Jak se zdá, sabotéři z nakladatelství Triton, v čele s velkým bossem, známým jen pod krycím jménem Staso, úspěšně realizují svůj tajný plán. Jeho cílem je ovládnutí českého trhu s tvrdou sci-fi a úplné finanční zruinování čtenářů na ní závislých. Po úspěšném dokončení operace „Hamilton“ přichází na trh další zajímavá kniha, první díl ze série o agentovi Takeshi Kovacsovi.
Děj knihy se odehrává v 25. století a vychází z jedné základní premisy. Díky vynálezu tzv. pouzdrování se už lidé nemusí obávat smrti. Jejich osobnost je nahrána v čipu, umístěném v lebce, je pravidelně zálohována a po smrti (ať už přirozené, nebo násilné) jí lze nahrát do dalšího těla. Je vcelku lhostejné, zda jde o vlastní klon, tělo vyrobené na zakázku, nebo o tělesnou schránku nějakého nešťastníka, jehož osobnost zrovna dočasně úpí ve virtuálním vězení. Pokrok v medicíně se totiž pochopitelně odrazil i v jiných oblastech. Objevily se nové trestné činy (organické poškození) i nové tresty (200 let natvrdo ve skladišti). Zdálo by se tedy, že lidstvo čeká růžová budoucnost. Věc má ale jeden háček: pouzdrování stojí peníze, a ne malé. Lidstvo jako celek si tedy opravdu užívá delšího života, ale opravdová nesmrtelnost čeká jen ty nejbohatší. V slangu budoucnosti se jim říká Metové (zkratka z Metuzalém), a kromě neskutečného bohatství a moci je provází i nenávist drtivé většiny chudších smolařů. Kromě technologie pouzdrování se svět až zas tak moc nezměnil. Lidé stále musí pracovat, přičemž jim život komplikují kriminálníci, teroristé, náboženští fanatici a daňoví úředníci. Podnikavější mohou zkusit štěstí na jiných planetách, ale cestování vesmírem není nic příjemného. Rychlejší je prodat své tělo, poslat skrz hyperprostorovu bránu jen svá osobnostní data a na cílovém místě je přehrát do nového těla.
Přesně tohle se stane na začátku knihy i hlavnímu hrdinovi. Takeshi Kovacs si zrovna ve skladišti odpykával zasloužený trest. Na přání bohatého prominenta je jeho osobnost podmínečně propuštěna a transportována na Zemi, kde má v krátké době vyřešit případ smrti jednoho z nejbohatších Metů. Nutno říci, že k tomu má tu nejlepší kvalifikaci – jako bývalý voják a agent zvláštních sborů má s podobnou prací velké zkušenosti. Dál už se všechno odvíjí podle klasické formule, známé z bezpočtu thrillerů a detektivek: hlavní hrdina je „hozen“ do neznámého prostředí a musí si poradit, jak nejlépe umí. Musí se zorientovat v situaci, poradit si s nástrahami, které mu kladou jeho nepřátelé, a k tomu vyřešit i své osobní problémy. Přitom se pohybuje jak v přízračném polosvětě policistů a zločinců, napůl legálních lékařských klinik a nevěstinců, tak i v nablýskaném přepychu bohatých a mocných. Někdy je těžké rozlišit, kde se skrývá větší zlo a špína… Naštěstí se mu podaří získat pomocníky tam, kde by je opravdu nečekal, například v umělé inteligenci hotelu, kde bydlí, nebo mezi policisty. Případ se mu opravdu podaří úspěšně vyřešit, ale to zdaleka není konec. Takeshi Kovacs, pohůnek, najatý na špinavou práci, je odhodlán dotáhnout věc až do úplného konce. Ať už bude jakýkoli… a jeho metody opravdu nebudou jemné.
Jak jsem už napsal, autor v podstatě tvůrčím způsobem aplikoval starou otřepanou fabuli, známou hlavně z detektivek tzv. drsné školy. Takeshi je tedy tvrdý, ale v zásadě čestný detektiv, který si bere případ opravdu osobně a kterému nechybí sociální cítění. Ale pozor, více než jemně ironickému Philu Marlowovi se podobá drsnému bouchači Miku Hammerovi, což se nemusí každému líbit. Děj je spletitý, má spád a hýří akčními momenty a scénami, nechybí ani zvraty a překvapení. Základní zápletka s přemisťováním vědomí sice není zrovna originální, ale autor z ní dokázal vytěžit opravdu hodně. Řemeslně je kniha zvládnutá dobře, spisovatel má talent a bezesporu patří ke špičce současné britské fantastiky. Přesto knize podle mého názoru k úplnému vrcholu cosi chybí. Kromě toho, že v zásadě není příliš originální (ale kdo dnes je?), není Morgan takový vizionář, jako třeba Stephenson nebo Gibson, jejichž vize vyrážejí dech a nutí k zamyšlení. Zdařile balancuje někde mezi kyberpunkem, detektivkou, thrillerem a tvrdou sci-fi, ale v každém z těchto subžánrů lze najít i lepší věci. Výsledný koktejl je však profesionálně napsaný, čtivý a rozhodně neurazí žádného pravověrného fandu science fiction. Přes určité výhrady mohu knihu doporučit. Pokračování s názvem Broken Angels už je prý na cestě.
Aplikovat starou otřepanou fabuli … mi zavání pejoratismem. Existuje nějaká nová neotřepaná fabule?Morgan je zatraceně dobrý vizionář, protože se mu podařilo plasticky a důvěryhodně zobrazit, analyzovat, vliv technologie uskladňování vědomí a možnosti posílání informací nadsvětelnou rychlostí na společnost. Jeho lidé jsou lidmi budoucnosti, ne lidmi dneška obklopenými vystavěnými kulisami.Přednosti děje byly kvitovány v recenzi, možná ještě stojí za poznámku, že kniha oplývá na scifi větším počtem expresivních sexuálních scén. :)Z mého hlediska moderní hard scifi detektivka patřící ke špičce žánru jako celku.
Ó ano. V knize jsou opravdu zajímavé sexuální scény a minimálně jedno dost drsné zabíjení (vyvraždění kliniky a všech, kdo se tam zrovna náhodou nácházejí. Takeshi není hodný hoch…
jen bych se rad zeptal, v ktere knize se uz objevil tenhle napad s uskladnenym vedomim? ja si na zadnou teda nezvpominam
jinak kniha se mi libila, je dobra. Tesim se na dalsi pokracovani
Třeba v Hranicí snů od Lukjaněnka. Rozdíly ovšem jsou. U Morgana dostane každý číp zdarma už při narození a nové tělo je relativně levné, u Lukjaněnka je nutno e draze “pojistit”, “zalohování” je VELICE nepříjemné a nové tělo dostane až po smrti. Navíc pak musíte zaplatit pojistku znovu, jinak je vaše další smrt konečná.
A ja porad, co mi ten namet pripomina – a ono Hranici snu.Ta Lukjanenkova varianta mi pripada pravdepodobnejsi, i kdyz mozna nebyl prvni, koho neco takoveho napadlo.
Všechno už tu bylo a nemá smysl nad tím spekulovat, myslím, že stejný motiv je použitý např. i ve Stahovačí, v Reynoldsovi a dalších …
ale stejně je to dooost hodně good
možná by si to měl přečíst Lerek – kvůli těm erotickým scénám… %)
Jo, je to dobré. Člověk si kvality takových “průměrných” knih uvědomí až tehdy, kdy si přečte nějakou zvrhlost. Já teď v potu tváře přečetl Trpaslíky. Brrr…
Trpaslíci… zajímavé. %)
Pujcovna masa
Pujcovna masa je fajn knizka hlavne pro lidi, kteri maji radi drsne detektivky. Morgan je takovej ukecanejsi Zamboch, jinak mi svym stylem prijdou obdobni – oba kombinuji drsne detektivky a fantastiku, oba maji na jednu stranu dobre napady a na druhou stranu cti stereotypni rysy. S Ivovym hodnocenim souhlasim. Je to dobra knizka, ktera bude bavit spoustu lidi, ale neni to nic prevratneho ani bezne nevidaneho, cemuz odpovida i hodnoceni.Co se tyce nazvu romanu, nechapu kritiky, ktere se na nej snesly. Ano, nazev neni prekladem originalniho nazvu, ale ten by neznel v cestine dobre. Tohle vystihuje drsnost romanu, je v tom tajemstvi i cynismus, dobre to zni… Radeji takoveto nazvy nez otrocke preklady bez jiskry.
Původní návrh názvu byl “Upravený uhlík” – no já bych si to asi nekoupil.
Ondrej Jires – Altered Carbon opravdu není nijak převratný, ale podle recenzí to vypadá, že další díly jsou na tom v tomhle ohledu pořád lépe a lépe. Takže se máme na co těšit.Náhradní název je vždycky problém, tenhle mi nepřijde ani zvlášť podařený, ani vyloženě pitomý. Alespoň že tak. Na druhé straně se mi hrubě nelíbí obálka, ale to je můj klasický problém, chápu, že většině čtenářů je to u prd… je to jedno.
Obálku Milan dokonce předělával – za tím účelem jsem mu doporučil Gigerovu výstavu coby inspiraci. Tahle obálka mi přijde velmi slušná 🙂 Kolik obrazů z díla da Vinciho, Michelangela, Bosche, Gogha, Renoira… si pamatujeme? To jsou ti nej a jde o celoživotní dílo. Toto je obálka výbornýho kumštýře, který musí udělat jednu týdně aby se uživil. Což samozřejmě neznamená, že se musí líbit, jen vymezuji prostor, který má výtvarník (a určitě se snaží malovat “jenom samý” Mony Lisy 🙂 a nakladatel.Čtenářům jedno není, jaká je obálka, na rozdíl třeba od kvality překladu 🙁 To je větší problém – obálka je věc vkusu, překlad věc umění a znalostí. Překládá pro mne cca 10 velmi dobrých překladatelů, 10 slušných a 10 začínajících (cca 20 mi jich chybí – alespoň podle haldy knih k vydání pod stolem :-).Otázka do diskuse je: mám dávat práci i nezkušeným a začínajícím překladatelům s tím, že překlady pak mají řadu chyb, které nevychytá redakce nebo vydávat míň knih a čekat na špičkové překladatele? Méně zkušeným překladatelům nechávám překládat u nás neznámě a začínající autory (byť někteří jsou opravdu špičkoví) a protože honoráře za překlad jsou u špičkových i začínajících překladatelů skoro stejné, na anglistickou redakci obvykle nezbývají peníze. Mám nevydávat ty knihy?(U dotisků většinou děláme dodatečné korektury i redakci, u dalších vydání revizi překladu. Takže se dá u bestsellerů předpokládat, že časem budou dobře “udělané” – to je ovšem praxe i řady jiných nakladačů)Můj přístup k vydávání je, že něco je dobrý, něco až tak ne a něco občas zkazím. Snažím se aby to bylo dokonalý, ale jsem si vědom, že nebude, protože na to nemám ani čas, ani peníze ani všechny schopnosti. Takže to mohu buď dělat nebo nedělat. A přijímat nedokonalou práci nebo nepřijímat.Těším se na vaše podněty 🙂
ahaa já myslím, že by to chtělo třeba nechat ty překladatele spolupracovat (začátečník + někdo kdo to umí)a obálka… není špatná, jen… divnánázev se mi fakt líbí, ale spoustu lidí to odpuzuje. Přitom je to tak hezké!!!A kdy má být další díl Kovacse?
Další dva díly jsou přeloženy, ale překladatelka je na základě komentářů a kritiky na netu reviduje. Takže po novém roce někdy 🙂
Odpověď z diskuse
Ano, máš (“nevydávat ty knihy”, které byste zprznili).
Jan Vaněk
Podle tebe jsou “zprzněné” skoro všechny knihy, takže ty nejsi zrovna vhodným měřítkem.
no, ale ty příklady od JV na neviditelném psu, hlavně ten poslední, jsou opravdu hustý…
stáhl jsem originál a provedu vlastní šetření:), tož dám z obého první kapitolku a uvidíme…estli to bude fakt tak blbý, tak dám vidělat Amozonu:)
a sorry za tu hrubku:)
Četl jsem to jak v originále tak v češtině. Pokud po odchylkách nebudete pídit, je český překlad v pohodě a při čtení nic neruší. Pokud se po nich budete pídit, nějaké se samozřejmě najdou. Je to jazykově hodně složitá kniha s neotřelými výrazy a kompozicí vět … a pro člověka, který v angličtině čte pouze krásnou literaturu standardní úrovně (Baxter, Bear a staří známí), a např. Gibson mu dělá potíže, tvrdý oříšek.
Souhlas s JV, radši nevydávat než prznit špatným překladem (nebo aspoň proboha v katalogu knih napište “překládáno průměrným/dobrým/novým překladatelem” ať člověk ví, jestli si má koupit originál nebo čekat na překlad ;-)Naposledy jsem od Tritonu četl Kalderu a překlad místy zaskřípal — a to asi řadíte Oščádalovi zrovna mezi svoje dobré překladatele…
Oščádalovi jsou imho divní…když jsem si tady minule postěžoval, jak doslova sprznili úvodní větu Redemption Ark (originál: The dead ship was a thing of obscene beauty. překlad: Mrtvá loď vypadala jako ošklivý bibelot), někdo vtipně zareogoval, že mají poněkud tvůrčí přístup:) no ale Absolution gap si už od Tritonu asi nekoupím…ty obálky jsou sice super… jenže originál vs překlad to je nebe a dudy…sice to nikde zas tak moc neujíždí a oproti některým hrůzam od classicu toje furt dobré až výborné, jenže oni mají prostě nějaký dar vždycky sprznit ty věty nebo části, co se mi na originálu nejvíc líbí…třeba ona zmiňovaná věta z RA, je jedna z nejlepších úvodních vět, na jakou jsem kdy narazil a oni ji promění v jednu z nejhorších…a to je sakra škoda…Reynolds píše stylem, kterej mi sedí a děsně se mi líbí a je škoda se o to nechat připravit…že jsem četl Kalderu a Odhalený vesmír v překladu lituju…i když aspoň jsem se tak k Reynoldsovi dostal…
archu akorat ctu a ten bibelot jsem taky vubec nepochopil
Je to fakt dobrá drsná sci-fi detektivka. Těším si na další díly.Pepa
Muzu jen doporučit, četl jsem 2. a 3. – 3. je dost dobrá, myslím i nejoriginálnější – Takeshi má jako protivníka uskladněné mladší já.
já to chcu česky!!!
Půjčovna masa je vcelku dobrá, s hodnocením 7/10 souhlasím. Není to nijak převratná knížka, ale za přečtení rozhodně stojí.
Půjčovna masa mě příjemně překvapila. Můžu jedině doporučit. Moje hodnocení 8/10.
jak se jmenuje třetí díl?