Nakladatelství Fantom print po delší odmlce představuje dalšího u nás zatím neznámého autora. Tentokrát je to David B. Coe, jehož trilogie Lon Tobynské kroniky získala ocenění jako jedna z nejlepších prvotin. Potomci Amarida jsou první částí trilogie.
Tuto knihu lze charakterizovat jako čarodějnickou fantasy, kde hlavní postavy jsou čarodějové a magie. Coe vytvořil barvitý svět Tobyn-Seru, kde magie a mágové slouží zemi stejně jako jejím obyvatelům. V pradávných dobách objevili Amarid a Theron moc magie a spolu vytvořili Order, řád čarodějů, dali mu pravidla a cíl. Ale zatímco Amarid je uctíván skoro jako bůh, na Therona se vzpomíná jen málo. Pro své další činy byl z Orderu vyhoštěn.
Po mnoha letech řád zpohodlněl a zkostnatěl. Právě nyní začíná kdosi nebezpečnou hru. Ničí vesnice Tobyn-Seru, pálí a vraždí jejich obyvatele. Vše ukazuje na mágy. Obyčejní lidé se proti řádu začínají obracet. A do toho všeho vstupuje mladík Jaryd, kterého jeho strýc Baden, vážený mág, vede na shromáždění Orderu. Protože Jaryd má všechny předpoklady stát se silným mágem.
Hned v první kapitole uvádí autor čtenáře do děje drastickým způsobem. Od rodinné idylky přímo k několika vraždám, z nichž nejhorší je zabití dítěte. Druhá kapitola ovšem začíná někde úplně jinde. Ale vše souvisí se vším… i vražda dítěte zapadne na své místo ve velké skládance dobra a zla.
Mohlo by se zdát, že základní zápletka je jednoduchá a přímočará. Coe ale dokáže čtenáře udržovat v napětí. Trousí náznaky ukazující na jednu z postav, ovšem potom jako hlavního padouchem odhalí někoho jiného. Tato záporná postava je velice dobře prokreslena, její pohnutky i činy jsou pochopitelné, přes zášť a nenávist, která ji vede. Nebo pro tu zášť a nenávist? „Záporák“ je velmi inteligentní, duchapřítomný a dokáže jednat bleskově. Vše mu hraje do rukou.
To jeho hlavní protiváha – Jaryd, občas působí nerozhodně, jako někdo, kdo získal velkou moc, a ještě se nenaučil s ní zacházet. A to přesně charakterizuje situaci v niž se Jaryd ocitl. Navíc se zrovna stává mužem, což dává jeho vnitřnímu já pěkně zabrat. Prubířským kamenem je v tomto ohledu Alayna, stejně mladá čarodějka. Pomalu, pomaličku se po úvodním škorpení, kde ani jeden nechápe, co se to s nimi děje, z obou stává nerozlučná dvojice. Tím je příběh obohacen o motiv první lásky se všemi jejími náležitostmi. V některých situacích je ale Jaryd odvážný až moc. Jeho rozhovor z přízrakem mága Therona má břink a spád.
Sympatie si rychle získává i Jarydův strýc Baden, jenž je prototypem čaroděje stojícího na straně dobra. Čestnost, pravdomluvnost i dobré srdce jsou jeho zbraněmi v boji se zlem, samozřejmě kromě silných kouzel. Dokonce i sám Theron, původně nejvíce podezřelý z protiřádové činnosti, se ukazuje v příznivějším světle.
Původní zápletka se v průběhu knihy začíná měnit z poměrně jednoduchého boje o moc v Orderu na střet dvou kultur, které se vyvíjely jinou cestou. Právě nyní je jedna z nich ve slepé uličce, a proto se snaží podrobit si tu druhou.
Svět Davida B. Coa je barvitý a dobře propracovaný. Zejména v v magii a jejím používání se autor „vyřádil“. Vše má řád a smysl. K celkové dobré čtivosti přispívá i to, že Coe vede příběh z několika pohledů. Jednou jako Jaryd a Alayna, pak zase jako hlavní záporák, člen Orderu nebo nezúčastněný vypravěč. Přitom rozebírá pohnutky a motivy jednání jednotlivých protagonistů děje jak z jejich vlastního hlediska tak i z hlediska ostatních.
Pokud by se měla jeho kniha k někomu přirovnat, napadá mě A. Norton s jejím Světem čarodějnic a M. Lackley a její Waldemar. Ale Coe není žádný epigon, je svůj a stejně tak i jeho svět. Předkládá čtivý příběh, a až do konce udržuje čtenáře v nejistotě, jak vše skončí.
Měl jsem ojedinělou možnost se s částí textu seznámit na počátku překládání. A musím říct, že překladatelka i korektor ušli od první verze dlouhou cestu. Překlad je nakonec poměrně čtivý a redakční práce dobrá. Jen mě na jednom místě zarazilo, že si Jaryd na jednom místě v textu bere na cestu i pušku? Nikde jinde o ní ale není žádná zmínka. 🙂
Obálka Tomáše Kučerovského si zaslouží, aby se o ní mluvilo v superlativech. Výborně vyzařuje atmosféru knihy. I její grafické zpracování je nutné pochválit.
Už aby tu byli Cizozemci – druhý díl. Jejich první kapitola na konci knihy mě příjemně navnadila.
Shrnutí: Fantasy o magii a čarodějích – fakt dobrá.
uff
Uz ju mam kupenu, ale nedostal som sa k nej, cakam na este oba diely, potom sa do nej pustim. Ale tesiiiiiiiiiiiiim 🙂
Re: uff
Já už jsem se ke knížce dostal a nemyslím, že je až tak moc na co se těšit. Je to dost tuctová spotřební fantasy, jakých každej měsíc vyjde několik. To by samo o sobě ještě nevadilo až tak moc, ale styl, jak je knížka psaná (nebo přeložená), mě vůbec nedokázal vtáhnout do děje. Minimálně jeden z dvojice autor / překladatel obávám se nemá vypravěčský “dar” tak na úrovni, aby český text byl napsaný čtivě. Kromě toho děj je doopravdy těžce obehraný a postavy nevýrazný a nesourodý. Hodnocení 8 bodů beru už jako “doporučení” k nákupu, proto jsem si taky knížku přečetl. Po přečtení bych za sebe dal jen 4 nebo 5 bodů, víc ani náhodou.
Re: Re: uff
Súhlas s velkým S, naozaj to nestojí za 8 bodov skôr 3
Re uf uf uf
Jestli se někomu kniha líbí nebo nelíbí, je subjektivní věc. Já jsem fanda do klasické fantasy a tahle kniha se mi opravdu líbila. A ohledně čtivosti? Üplně mě pohltila. Mimoto, knih o mladých čarodějích není nikdy dost. Jinak si přečtěte recenzi na Potomky Amaridu v Ikárii.
Re: Re: uff
Také se domnívám, že se jedná o pouhý průměr, spíše slabší. Knihu se pokouším číst už více než týden a stále se nějak nemohu vpravit do děje. Vzhledem k tomu, že jsem si jí půjčil v knihovně, asi ji nejspíš vrátím nedočtenou.
Dotaz
Jestli někdo víte napište mi jestli už vyšel druhej díl a kde se dá sehnat. Dík
Re: Dotaz
Zatial nevysiel, tiez na to cakam
ufinkyuf
Mě se teda knížka moc líbila a nejspíše je to jenom věc názoru ,ale je napsána dobrým stylem a rychle mě vtáhla do děje.Pokud má hodnocení 8 ,tak na tom nejspíš něco bude ,že je dobrá.Možná by ten komu se nelíbí potřeboval ještě lehčí četbu:-)
no pan Fajkus vzdy trpel megalomanskym hodnocenim 🙁 to si pamatuji uz z Ramaxu, kazda kravina mela skoro 8 bodu
Cizozemci
Nahodou druhej dil asi jeste nevysel, co?