Jistě jste si nemohli nepovšimnout neustále narůstající závislosti člověka na elektronice a technologiích. Chytré mobilní telefony dnes obsahují funkce nejen malé kanceláře, internet disponuje většinou lidského vědění. Je jen otázkou času (pakliže k tomu již nedošlo), kdy světlo světa spatří stroj schopný sebevzdělávání. A právě takový byl počátek Robokalypsy.
 |
Kniha Daniela H. Wilsona vyniká působivou formou výstavby textu. V první kapitole, dějově zasazené do období těsně po skončení krvavé války se stroji, je nalezen stroj-archivář, v jehož paměti jsou uchovány veškeré záznamy o důležitých momentech konfliktu. Z nich a ze svých vzpomínek sestavuje hlavní hrdina jakousi kroniku války, během níž roboti takřka vymazali lidstvo z povrchu zemského.
Od toho se odvíjí i forma knihy, která popisuje události retrospektivně, pomocí útržkovitých objektů, v první polovině spíše publicistické povahy – s pseudodokumentárním než prozaickým nádechem. Tu je část přepisu soudního líčení s vojákem, jehož robot selhal a napadl civilisty, tamhle převyprávění záznamu průmyslové kamery, jinde zase transkripce rozhovoru mezi letištní věží a piloty dvou letadel, jejichž stroje se nekontrolovatelně blíží k bodu, charakterizovaném hlasitými zvukovými a barvitými pyrotechnickými efekty za doprovodu mohutných ztrát na životech cestujících i posádky. Postupem stránek se počet pohledů na průběh konfliktu zužuje a vyprávění se tímto centralizuje – až k samotnému finále.
Je to právě skvěle zvolená forma narace, která knize přidává na čtivosti – a která nakonec paradoxně způsobí mírné zklamání po dočtení poslední kapitoly, neboť některé linie jsou silně nedotažené a některé dokonce zbytečné. Další slabina Wilsonovy knihy tkví v samotných postavách, které působí, jako by byly psány zhruba podle čtyř mustrů, a tudíž jsou si někdy až nepříjemně podobné. Největším zklamáním je však celkové vyznění knihy – jestliže Robokalypsa vyjadřuje (po vzoru velkých sci-fi) strach před vysokým tempem technologického rozvoje, ve finále si sama protiřečí motivem, kdy bez strojů by lidstvo de facto nemělo šanci.
Robokalypsa rozhodně nepatří mezi těžkou četbu, ba dokonce je určena spíše pro mladší ročníky. Vypráví sice neoriginální (jistě si při čtení vzpomenete hned na několik filmových či knižních kultů – od Terminátora přes Matrix či Válku světů po Já, robot), leč zajímavý příběh. Navíc autor válku se stroji podal působivým, nápaditým a čtenářsky přitažlivým způsobem, který na první podívání uchvátí, aby však po dočtení knihy zůstala pachuť nevyužitého potenciálu.
V ne příliš vzdálené budoucnosti se vyspělé technologie řídící svět lidí obrátí proti svým stvořitelům. Za pomoci superinteligentního stroje zvaného Archos – trochu dětinského, ale téměř všemocného a navíc prakticky nenalezitelného – se jim podaří téměř kompletně vyhladit lidstvo; ti, co přežili, však ukryti chystají odvetu… Sci-fi technothriller o zoufalém boji člověka proti vzpouře umělé inteligence – zdá se to jako otřepané téma, Daniel H. Wilson ho však dokázal zpracovat tak lákavě a originálně, napínavě, drsně a zároveň humorně, že vytvořil bestseller, jenž vychází v pětadvaceti zemích. Námětu knihy neodolal ani slavný režisér Steven Spielberg a připravuje jeho filmovou verzi. (anotace)
- Robokalypsa
- Autor: Daniel H. Wilson
- Překlad: Erika Hájková
- Série: –
- Formát: hardback
- Počet stran: 376
- Cena: 279 Kč
- Vydal: Knižní klub, 2013
Četli jste tuto knihu? Podělte se o názor. Robokalypsu si můžete koupit v našem e-shopu s 15% slevou.
Tezko mluvit o Robokalypse
Tezko mluvit o Robokalypse a nezminit starsi WW-Z, ktera se napadane podoba jak formou, tak obsahem. Ale zatimco Max Brooks umi prekvapit a chrli fascinujici postavy, tak D. H. Wilson bohuzel jenom zopakuje, co uz tu bylo, a ctenare nudi.
Hlavni rozdil bych shrnul do dvou vet – u WW-Z jsem si rikal “tak nejak by se to stalo”, zatimco od poloviny Robokalypsy bylo jasne, ze “tady mne autor taha za fusekli”. Skoda.