Ačkoli se podle obálky zdá, že si pro nás Pevnost přichystala téma PC hry, není tomu (pouze) tak. Květnové číslo by mohlo nést název dark&knights, tedy rytířství v mnoha podobách.
 |
Začněme „obálkovým“ tématem. Dostává se k nám nová PC hra Crysis 2, která už na první pohled vypadá na pořádnou postapokalyptickou střílečku. Dějem hry je jak jinak než záchrana světa. Nejlepší výbavou hráče je nanooblek, který dokáže téměř cokoliv. Recenze krátce shrnuje děj, jenž pravděpodobně nebude nejsilnější stránkou hry, hráčovy možnosti, hratelnost, a nakonec glorifikuje grafickou stránku, která již podle obrázků vypadá opravdu dokonale. Celkově je text příjemný a plynulý, zajímavý pro hráče i laiky.
Další jarní bombou je nový seriál od HBO Hra o trůny vytvořený na motivy stejnojmenné knihy George R. R. Martina. Pevnost samozřejmě nezahálela a přichystala si pro nás jak článek o seriálu a předloze, tak i rozhovor se samotným autorem. V prvním textu se dozvíme základní informace o ději seriálu, postavách a obsazení. Na tyto aspekty byl Martin velice přísný, protože si moc dobře uvědomuje, jak v posledních letech skončily adaptace i těch sebelepších fantasy knih. Práce na seriálu bylo mnoho, ale zdá se, že výsledek je velmi uspokojivý. V hlavních rolích uvidíme například Seana Beana, „Sáru Connorovou“ nebo Jasona Mamoa. Více už v samotném článku, který stručně a věcně hovoří hlavně o producentských peripetiích a žánrové věrohodnosti efektů a doplňků.
Pokud byste chtěli hlouběji zabřednout do děje knižní ságy, který je poměrně složitý, čeká na vás další, tentokrát delší článek o světě Písně ledu a ohně. Kromě zmapování prostředí prozradí i něco o postavách díla, jejich charakterech a úmyslech. Nechybí ani krátký přehled různých her, které se dílem více či méně inspirovaly. Ze začátku se text může zdát zamotaný, ale časem zjistíte, že taková je vlastně i samotná knižní sága. Nezaváhala jsem a dílko zařadila do osobní skupiny „knih, které si musím přečíst“.
Rozhovor s G. R. R. Martinem je také velmi zajímavý. Nemluví zde jen o seriálové adaptaci, ale i knihách (starších i nových) a o svém vlastním světě fantazie.
Další dark fantasy ságou květnového čísla je Svět bez bohů Briana Ruckleyho. Vypráví o světě, jenž by mohl být v mnohém podobný tomu našemu, ačkoli je plný přízraků a magie. Je v něm patrná absence nejen bohů, ale i hrdinů. Každý bojuje sám za sebe, případně za svůj klan. Nikdo se na nikoho neohlíží a slovo svědomí neexistuje. Je zde mnoho krutosti a bolesti, ale zároveň i lidské touhy po životě. Recenze trochu složitě vysvětlí děj ságy, jenž je poměrně hluboký a skládá se z několika příběhů najednou, představí hlavní hrdiny a věcně shrne kvalitu díla. V následujícím rozhovoru Ruckley prozradí, co bylo záměrem této série, a samozřejmě pohovoří i o tom, jak se stal spisovatelem a kde čerpá inspiraci.
Ve filmové sekci Pevnosti (recenze se rozrostly o dvě díla) nás čekají další nové trháky. Tím nejvýraznějším je Thor, příběh severského boha, tentokrát v marvelovské podobě. Článek letmo shrnuje děj, který je postavený hlavně na kontrastu bohů a pozemšťanů, obsazení a režii.
Hlavní povídkou květnového čísla je Město utkané z pavučin od Julie Novákové. Povídka stojí sama o sobě, zároveň je však i lákadlem na novou knihu Tajná kniha Šerosvitu, jež nedávno vyšla v Albatrosu. Výjimečné je nejen tématem přízraků, které žijí mimo náš svět a zároveň v něm, ale i autorskou sestavou. Temný a tajemný svět za zrcadlem, či spíše za mlhou, nám odkryje pětice českých autorek. Více se dozvíte v umně utkaném rozhovoru.
Město utkané z pavučin vypráví krátký příběh bytostí Šerosvitu. Jeden z artefaktů paláce v šeru byl ukraden a na Arachné je, aby ho našla a zároveň vypátrala vraha jednoho z jejích lidí. Právě ona je na tuto práci tou nejlepší, protože už dlouho žije ve světě lidí, chápe ho a dokáže jej ovlivnit. Vydává se tedy za policejní komisařku, aby pronikla mezi lidi, jež se o světě Šerosvitu nesmějí nikdy dozvědět.
Vyprávění je dobře zpracované, připomínající pavučinu samotného šerosvitu. Je to jemný, melancholický příběh o lidskosti, bolesti a zradě a o tom, jak zacházet s pravdou, abychom nikomu neublížili. Příběh je někdy trochu nejasný, což však nahrává atmosféře jiného světa. Nejvíce nadchne ty, jež netouží po akčních bojích, ale po tajemnu a tak trochu „dívčím čtení“ (v dobrém slova smyslu).
Další náplní časopisu je například povídka Horská bouře od Jaroslava Mosteckého, vyprávějící příběh malé vesnice týrané velkými opičími příšerami, jejíž jedinou nadějí je nájemný bojovník Mikuláš. Nechybí ani mytologický článek od Petra Janečka, tentokrát opět o evropských strašidlech – bezhlavých rytířích, nebo magický článek Petry Neomilnnerové zabývající se sněním a vším s ním spojeným.
Květnové číslo by tedy rozhodně nemělo chybět příznivcům epické temné fantasy a mistra Martina, avšak i pro ty ostatní Pevnost jako vždy nabízí rozmanitý přehled ze všech koutů a žánrů, literatury především.
