Tenkrát byl Fremont nezkušený a zapšklý hulvát s těstovitým obličejem, huňatým obočím a černou ulíznutou mastnou patkou. Násilná smrt předních politických kádrů Spojených států, údajně z rukou pomatenců jednajících na vlastní pěst, měla jediný účel – zařídit, aby se k moci dostal Ferris F. Fremont. Jinak to ani nešlo. Začal v roce 1963 a ve chvíli, kdy se Lyndon Johnson stáhl z politiky, měl volné pole působnosti. Muži, který nemohl s nikým soupeřit, žádní soupeři nezbyli.
Děj románu Philipa K. Dicka se odehrává v alternativním světě, v němž éra McCarthyho byla pro USA jen slabou předehrou ke skutečné (proti)komunistické diktatuře. Kromě války ve Vietnamu probíhá ještě další válka, tentokrát uvnitř USA, vedená jinými metodami, než je kobercové bombardování a napalmové pumy. Je to skrytá válka vedená vládními agenty a tajnou policií, namířená proti levicovým silám, především pak proti komunistické organizaci Aramchek. Aramchek – narozdíl od Komunistické strany Spojených států amerických – nemá žádnou členskou základnu, nefunguje jako běžná strana, jeho členové nevyznávají žádnou konkrétní filozofii, a přesto právě Aramchek pomalu získává kontrolu nad USA. A senátor Ferris F. Fremont (1) na boji s touto organizací postavil svou politickou kariéru, která ho dostala až do Bílého domu.
Byl to od něj geniální tah – vytvořil „tajnou organizaci“, jež neexistuje. Nikdo před ní není v bezpečí, nikdo neví, kdo je jejím členem, nikdo neví, kde sídlí a jak se projevuje. Hlavní je ovšem to, že neexistující organizaci nemůžete nikdy porazit nebo zničit. Aramchek je perfektní záminka pro likvidaci všech politických odpůrců nového amerického prezidenta, existencí Aramcheku se dá ospravedlnit špiclování, provokace, koncentrační tábory. A v této totalitní verzi USA se setkají dva muži, kteří změní svět – Nicholas Brady, prodavač gramodesek, a Philip K. Dick, spisovatel sci-fi. Alternativní historie (mimochodem, daleko umírněnější než třeba v Muži z vysokého zámku) je tak navíc obohacená autobiografickými prvky, takže se třeba můžete dozvědět, jak přišel Dick ke svému feťáckému image.
Díky souhře náhod a zásahu vyšší moci se totiž z bezvýznamného prodavače Bradyho stane produkční u významné nahrávací společnosti, díky zásahu shůry se Nicholas přestěhuje a také diagnostikuje u svého malého syna vážnou chorobu. Zbývá jen zjistit, co je ona vyšší moc – která sama sebe nazývá jako Valisystém A – vlastně zač a proč pomáhá právě jemu. Což je právě ta zábavnější část příběhu, protože Brady dokáže se svým přítelem Dickem vymyslet řadu teorií, které vysvětlují jeho neobvyklé sny a schopnosti. Mimozemšťané? Bůh? Halucinace z přepracování? Signály z vesmíru? Cokoli chcete, máte na výběr minimálně dvacet nejrůznějších teorií.
Aby to nebylo tak jednoduché, začínají se o oba hlavní hrdiny zajímat PANáci – Přátelé amerického národa (v podstatě vládní agenti pronásledující skutečné i domnělé politické odpůrce, něco na způsob StB), kteří se snaží Nicholase přimět ke spolupráci, neboť produkční nahrávacího studia, který se dostává do styku s mnoha protirežimními interprety, má velké možnosti – ve všech směrech. Na scéně se objevuje femme fatale – Vivian Kaplanová – a oběma přátelům začíná jít o krk. Zkusit přechytračit tajného agenta totiž nebyl právě nejlepší nápad.
Po pomalejším a nenápadném rozjezdu dostává Rádio svobodný Albemuth spád a posouvá se do mírně komplikovanější roviny, ve které si autor pohrává s křesťanskými symboly a zároveň rozjíždí protistátní intriky, jež mají za cíl svrhnout prezidenta Fremonta.
Děj je tedy poměrně slibný, ale románu není co vytknout ani po technické stránce – stylová obálka od Pavla Růta s vysílačem na temném nebi a lehce vystupující modrou tváří v pozadí odpovídá obsahu, výhrady nemám ani k překladu Aleše Heinze.
Román je to stručný a dobře se čte, není tak komplikovaný jako Ubik, ani plný psychedelických scén jako Temný obraz, přesto stojí za to si ho přečíst, protože obsahuje mnoho paralel i na dnešní situaci a jeho závěr připomíná nejvíc ze všeho antiutopické romány.
1) Jméno Ferris F. Fremont je účelová narážka na Satana, kterého reprezentuje číslo 666. Netřeba dodávat, že právě F je šesté písmeno abecedy.
