Při cestě do Poklidné modři jde o život

Svět potřebuje je a oni potřebují jeden druhého. I tak by se dala shrnout postapokalyptická sci-fi trilogie pro mládež, jejíž autorkou je Veronica Rossi. A jak tedy dopadne příběh Árie a Peregrina? To se dozvíme v závěrečném dílu Do Poklidné modři.

Do poklidné modři

Jsme v době, kdy na zemi vládne Éter a lidé jsou buďto schovávající se Osadníci anebo Outsideři, žijící přímo pod éterovou oblohou. Kmen Tideů přišel o většinu úrody a díky stále častějším éterovým bouřím jde všem o život. Peregrin je nucen učinit rozhodnutí a přestěhovat kmen do jeskyně, kde se k němu připojí i Osadníci vedeni Árií. Zvládnou odvěcí nepřátelé žít vedle sebe? Ze všech problémů vede jediná cesta, musí najít Poklidnou modř. Ale opravdu takové místo ještě existuje? Místo bez éteru? Peregrinovi stojí v cestě hned dvě překážky, do Poklidné modři se snaží dostat i jeho nepřátelé a navíc by musel obětovat svého přítele Uhlíka. Peregrin se s tím nehodlá smířit, i kdyby na tom stálo přežití celého kmene.

Tato trilogie byla autorčiným mimořádně úspěšným debutem a není se tedy čemu divit, že i závěrečný díl Do Poklidné modři je velmi povedeným zakončením. Kniha vás strhne již od první stránky, žádné sáhodlouhé popisování předchozích dílů vás nečeká, naopak jste vrženi rovnou do akce. Napětí je v příběhu víc než dost, a tak má děj po celou dobu rychlý spád. Také vás čeká i jedno zamyšlení nad tím, co byste pro své přátele byli ochotni udělat vy.

Postavy jsou opět dobře vykreslené. Ať už jde o zlomeného Roara zaslepeného žalem nebo odvážnou a moudrou Árii. Jen u Peregrina můžete často zapomenout, že je mu teprve 19. Na svůj věk je velmi inteligentní a působí starším dojmem. Jeho cesta od obyčejného lovce až po Krvepána byla vyčerpávající a jeho pozice je více než zasloužená. Ovšem v příběhu také nesmí chybět zloduch a je možné, že si postupně vyrvete všechny vlasy, jak moc ho budete nenávidět.

Dalo by se říct, že kniha Do Poklidné modři je opravdu skvělým a výjimečným dílem. Autorka dokázala přenést na papír komplexní smyšlený svět a i přes řadu pojmů se v něm čtenář neztrácí. Milostnou linku zpracovala také dokonale, ale bohužel jedna vada na kráse se přeci jen najde. Nejde o příběh jako takový, jedná se o samotné zpracování publikace. V textu naleznete spoustu překlepů nebo naopak chybějících písmenek. Bohužel chyby v textu ruší jinak příjemné čtení a je velká škoda, že zbytečně kazí zážitek z jinak velmi povedené knihy.

80 %
  • Veronica Rossi: Do Poklidné modři
  • Knižní klub, 2014
  • Překlad: Michaela Škultéty
  • Obálka: David Dvořák
  • 416 stran, 293 Kč

Eshop

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď