Před nedávnem vydal Polaris již třetí knihu Roberta L. Forwarda. Je jí Saturnský Ruchch. Jde o tzv. “hard” sci-fi, založenou na vědecké bázi, ze které přímo čiší autorova odbornost a specializece – fyzika, kosmický výzkum, pohony kosmických lodí.
Sám příběh je v zásadě prostý. K Saturnu je vyslána průzkumná výprava, jejímž úkolem je sestoupit do atmosféry planety, vyrobit zde palivo na cestu zpět a vedle toho provádět vědecký výzkum místních forem života. Výprava probíhá celkem bez větších problémů až do okamžiku, kdy dopravní prostředek výpravy – balón (pod nímž visela loď výzkumníků) – sežere jedna z místních životních forem. Onou formou je právě ruchch (Ruchch – arabský název ptáka Noha v Sindibádových příbězích), inteligentní bytost se dvěma nezávislými mozky, vnější formou připomínající rejnoka mantu o rozpětí 4 kilometry. Po prvním nedobrovolném kontaktu naši hrdinové nouzově přistávají na hřbetě této “roztomilé potvůrky” a navazují kontakt. Po této epizodě následuje ještě řada dalších příhod, komplikací a ztrát, než se podaří misi úspěšně dokončit.
Výše popsaný prostý děj je zpestřován hlavně aplikací vědeckých poznatků (zejména o pohybu těles ve vesmíru a kosmickém pohonu), občas je odbočeno do oblasti mezilidských vztahů (posádku tvoří čtyři muži a dvě ženy), ale mě osobně se nejvíce zamlouvaly pasáže o kontaktu s ruchchem. Autor je sice výborný vědec a uznávaný spisovatel, nemohu se však zbavit dojmu, že v Saturnském Ruchchovi tvoří příběh jen tuctové “křoví”, které má za úkol zpřístupnit řadovému čtenáři několik zajímavých vědeckých teorií. Uvedený dojem umocňují přílohy, zařazené na závěr pod názvem “Technické prostředí pro videohru: Výstup po Saturnově prstenci”.
Obálka Boba Eggletona je velice přitažlivá a zjevně byla vytvořena přímo pro tuto knihu.
Na závěr mohu konstatovat, že recenzované dílo potěší hlavně ty čtenáře, kteří mají v oblibě vědu předkládanou v literární formě.
