Byl jsem po zkušenostech s Tinou Salo zvědavý, o čem to bude. Zaklínačka Lota byla dosud hrdinkou několika povídek a to co jsem zatím četl, slibovalo pořádný akční nářez.
Před nedávnem se na trhu objevil první román o zaklínačce Lotě od Petry Neomillnerové. Byl jsem po zkušenostech s Tinou Salo zvědavý, o čem to bude. Zaklínačka Lota byla dosud hrdinkou několika povídek a to co jsem zatím četl, slibovalo pořádný akční nářez.
Lota se v očích zaklínačské komunity provinila těžkým hříchem. Zamilovala se do upíra. Láska to byla vzájemná, vášnivá a nebyla docela bez následků, což Lotě dávají ostatní zaklínači v jejich zimovišti dost nevybíravě najevo.
Krutá zima ale vyhání z lesů hladové smečky nejrůznější havěti a zoufalá finanční situace zaklínačského cechu umožňuje Lotě vyrazit „za obchodem“. Zakázka na ochranu malého městečka před kožoměnci ve psích kůžích jen začátkem krvavých událostí, které zamíchají jak osobními vztahy, tak i situací mezi zaklínači a upíry. Podivná rebélie, upíři, kterým hráblo z příliš dlouhé existence, jiní upíři, kteří před těmi prvními zavírají oči, lidé, všeobecně neoblíbení zaklínači a děsivá zima – to je výbušná směs s mnoha neznámými a s celkem jednoznačným východiskem, které rozhodně není pro útlocitné a na které memusí mít žaludek ani otrlí žoldnéři a dokonce ani někteří upíři. Vybarvují se charaktery jednotlivců i komunit.
Jak je naznačeno výše, „Psí zima“ je drsná akční fantasy, plná boje, sexu a občas i černého humoru. Postavy přitom nejsou zcela ploché nebo šablonovité, ale procházejí celkem viditelným vývojem. Nejde přitom jen o krev, pot, sperma a jiné tělesné tekutiny, občas se najde i místo na trochu (převážně neradostných) vzpomínek a nějaké té psychologie. Sám název románu je svým způsobem dvojsmyslný, prostředí a vztahy jsou vykresleny v kontextu doby a světa, do kterého je příběh zasazen. Z hlediska klasických žánrových ingrediencí zde nic nechybí, vyprávění má spád a švih, mluva i jednání hrdinů jsou přesně tak drsné, jako hrdinové sami, což zjevně nebude nic pro zjemnělejší čtenáře.
Lota sama se řadí mezi drsné bojovnice Petry Neomillnerové. Má svůj svět, své milence a svou krvavou práci. Oplývá osobitým charakterem – bohužel osobitým hlavně ve srovnání s produkcí jiných autorů, v kontextu s ostatními díly této autorky se od hrdinek ostatních cyklů příliš neliší – vlastně jen světem (ani tam stoprocentně) v němž se pohybuje a několika detaily v životopisu. Je tu ale naděje na specifický vývoj a tudíž na to, že Petřiny bojovnice nebudou po čase v mysli čtenáře splývat v jedinou postavu.
Celkem lze ve své kategorii hodnotit „Psí zimu“ jako kvalitní akční fantasy pro otrlejší čtenáře a příjemné rozptýlení oproti klasické fantasy. Redakční práce byla odvedena vcelku dobře, v textu je menší než malé množství překlepů, ilustrace na obálce od Lubomíra Kupčíka sice věcně ladí s obsahem, ale provedení upíra poněkud neodpovídá dojmům navozeným textem (až na zuby by se na první pohled neměl lišit od lidí).
ilustrace na obálce Lubomír Kupčík
vydalo nakladatelství Fantom Print
jako svou 116. publikaci,
Vydání 1.
Ostrava 2008
jazykový redaktor Jiří Popiolek a Marcela Stehlíková
počet stran 333
ISBN 9788073980160
cena 239,- Kč
FP žije??!Nebo jen tak přežívá…?
vypadá to, že se právě vrátilo z dovolené;o)
Posensko, Posensko… není to náhodou stejný svět jako v Písních čarodějky?Jinak přeju všechno nejlepší k resuscitaci )nebo spíš reinkarnaci?) stránek.
Nebo exhumaci? 😀
Je to stejný svět.
Alraune: jak to vypadá s dalším dílem Písně čarodějky? Moje knihovnička je neúplná, když mám jen jeden díl trilogie…:o)
Připravuje se. Mám toho v poslední době přece jen trochu moc 🙂
Jj:o) Tak to je paráda. Pořád mám a budu mít co číst:o)
ja osobne bych tomu dal spise 8/10jinak recenze sedne, kniha se dobre cte, stoji za to ji mit v knihovne 🙂
Pro mě příliš mnoho slovního pepře a papriky, každé jídlo pak chutná stejně :(A nejsem příznivcem vyprávění v přítomném čase… Dal bych 6/10.
Kniha mi přišla hodně čtivá a zápletka zajímavá. Pokud bude pokračování, mohl by se tam znovu objevit Enno, skvělá záporná postava, která by mohla projít ještě nějakým vývojem. Povídky Stříbro je když a Mlynářčina náruč jsem četla až po knize. Psí zima se dá čist i bez nich, ale lépe je si je nejdřív přečíst.
Zatím je to jen projekt, ale je pravděpodobné, že o Lotě připravím povídkovou sbírku, zaměřenou na Lotino mládí. Na scénu se vráti Arvid, znova se objeví Volmar a Ingolf i ostatní zaklínači.No a pokud jde o Enna, nezabila jsem ho, takže šanci ještě si zahrát má 🙂
Tak jsem v půlce knížky a chválim.Je to velmi dobré,doporucuju….
taky se mi to líbilo, respektive hodně dobře četlo. Ale pokračování Moiry a Desmonda bych brala ještě raději
sbírka
2 Alraune: Sbírka povídek o Lotě by mi určitě udělala radost. Budou do této sbírky zařazeny také povídky Stříbro je když, Mlynářčina náruč a Zmetek z temnot ? btw: obsahuje sbírka Vlastní krev všechny vydané povídky o Moiře a Desmondovi ?
Sbírka je zatím ve stádiu zrodu, vzhledem k tomu, že na vydané povídky mají práva nakladatelé, budu o tom ještě jednat.Vlastní krev obsahuje všechny povídky o Moire a Desovi kromě jedné, které vznikla až po vydání sbírky. Je to Poslední pytlák a vyšlo to minulá měsíc v Pevnosti.
Stříbro je,když…
Když jsem četla Psí Zimu,tak jsem si matně vybavila,že jsem čerla před dlouhou dobou tuhle povídku v Pevnosti,ale vzhledem k tomu,že jsem o stará čísla přišla tak mě celkem mrzí,že si ji teď nemůžu nikde znovu přečíst…Knihu nemůžů jinak,než chválit.Nemohla jsem přestat číst,takže děkuji za ukrácení jedné noci ve špitále 🙂
Chystám sbírku povídek o Lotě, a Stříbro a Mlynářčina náruč tam budou. Sbírka bude mapovat Lotinu kariéru tak říkajíc od zrodu :))
sbírka
už se na ni těším 🙂 je rozhodnuto, zda v ní bude Zmetek z temnot ?