu číst Šerou, momentálně jsem začal s Denní. doufám, že do té doby se to tu pořádně rozjede. čtení zdar!
To Sun – Nemáš zač. 🙂 To ivo – Souhlas, ale lidi to stejně nezačnou číst, i když jim to přímo doporučíš. Jen některé světlé výjimky si čtou i klasiku a ti se k tomu dostanou sami, protože se k tomu dostat chtějí. Mně se nejlépe četl Umberto Eco – Jméno růže, Mika Waltari – Egypťan Sinuhet, ale to jsou taky tak trochu fantasy, takže spíše Exupery nebo Hemingway, ale to zas nejsou Rusi. Některá díla jsou prostě čtivá sama o sobě a některá se prostě musí přečíst pro “rozhled”. Můj nejhorší zážitek byl s knihou Stendhala – Červený a černý. Nakonec jsem se tím prokousal, ale bylo to hrozné… 😉
Jmeno ruze
2 Alcuin – A videl si i film Jmeno ruze? S Connerym? To je taky mnamka 😉 rozhodne doporucuju.
Jmeno ruze, narozdil od mizerie v podobe Nocni hlidky, je skutecne vynikajici film. Vsechny aby byly takove!O Nocni hlidce jsem zaslechl dokonce opovazliva slova ve styl “rusky matrix”, ovsem chyba lavky, tenhle film je vysmech. Vazne me nekdy udivuje, kolik neschopnych filmaru po nasem svete chodi.
To Melonar i Imakolat – A četli jste oba Jméno růže? Já jo a s filmem se to porovnat nedá. Ale je to o něco méně zmršené, než Noční hlídka, to musím uznat.
Ivo, byl bych rád, kdybys uvedl, kolik skutečných chyb jsi našel (a jaké) – kniha byla na 4 korekturách a já si při čtení všiml možná 3-4 překlepů (a pak je tam místo Vetřelce Cizák).
to Alcuin
Knihu Jmeno ruze jsem cetl a muzu te uklidnit, filmova verze nebyla vubec zmrsena, naopak se jedna o vyborny film, na CSFD to ma kuprikladu 86 %, coz mluvi za vse. Ten film je natocen tak mistrovsky, ze se SKUTECNE na dve hodiny octnete v opatstvi beneditkitnu. Cili bezchybna atmosfera. I kdyz mozna by bylo zajimave nekde vyhledat, jak se to zamlouvalo Ecovi.
Pro Stasa
Místo Vetřelce je tam Cizák, to máš pravdu. Pak je tu “pánská kabelka” místo “pánské aktovky”, třeba. Je divné, že část chyb byla koncetrována na jednu stranu, ale nevzpomínám na kterou. Musel bych to znovu přečíst, což teď neudělám (četl jsem to 2x během 5 dnů). Až na to dostanu znovu chuť,tak ti to klidně pošlu. Jenže i kdyby to byly jen 3 – 4 překlepy, takje to o 3 až 4 chyby víc, než by tam mělo být.Pokud mi nevěříš, mohu napříště chyby ve vašich knihách klidně přesně vypsat (i s čísly stran). No problemo… Jenže to už je stejně pozdě.
Jmeno ruze
Jeste jsem to bohuzel necetl, ale mam to na seznamu. A i kdyby se mi do toho nechtelo, jedna nejmenovana osoba me k tomu urcite, driv nebo pozdeji, donuti 😉
ach jo jen se z te růže nepo… na té knize není výjmečného Vlastně je uplně neuvěřitelný, jak někdo mohl zabít dobrý příběh v tak neuvěřitelně nudném hávu. No, ale to asi dělá ten čas, chtělo by to nějaký remeake od nějakého současného autora.
Jaký čas? Jméno růže je z osmdesátých let! Právě forma a dokonalé zmáknutí reálií dělá tu knihu výjimečnou. Je to unikátní sonda do duše středověkého člověka. O nějaké nudě se vůbec nedá mluvit.
To Imakolat – Hmmm, já jsem ten film viděl, myslím, že to je z mého předchozího příspěvku jasné, ale kniha je fakt o dost lepší. Ta atmosféra ve filmu je dost dobrá, ale celkově je film natočený zmateně. To můžou posoudit jen lidi, kteří nečetli knihu a viděli jen film, mám takové 2 kámoše a ti moc nevěděli o co jde. Ale budiž tomu omluvou, že by ten film musel mít asi 6 hodin, aby tam bylo (téměř) vše. To sicco – Jestli jsi to četl a nudilo tě to, pak jsi to četl asi v azbuce, nebo nevim, páč je to jedna z nejlepších knih. To zapojení vymyšleného příběhu do existujícího historického kontextu, to je mistrovství. Shodou okolností se trochu o tu dobu 11. – 13.st. zajímám, a proto to mohu posoudit. A jinak taky doporučuju knihu A odpusť nám naše viny, což napsal Francouz Romain Sardou… Je výborná a podle skutečné události.
Alcuin: Podepisuju se i pod to A odpusť nám naše viny… Oproti Růži je to možná trochu více akčnější a méně na “bednu”, ale i tak je mám v knihovně obě pěkně vedle sebe… 🙂
film
to Alcuin – Ja si teda zrovna nemyslim ze by to bylo natoceny zmatene. Pribeh sice opravdu nepatri k jednoduchym, ale nemel sem problemy ho sledovat. Pokud se na to divate jen po ocku, za chvili vubec nevite co se deje, ale pokud to pozorujete poradne, tak vas to nemuze rozhodit.
jméno růže
Film Jméno růže byl opravdu “poplatný” vkusu průměrného diváka a ten hepáč na konci, být autorem literární předlohy, tak bulím jak želva.
Šerou hlídku som s veľkou chuťou prečital “na jeden záťah” za noc. Našťastie ta služba vtedy bola dosť kľudna. Vďaka vydavateľom za to, že sme nemuseli čakať pol roka na pokračovanie. BTW, Nočnú hliadku som požičal kamarátke, ktorá doteraz SFaF považovala za niečo veľmi blízke Pokemonom – dožaduje sa ďalších dielov. 8-)))
To Melonar – Jo, ale tys četl knížku, ne? Takže ti to nepřipadlo zmatené. Já říkám, lépe by to asi natočit nešlo, jenže na takovou knížku je 2 hodiny filmu málo, musel by mít tak asi 6 hodin, aby to nebylo zmatené. Rejža musel události ze tří nocí vtlačit do jedné a taky sem tam nedodržel posloupnost jednotlivých událostí. Ale jinak to vcelku šlo… :)To Alraune – Jak bulí želva??? :)To Aramon – K Šeré hlídce nějak asi nemáme co dodat, proto se to tu trošku zvrhlo… 🙂
film Jméno růže byl dle mě docela kvalitní, spousta těch lidí, co to nečetlo, to pochopilo (promítali jsme o češtině)Alcuin: co dodávat, když je to execelentní dílo
Šerá hlídka je perfektní, smekám před Lukjaněnkem.
Z filmu jsem trochu na rozpacích, ne že by se mi nelíbil, ale nijak zvlášť nadšen jsem z něj nebyl.Zato tato knižní serie má IMHO jako jedna z mála neustále se zvyšující kvalitu…noční byla výborná, denní super a šerá geniální.
To Alcuin
“A odpustˇ nám naše viny” je podle skutečné události? Ta Apokalypsa nanečisto? To si snad děláš srandu. Kde se o tom dá něco najít?
To Alcuin 2
Není. Sardou sám na své stránce říká, že je to invence, nicméně v rámci možného. Jeho a moje představa možného je teda dost odlišná – osobně jsem ten jeho nápad považovala za pěknou blbost.
RE
To Styliane – Já na jeho stránkách nebyl, takže jsem byl nucen dát za pravdu úvodu v samotné knize, kde autor dokonce přímo odkazuje na archiv, kde si to můžeme vyhledat. Knihu jsem měl půjčenou, takže už nevím, kde to bylo, ale znělo to věrohodně. Jinak Sardou někde chatuje, že jsi napsal, “Sardou sám na své stránce říká”? To budou nějací fandové, ne? Ale je možné, že to není podle skutečné události. Do krve se hádat nebudu, nemám jiné informace, než z knihy… 🙂 To Upuaut – Já bych spíše řekl: noční byla geniální, denní byla geniální a šerá nejgeniálnější… 🙂
hmm, včera jsem to konečně dojel a fakt, pánové a dámy, byla to pochoutka.
a co takhle zkusit Tolstého, ne Lva Nikolájiče, ale Alexeje(jo, jsou to příbuzný), napsal knížku Dívka z Marsu(orig.Ajlíta) a to je docela pěkný.Dobrej je taky sir Walter Scott, třeba Quentin Durward nebo Ivanhoe,taky Talisman, ale jsou to knížky velký,tlustý,horečkový.
Sardou
http://www.romainsardou.comJe tam rozhovor k “A odpusť nám naše viny”.
Jo, aelita, není to špatný, ale paprsky ing. garina jsou opravdu dobrý.
Film Jméno růže je sračka, protože naprosto popřel vyznění dokonalé knihy Umberta Eca. Od poloviny je úplně o něčem jiném, je tam spousta historických nesmyslů a konec, to je prostě Hollywood (i když to není holl. film) v nejhorším slova smyslu. Samozřejmě, pro koho je vrchol literatury Kulhánek, ten takovou knihu ani nemůže pochopit. AhojMontek
Příště napiš Montek namísto *jmeno neuvedeno*. Jinak souhlasím s tím, že knížka je mockrát lepší, ale ne tak radikálně.
No, abych řekl pravdu, knížka není zas až tak čtivá, i když nesporně kvalitní je … ale to víte, starý sklerotický dědek … film byl ale velmi dobrý. když říkám velmi, tak velmi.
Film? NE.
Film byl zmatený, nepřehledný a v mnoha ohledech si “vymýšlel”. S knihou se nemůže rovnat v žádném ohledu. (teď samozřejmě myslím Noční hlídku).
To racek: jak můžete srovnávat film Noční hlídka s knihou Šerá hlídka? To je jako srovnávat Neználka a Hobita – prostě to nejde. A film byl v porovnání s jinými, americkými filmy dobrý, kdežto v porovnání s knihou velmi špatný…
Příští rok vyjde od Lukjaněnka Poslední hlídka + od Vasiljeva (spoluautor Denní) kniha z prostředí ukrajinské hlídky. Jsem zvědav jestli udrží úroveň.
No nevim….nefandim moc pokracovani, ktery pise nikdo jiny…pak to ma spolecny je nazev:-)Ale jsem zvedava jake to bude…Nekdo by mel Lukjanenka premluvit do napsani pokracovani….:-)
To Gladness – Pokud sis přečetla stasův příspěvek, zjistila jsi, že pokračování Hlídek opravdu vyjde a bude od LUKJANĚNKA. Od Vasiljeva vyjdou pouze povídky z prostředí ukrajinské hlídky (toho se obávám, ať si nezkazim náladu…).
Jak to tady tak čtu, tak si asi filmu vyhnu – knížky se mi fakt líbí.
to Alcuin
No jo….prehlidla jsem se…:-)
To v. – Spíše se mu vyhni. Jinak, pokud už máš Hlídky přečtené, tak se na něj kdyžtak podívej, abys byl v obraze… :)))
sune, já se omlouvám, ale mluvil jsem o jménu růže… nějak to z toho asi není patrné.u hlídek je film slušný, knihy vynikající. tak.
To racek – Tak to jo, v tom případě už to chápu… 🙂 Na to, že je to kniha nezfilmovatelná, ten pokus vcelku vyšel. Atmosféra filmu je vynikající. S knihou se to však nedá srovnat.
Zatrubte FANFÁRY!!! Zrodila se nová legenda v literatuře. Možná je překvapující, že přišla z Východu, ale když se nad tím zamyslíme, tak to překvapující vůbec není, vzpomeňme na starou tradici ruské literatury. Pan Tolkien má důstojného soupeře, či spíše spolubojovníka na literárním poli – obě trilogie toho mají společného opravdu hodně (a nejde jen o alegorii), ale ještě více jsou úplně odlišné. V Hlídkách téměř není možné najít chybičku, a když už ji nalezneme, obrátí se ona sama v klad – Některé postavy nejsou zas až tak prokreslené, to však dává možnost čtenáři a jeho fantazii. Není třeba více slov. Snad jen, že opravu není rozdíl mezi lidmi a Jinými, neboť nikdo z nich neumí létat a všichni se musí neustále snažit o to, aby nepadali. A tak potlačuji slzu v oku se slovy: “Sbohem, můj milý Kosťo, stejně jsi ten největší frajer…” 😉
Zatrubte FANFÁRY!!! Zrodila se nová legenda v literatuře. Možná je překvapující, že přišla z Východu, ale když se nad tím zamyslíme, tak to překvapující vůbec není, vzpomeňme na starou tradici ruské literatury. Pan Tolkien má důstojného soupeře, či spíše spolubojovníka na literárním poli – obě trilogie toho mají společného opravdu hodně (a nejde jen o alegorii), ale ještě více jsou úplně odlišné. V Hlídkách téměř není možné najít chybičku, a když už ji nalezneme, obrátí se ona sama v klad – Některé postavy nejsou zas až tak prokreslené, to však dává možnost čtenáři a jeho fantazii. Není třeba více slov. Snad jen, že opravu není rozdíl mezi lidmi a Jinými, neboť nikdo z nich neumí létat a všichni se musí neustále snažit o to, aby nepadali. A tak potlačuji slzu v oku se slovy: “Sbohem, můj milý Kosťo, stejně jsi ten největší frajer…” 😉
Sunovi
To Sun – Napsal jsi to za mně i za sebe a mně nezbývá, než souhlasit… :)))
no., do tolkiena to určtě má hodně blízko, už jen dva světelné roky, jenom, víc ale ne.
Hmmmmm… (citoslovce uznání).
To racek: Hehe, tomu se říká naprosté nepochopení smyslu: doporučuji znovu přečíst můj (Alcuinovi: náš;-) příspěvek a pak zřejmě ironie nebude namístě. Pokud to ovšem bylo míněno jako vtip, tak smekám :))
Příští rok vyjde od Vasiljeva (podílel se na Denní hlídce) kniha z prostředí ukrajinské hlídky a od Lukjaněnka “Poslední hlídku”.
To staso
Už jsi to tu psal… :))) A my všichni se strašně těšíme.
Díky recenzi a vaším názorům se na Šerou hlídku moc těším 🙂
Přečti si ji a poděl se s náma… 🙂
Ja som bol asi pred tyzdnom na filme. Osobne sa mi celkom pacil (hlavne fakt, ze hlavnou postavou nebol onen Vyvoleny-uz asi desiaty toho mena-ale jeho otec). Knihu som (ZATIAL necital. Ale ak je pomer knihy a filmu taky isty ako u Duny (kniha vs. Harrisonov film), tak sa mam na co tesit. Uvidime. Nasetrime, kupime, precitame a uvidime.
Hlavní postavou je skutečně Anton, ale s mladým Jegorem nemá nic společného. To je jen výmysl režiséra a stal se jedním z negativů filmu… Knihy si určitě přečti.
No, trochu ma to zaskocilo-je to predsa len dost dolezita skutocnost (to ze je alebo nie je jeho otec) a aspon tej by sa mali reziseri drzat (ale to skor plati do diskusie na temu Denna hliadka). A co sa tyka knih: Precitam. Slubujem. Zacnem uz asi zajtra rano-idem si kupovat celu seriu.A eh, prajem vesele Vianoce,…. atd (Uz asi na nete nebudem)
Výborná zprava!!!!!!!
Mám pro všechny vybornou zprávu: Sergej už napsal dálší hlídku(Poslední hlídka). V Rusku už vyšla a je jenom otazkou času kdy vyjde i tady. Ale já jí mám a žačinam jí dnes číst, takže kdo by měl zájem a umí perfektně rusky, ať mi napiše a dostane jí
Tak to sem teda napnutá… Kam se na hlídku hrabe potter 🙂
Už dlouho se mi nestalo, abych tři takhle tlustý knížky přečetla za týden… Super je, že následující díl by vždy ještě lepší než ten předchozí a přitom byla i Noční hlídka naprosto super. Vřele doporučuju:)
dalsi dil?
Vyjde jeste nejaky dalsi dil nebo maji byt jenom tri?
To e. – Stačí, když si přečteš pár příspěvků výše, doufám,, že to svedeš. 🙂
Rá d slyším, že se tu čtou takové kapacity jako Eco. Jen tak dál chlapci a děvčata :o)
Poslední Lukjaněnkův komentář k “Poslední hlídce” na jeho www je, že možná nebude poslední 🙂
Re: Výborná zprava!!!!!!!
zdravím,a neměl by jsi denní a šerou hlídku česky nebi anglicky? v ruštině si moc nepočtu.díkyo.
A nevite nekdo kdy by Posledni hlidka vysla?Uz se nemuzu dockat…:-)
Letos vyjde Černá hlídka i Poslední hlídka.
ad filmpřed víkendem měla v Rusku Denní Hlídka – filmNa netu je k dispozici – točeno v kině
Černá hlídka? Ta navazuje na Poslední, nebo naopak? Už se taky těším, jako všichni netrpělivě očekávám a jako všichni doufám, že budou na stejně vysoké úrovni, jako ty předchozí tři hlídky… 🙂
Letos vyjde v ruštině, nebo již v překladu? 🙂
Hlídky vyjdou česky. Černá (Petrohradská) je samostatná (jako ostatně všechny).
Hlídky
Mám ráda fantasy, ale Hlídky mě nijak nezaujaly. Chtěla bych poprosit nějakého fandu, aby mně objasnil, co se mu na nich tak líbí.Já si totiž lámu hlavu nad tím, jakou roli vlastně Hlídky ve světě hrají. Temní de facto slouží svému nejvyššímu, Světlí jsou hříčkou v rukou svého nejvyššího. Obojí se vyčerpávají ve vzájemných šarvátkách a klidně v nich obětují obyčejné lidi. Proč si vlastně říkají Hlídky? Komu jsou ku prospěchu?
Fringilla: hlídky docela dobře popisují nesmyslnost dělení věci na ABSOLUTNĚ dobré a zlé (toto dělení má smysl jen subsjektivně), dobře vykreslují naprostou zbytečnost a marnost všech těch Iluminátů, Rozekruciánů a koneckonců i hlídek, které se o něco snaží a pachtí se a při tom mají sotva vliv na výběr vlastního spodního prádla, byť na první pohled vypadají jako všemocní rambové. Lukjaněko mi přišel jako člověk s dobrým vhledem do “toho, jak chodí svět” a navíc píše zábavně, svižně a nápaditě. Má celkem nový pohled na “fantasy”; i když být originální je obtížné.
To Frinqilla
Přečti si tuto diskusi (popř. diskuse pod Noční a Denní hlídkou, kdyby ti to nestačilo:)), je tam odpověď na tvůj dotaz 100x probrána…
Díky Regisovi a Alcuinovi 🙂
Mně fungování Hlídek připomíná Jiskry sv.Ignáce (z Loyloly – jezuita), G.Hevenesi, Kartuziánské nakl., Brno, 2005. Přísný, poslušný řád. Duchovnost v absurditě našeho světa (Rusové nám jsou v tomto ohledu blízcí). Velká moc, “boží” požehnání, osobní vnitřní nejistota. Ideální podhoubí pro začátek svaté války. A tohle je jedna z nich – vše je dovoleno ve jménu…
Ignáci z Loyoly: sorry, dnes byl dlouhej den.
Díky, staso. Souhlasím s tebou. Já osobně ve Hlídkách vidím spíš alegorii současné doby než skutečnou fantasy. A to mě celou dobu mátlo.
Alegorie to asi je, ale nejen současné doby. Problémy, které se tam řeší, jsou totiž nadčasové – jsou aktuální vždy.
staso kdy bude posledni hlidka?
Vím, že budu opakovat spustu věcí, co už tady byla napsána, ale stejně si nemůžu pomoct. Hlídky patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy přečetl (celkově, nejen z fantasy nebo sci-fi), a to díky tomu, jak autor dokázal spojit skvělě propracované pozadí, příběh a čtivost. To samozřejmě není všechno – nejvíc na knihách obdivuji ten přesah, základní morální otázky, jenž, ač si je pokládají Jiní, zůstávají stále lidsky známé i nám.
To Fringilla: ani nemusis cist komentare..precti si serou hlidku jeste jednou a poradne a najdes tam odpovedi na sve otazky..dokonce si myslim ze skoro cela ta kniha je o vysvetlovani uloh hlidek..ja sem mimochodem taky milovnik fantasy a tato trilogie je primo pro fajnsmekry..absolutne genialni a bez chybky. parada. uzas. uz aby bylo pokracovani.
pardon ale vyse uvedeny prispevek je muj..ja hlava derava..:))
To Zářič – Asi záříš z Hlídek, není-liž pravda? :)))