Pravda – Terry Pratchett

Anglického spisovatele Terryho Pratchetta není nutné českým čtenářům nijak zvlášť představovat, neboť jeho knihy u nás vycházejí již osm let a za tu dobu si je stačilo oblíbit obdivuhodně velký počet čtenářů. Na internetu lze nalézt mnoho WWW stránek, jež se zabývají jeho dílem, a již řadu let zde funguje prosperující fanklub. V tomto roce se dokonce podařilo (a s úspěchem!) uvést na divadelních prknech jeho divadelní hru. Tímto poněkud nudným výčtem jsem chtěl naznačit, že každý nový román z prostředí Zeměplochy je netrpělivě očekávanou událostí, i když je pravda, že na jubilejní 25. díl jsme museli čekat poněkud déle, takřka celý rok. Dobrá věc se podařila a Pravda vyšla před letošními Vánocemi, takže je pravděpodobné, že mnoho z Vás ji našlo, podobně jako já, pod vánočním stromkem.

 V Pravdě se T. Pratchett vrátil zpět na místo, kde celé Zeměplošské dobrodružství vlastně začalo, do největšího města planety, majestátního Ankh-Morporku. Technický pokrok se jak známo nedá zastavit a velkoměsto netuší, že se na něj řítí další pohroma, jíž je vynález knihtisku. Připomeňme si, že Ankh-Morpork už zažil další katastrofy podobného rázu, například pohyblivé obrázky (obdoba filmu) nebo hudbu-z-kamení (rocku). Na tom by nebylo nic špatného, kdyby tyto události pravidelně nekončily nějakou nepříjemností. Typickým výsledkem jsou zdemolované ulice plné zuřícího davu nebo, v horším případě, invaze strašlivých tvorů z jiných rozměrů. Vše ovšem začne zcela nenápadně tím, že trpaslíci zkonstruují použitelný tiskařský lis. Díky dopravní nehodě (nehoda není náhoda!) se k nim přidá Mikuláš ze Slova, mladý šlechtic, jenž si na živobytí vydělává tím, že informuje představitele řady států z celé Zeměplochy o tom, co nového se v Ankh-Morporku stalo. Od toho již není daleko k nápadu, že by stálo za to vydělat nějaké peníze tím, že bude zvědavé obyvatele města pravidelně zásobovat nejnovějšími zprávami. Tiskařský lis je ideálním prostředkem, a tak je myšlenka bleskově realizována. První deník na Ploše se jmenuje Ankh-Morporská Kometa a má zasloužený úspěch. A je o čem informovat! Nejmocnější muž ve městě, Patricij, je obviněn z pokusu o vraždu svého tajemníka, zatčen a ve vězení čeká na soud. Případ je zdánlivě jasný, ovšem Mikuláš brzy zjistí další podezřelé okolnosti a sám se vydává na nelehkou cestu, na jejímž konci ho čeká nepříjemná pravda.

Ano, i další Pratchettův román má kriminální zápletku a autor se zjevně nechal inspirovat thrillery a detektivkami tzv. tvrdé americké školy. Děj je ovšem obalen velkou dávkou humoru, spisovatel si utahuje například z filmů (Pulp Fiction) i z knih klasických detektivkářů. Bohužel narozdíl od nich přece jen není v tomto žánru natolik doma, aby byl výsledek bez chyby, a tak si lze zhruba v půlce knihy bez obtíží domyslet, jaký asi bude konec. Naštěstí je Pratchett lepší humorista než detektivkář, a tak se stále můžeme těšit slovními gagy a vtipnými dialogy. Kniha není rozhodně žádnou akční záležitostí, na což jsme již ostatně my, skalní čtenáři jeho díla, v poslední době v podstatě zvyklí. Přesto se nemohu ubránit svatokrádežné myšlence, že by Pravda by mohla být klidně štíhlejší o takových 70 stran, měla by pak větší spád a to by jistě neškodilo. Kniha je opět kvalitně přeložena Janem Kantůrkem, rovněž redakční práce byly provedeny svědomitě a obal zdobí kresba letos zesnulého Joshe Kirbyho – co více si můžeme přát.

Celkový závěr je poněkud nejednoznačný. Bohužel, mám tu smůlu, že jsem pilným čtenářem detektivek, a tak mám přece jen určitý přehled. Ze srovnání s byť i jen průměrnými díly žánru nevychází román zrovna nejépe. Jako humoristický román působí mnohem podařeněji a jako mix obou žánrů je výsledek čtivý a zábavný. Vzhledem k tomu, že jde o 25. díl cyklu, je to stále velice solidní práce, klobouk dolů před mistrovou invencí a pílí. Posledních X částí si Pratchett zachovává v podstatě stejnou (dobrou) úroveň. Kéž by tomu bylo i v budoucnosti! Na další pokračování, jež se bude v češtině pravděpodobně jmenovat Zloděj Času, si musíme ještě pěkně dlouho počkat. Nechť velký bůh Om sešle na hlavu vydavatele strašlivou kletbu, jestli to bude opět až na svátek Svátek prasečí hlídky, ehm, chtěl jsem říci na Vánoce!