Vynikající časovka, která vás zavede do středověké Byzance. Mimo jiné obsahuje choulostivé texty, které ji dělají zajimavější.
Robert Silverberg patří mezi americké velikány sci-fi. Jeho dílo bylo v 90-tých letech u nás docela dost překládáno, ale v posledních době se už na něj mezi vydavateli pozapomnělo. Román „Proti proudu času“ byl snad první román R.Silverberga v češtině. Vydal ho v 1992 Návrat jako první knihu z edice Sci-fi-Fantasy-Thriller. Knihu ale dost poškodilo několik faktorů. Zaprvé to je nejzávažnější chyba – na knize není na obalu, ani nikde jinde napsáno, o čem vlastně kniha pojednává. Pro tehdejší čtenáře bylo jeho jméno neznámé a ilustrace na obálce není zcela k žánru. Narazil jsem i názor, že jde asi o nějakou čuňárnu. Za druhé to byla špatná korepetorská práce. Na můj vkus dost tiskařských chyb. Ti, kteří si mysleli, že jde o nějaké lechtivé čtení, neměli ale zase tak daleko k pravdě. Jde vidět, že ji Silverberg napsal pod vlivem volné lásky, která bujela v 60-tých letech v USA.
Příběh Juda Elliotta, časového průvodce turistů po Byzanci, ale dost protkám erotikou. V televizi by jsem asi často slyšeli dost pípání. Hlavní hrdina je zasazený do vize světa 2.poloviny 21.století, kdy lidstvo morálně degeneruje a díky přemnožení je nuceno žít v podzemních světech. Jde o svět, kde je vše povoleno. Všechny požadované úchylky lidí jsou proveditelné díky dokonalé virtuální technice, genetickému inženýrství a neomezenému výběru povolených drog. Mezi největší atrakce patří nová technická možnost- cestování v čase. Jde sice zatím o celkem nákladnou záležitost, ale dveře se netrhnou. Silverberg dobře odhadl, co asi turista v této neomezené budoucnosti bude chtít – krev, násilí, zvrhlost a utrpení. Podle toho se také programují časové skoky turistům. Jud si jako znalec Byzance vybral právě tuto část dějin. Zpočátku měl strach, ale později poznal pravou tvář tohoto zaměstnání, kde si každý založí výhodnou živnost po proudu času. Většinou si průvodci hledájí v minulosti své předky. Tomu se věnuje i Jud, kterého stále jeho zkušený spolupracovník nutí k tomu, aby si vyzkoušel největší rozkoš světa – sex se svými předky. Jud se tomu brání, ale jen do chvíle než narazí na Pulcherii, překrásnou dívku snů, která je bohužel jeho několikanásobnou pramatkou. Celý svět se pro něj změní a nemůže odolat erotickému pokušení. Je pro něj schopen udělat vše.
Autor svou osobní mistrností skvěle vytvořil charaktery postav a i když se může někomu zdát, že dějově nepůjde o nic světoborného, po několika stranách ho tento názor opustí. Skvělá kniha, která zaujme všechny fandy časovek, a možná můžské čtenáře o něco více. Mimo jiné se dozvíte i spoustu věcí o středověké Byzanci. A to určitě není na škodu.
Docela potěší, když si někdo skoro po deseti letech vzpomene na takovou vykopávku.
Pár slov k textu. Je třeba si uvědomit, že v r. 1992 se “blurby” typu “nejlepší kniha, jskou jste kdy drželi v ruce” na českých knihách ještě příliš neobjevovaly. Obálka sice není “žánrová”, a ni moc vyvedená, ale snaží se “alespoň” odrážet text. Možná by to dopadlo jinak, kdyby tu ženskou namaloval Kája Soukup, tomu šly určitě líp. A z dnešního pohledu by bylo komerčně určitě nejlepší vratit tam něco hodně barevného, co vypadá jako stará Byzanc.
Silverberg se přestal vydácat, protože se špatně prodával. Jak prosté. Nicméně doufám, že několik jeho skvělých knih si ještě cestu do češtiny najde.
Každopádně díky za vzpomínku.
Zbrklost
Nejen že jsem se zapomněl podepsat, omlouvám se i za ty překlepy.
Petře, Petře
Když ti stačí vzpomínka, kterou “dělají zajímavější” “choulostivé texty”, tak… ale proti gustu není mustru. Jinak mám pocit, že ještě dřív vyšel Muž v labyrintu, přeložený, ó hrůzo, Mirkem Valinou.
Jen pro doplnění
A do třetice – od R. Silverberga v roce 1992 ještě vyšla v nakladatelství SLAN útlá knížka s povídkami Návrat domů a Gilgameš v pustinách. Za 27 Kčs. o)))
Která byla první????
Pánové, knihy Proti proudu času, Muž v labyrintu i Návrat domů vyšly v roce 1992. Těžko ale můžete dokázat, která byla opravdu ta první. Jedno je ale jisté, všechny tři knihy jsou špičkové.
Návratu domů / Gilgameše v pustinách jsem si byl vědom, ale úmyslně jsem se o něm nezmiňoval, jelikož v recenzi se mluví o “snad prvním románu RS v češtině”. Přesný termín vydání se dnes zjistí těžko, ale jako silný argument pro mě působí fakt, že recenze na Muže v labyrintu vyšla v Ikarii č. 9/1992 (teď si vybavuji, že jsem ho četl na školním zájezdě v červnu), zatímco na Proti proudu času až v 6/93 (a Návrat/Gilgameš v 3/93).
První byl Labyrint
Jestli to dnes ještě někoho zajímá, první byl určitě Muž v labyrintu, jak správně vzpomíná JVjr. Proti proudu vyšlo až někdy v listopadu.
zas tak skvely to neni
no nevim, me ta kniha pripada dost slaba. je pravda, ze od silverberga do te doby cetl jen umirat v nitru…a snad prave proto jsem cekal neco hodne lepsiho. dej je opravdu o nicem, a jediny k cemu smeruje je nejvyssi rozkos sveta – sex se svymi predky (jak autor clanku skvele vystihl :-). jestli chce nekdo cist o tomhle, tak prosim, ale muj osobni nazor na tuto knihu – radsi ruce pryc.