Před nedávnem jsem navštívil Anglii a nakoupil pár knih. Tato je jedna z nich. Má taky pěkný podtitulek: “This is no bedtime story”. Už toto vám určitě napoví, že se nebude jednat o fantasy, nýbrž o horror. A jak se tohoto úkolu Feist zhostil? Zjistíte dále.
Začíná se tím, že Hastingsovi se stěhují z města do vesnice. Je začátek léta a všechno je perfektní. Rodinka se skládá z dcery z tatínkova minulého manželství a dvou dvojčat ve školním věku. Oba kluci. Samozřejmě plus rodiče. Otec bývalý režisér a současný spisovatel, matka nezaměstnaná a dcera Glorie studenka na VŠ. Mají pěkný domeček u lesa, kousek od něj stáj a začínají se zabydlovat. Po pár dnech se Glorie zamiluje do Jacka a chlapci jménem Sean a Patrick se seznámí s dalšími dětmi a začnou hrát basseball. Hastingsovi jsou celkem bohatí, takže nemají problémy běžných lidí, jako chodit do práce nebo něco podobného. Takže mají času až až. Děj se celou knihu rozbíhá velice pozvolna a až na konci je vygradován do obrovkých výšin a teprve tam pochopíte všechny souvislosti, které vám unikly. Kluci začínají vidět různá světýlka, víly a oba cítí velké zlo pod mostem, který přechází vždy, když jdou do vesnice. Po pár týdnech Glorie zabloudí v lese a jeden zvláštní kovář, který ji vzruší takovým způsobem, jak nikdo v životě, ji pošle zpět domů. Po pár dnech na vše zapomíná, jako by se nic nikdy nestalo. Do domu se částečně nastěhují dva badatelé v oblasti historii a mystična, Harry a Mark, kteří budou zkoumat knihy po předchozím velice zvláštním člověku, který je místní legendou. Dále někdo v lese skoro znásilní Glorii a to velice záhadným způsobem, takže rodina začíná být tak trochu ve stresu. Dvojčata budou mít stále víc setkání s neznámem a rodiče nebudou vědět, co se děje. Patrick se málem utopí při povodni, kdy se bude pokoušet překročit řeku a voda ho stáhne až pod most se Zlou věcí. Vynoří se poškrábaný a děj se začíná rozjíždět. Pár stránek dál někdo zabije kocoura přímo v domě v praconě a díky tomu objeví tajný vchod do skryté místnosti. Harry a Mark vše prozkoumají a potom odjíždí do ciziny překládat staré texty, které našli. Mark sám zažije hrůzostrašný zážitek v lese a vše si stihne nahrát na diktafon dříve, než vše zapomene. Takže má vždy důkaz o nečem neobvyklém u sebe a začíná vše brát více vážně. A to už se blíží konec, kdy jednou v noci navštíví dětský pokoj Svítící muž, jak si ho Sean nazve, i se Zlou věcí. Sean unikne únosu díky svému přívěsku od jednoho opilce, kterého tak každý vidí, ale ten jen zapíjí již druhé setkání v životě se všemi těmito vílami, skřítky atd. Čeká jen na to, až budou zase pryč, ale k chlapcům se chová přívětivě, protože v nich vidí své vlastní já. No, Patrick teda bude unesen a místo něj nastrčena stvůra se stejnou vizáží, kterou nakonec umístí do nemocnice, v domnění, že Patricka tam vyléčí z úplné apatie a obrovská horečky, která se u něho projevila (respektive u té stvůry). Sean se brzy nato vykrade na záchrannou výpravu. Dostane se přímo do magického lesa, kde vládne královna a král – Svítící muž, který drží Patricka. Vyzbrojen vědomostmi, jak se s ním utkat vstupuje stále hlouběji a hlouběji. Po strastiplné cestě se jim podaří utéct a otec s Markem a sektou, přetrvávající už tisíciletí a která se stará o udržování míru mezi těmito dvěma světy, společně uvidí stěhování těchto tvorů do jiné země. Končíme tím, že všichni dospělí vše zapomenou, za vydatného vzývání magických sil touto tajnou sektou, ovšem to nepočítají s hochy, kteří díky svému talismanu na krku nic nezapomněli a budou změněni až do konce svých životů.
To byl jenom velice, velice zhruba obsah s vyjmutím nejzávažnějších situací. Každopádně určitě vás napadne přirovnání s Holdstockem. A máte pravdu. I když Feist klade důraz spíše na lidskou psychiku a mezilidské vstahy v dobách krize. Feist si vytvořil svět, který mu vyhovuje a zkusil prostě něco jiného, než na co jsme zvyklí. Těžko říct, jestli je lepší on či Holdstock, každý píše jinak, a i když se jedná v podstatě o tu samou zápletku, každý se jí ujal jinak a originálně. Kdo má rád Feista a sbírá si ho do knihovničky, určitě mu tam tato kniha neudělá ostudu. (Pokud někdy v ČR vyjde), 🙁 .
Nevim jak v anglickém vydání, ale v českém je Glorie manželka a dcera se jmenuje Gabrieela(ale všichni ji říkají Gabbie).
No, já už ani nevím. Psal jsem do hoodně dávno a bohužel se teď ani nemůžu podívat do originálu. Je půjčený… Ale ono je to celkem jedno, ne? Hlavně, když se to dá číst :-).