Princezna – Pilipiuk Andrzej

Z Polska pochází dva velmi významní bojovníci s nadpřirozenými silami. Ten bělovlasý však nedosahuje tomu druhému ani po lem jeho gumáků značky Botas. A upřímně, kdyby došlo k tomuto porovnání, tak by to Geralt nevydýchal.

Andrzej Pilipuk je duchovním otcem velice kontroverzního exorcisty amatéra Jakuba Vandrovce, který si v Česku vysloužil vekou oblibu. Můžeme tedy v duchu děkovat nakladatelství Laser-books, že obnovilo edici Podíl, a tak mohlo nedávno pod názvem Věšet každý může vyjít už páté Vandrovcovo dobrodružství. Jakub je v duších čtenářů zakořeněný již natolik, že Pilipiukova další tvorba vedle něho upadá do stínu. Velice kvalitní úvodní díl trilogie Sestřenky dokonce na přebalu hlásal hrdou větu, že tato kniha neobsahuje Jakuba Vandrovce v žádné podobě (a přece tam byl).

Nyní nakladatelství Laser-books vydává druhý díl Sestřenek s názvem Princezna. Pro čtenáře amatéra, který se nechá uchvátit nevinnou dívkou na přebalu, to bude poměrně šok. Kniha se sice dá číst, ale bez řádného představení všech tří hrdinek, ke kterému došlo v minulém díle a jež je poměrně klíčové, čtenář přijde o podstatný kus zážitku ze čtení.

Andrzej Pilipiuk nenapsal Princeznu jako klasický druhý díl série, ale jako obyčejné pokračování předchozí knihy. Od událostí z minula neuplynul ani týden a znovu se vracíme k trojici známých hrdinek, které žijí své neobyčejně obyčejné životy v polském Krakově. Byly by to tři velice pohledné ženy, až na to, že jedna z nich je okolo patnácti set let stará upírka a druhá zhruba čtyři sta let stará alchymistka, která díky kameni mudrců žije spokojeným a věčným životem napříč dějinami.

Alchymie hraje v tomto příběhu velice podstatnou roli. Na scéně se objevuje alternativní sekta alchymistů, která sice našla způsob, jak vyrobit z rtuti zlato, ale udělala to „nečistým“ způsobem, takže ji praví alchymisté nemají rádi a ona je na oplátku loví a zabíjí, aby z nich předtím na mučidlech vytáhla recept na opravdový kámen mudrců. Do toho se zapojuje dvojice lovců upírů a policejní vyšetřovatelé jenom sbírají drobty a prohlížejí následky soubojů, které spolu tyto strany svádějí.

A tady se to začíná kazit. Andrzej Pilipiuk si vytvořil krásný trojúhelník, se kterým by mohl sehrát epický souboj na zkumavky, čepele a palné zbraně. Ovšem celý příběh působí chaoticky, nepřehledně a zmateně. Autor skáče z jedné věci na druhou, hledá neustále alternativní cesty, jak zápletku řešit, přičemž to, co čtenář už tuší a na co se těší, obchází obloukem.

Jeho hrdinové uvažují bizardně až nelogicky a podnikají neuvěřitelná dobrodružství, jejichž opodstatnění se zdráhá věřit i méně vnímavý čtenář. Navíc tato řešení nemají cíl a končí neúspěšně. Na jednu stranu je to příjemné změna oproti stereotypu narace příběhu, ale na druhou to je jenom zbytečné plýtvání časem.

Princezna a Pilipiuk obecně je jako malé, chundelaté, okaté štěně, které si vám právě ulevilo na koberec tím hůře odstranitelným způsobem. I když je děj kostrbatý a řešení pochybná, čtenář se nedokáže na knihu zlobit. Autor v ní brouzdá v lákavě tajemných vodách starobylé alchymie a židovství, tedy v prostředí ze své podstaty zahalené romantickým tajemstvím. Aura neznáma a touha odhalovat další a další ne přímo záhady, ale aspekty alchymistů a Sionitů, žene čtenáře chatrným dějem.

Do toho se projevují Pilipiukovy humoristické sklony. Není jich moc, příběh se snaží držet si vážnou pózu, a to velice kvalitně, ovšem autor si neodpustil několik drobných špílců se čtenářem, které vysloveně pobaví. Zejména pokud znáte všechna díla tohoto autora.

Kniha tedy lavíruje mezi chaotickou honičkou na upíry a alchymisty a luxusním dobrodružstvím á la Indiana Jones včetně prolézání starých katakomb, a to v přímo sexy zajímavém prostředí. Konec jedné dějové roviny autor vymazlil do epesního finále, druhý naopak ostudně zazdil. A pak si má recenzent ve svém hodnocení vybrat.

I když má kniha svá negativa, stále to je příjemné, a především zábavné počtení, které zaujme a pobaví. Text letí vpřed velkou rychlostí a strhne čtenáře s sebou. I když bude občas kroutit hlavou nad tím, co v knize postavy dělají, na konci ji bude odkládat s pocitem příjemného uspokojení a bude se těšit na další týden v životě tří výjimečných žen a spřáteleného alchymisty.

Upír kolem sebe vytváří specifickou atmosféru. Cosi subtilnějšího než vůně. Cosi, co lovec upírů vyciťuje šestým smyslem, smyslem pro lov. A tento smysl přivádí do Krakova hned dva lovce najednou. Je možné získat zlato i jiným způsobem než alchymií, dokonalou vědou? Ano. Ale cena je vysoká. Mistr Sedzivoj jej zná, zná i tajemství Bratrstva Druhé cesty. Bude muset zahynout? Pokračování příhod tří vpravdě neobvyklých dívek – Stanislavy, Kateřiny a princezny Moniky. Stejně jako v předchozích Sestřenkách se i zde vypravěčský talent mistra polské fantastiky zaskví v plné síle a snad vynahradí i dlouhá léta čekání na pokračování nezapomenutelného příběhu. (anotace)

• Autor: Andrzej Pilipiuk
• Překlad: Pavel Weigel
• Formát: paperback
• Počet stran: 240
• Cena: 199 Kč
• Nakladatel: Laser-books, 2010

Lukáš Vaníček (redaktor)

lukas.vanicek@fan­tasyplanet.cz