Pevnost 4/2011

Začněme komiksem. Zombie jsou v prvé řadě hororové bestie a horor je pro komiks poměrně těžko uchopitelný žánr. Důvod je jasný – nikdo nevydrží nejuknout se alespoň jedním očkem, co je na druhé straně, a lekačka je tedy fuč. Přišli ale tací profíci, kteří si i s tímto problémem poradili a (ačkoli mrtvoly nejsou sprinteři) vytvořili akční komiksové zombie vybíječky.

Jedním z nich je Robert Kirkman, jehož dílu Živí mrtví věnuje Pevnost celou dvojstránku. Rozebírá jak komiks, tak i seriálovou adaptaci, která má jistě také něco do sebe. Nezůstaneme ale jen u jedné knihy, dozvíme se i o dalších kreslených příbězích, a to nejen amerických. Článek je určen především čtenářům, kteří komiks preferují; může jim pomoci získat inspiraci k další četbě. Možná chybí jen delší popisy děje, které by nám poskytly lepší představu, o čem jednotlivá díla jsou.

Zdá se vám, že nemrtvému knižnímu trhu vládnou upíři? Tak to jste na omylu. První žebříčky začínají plazivě obsazovat oživlí lidičkové. Největší boom pravděpodobně způsobil Max Brooks se svojí Zombie: Příručkou pro přežití a Světovou válkou Z. Ale ani další autoři nezahálejí a představují nám prohnilé spoluobčany ze všech možných úhlů. Ať už s nádechem akce, thrilleru nebo komedie. Pevnost nabízí širokou škálu knih, a to nejen hororů, ale i fantasy a sci-fi. Každý si tedy může vybrat svůj šálek kávy.

Dalším tématickým článkem dubnové čísla jsou filmové zombie. Co si budeme povídat, tyto filmy jsou zajímavé už jenom tím, jak dobře (případně špatně) je zvládnutá image a look hlavních postav, tedy nemrtvých. Dostane se nám historického přehledu o filmové linii žánru, jejíž nejvýznamnějším režisérem byl George A. Romero. Kultovní Noc oživlých mrtvol z roku 1968 pozvedla ducha všech zombie a nechala je pocítit sílu jednoty a chuť lidského masa.

Na zoubek se ale podíváme i českému počinu, který sice u našich filmových kritiků nezískal tolik slávy, ale žánrovka je to povedená. Řeč je o filmu Choking Hazard režiséra Marka Dobeše. Rozsáhlý článek nás provede strastiplnou cestou, která zdárně dostála svého konce. Ačkoli můžete posoudit sami. Text o českém filmu ukáže nám nezasvěceným, jak těžké je u nás vytvořit něco nemainstreamové.

Zombie hrám jistě a pevně vévodí Resident Evel, na nějž se zaměřila pevnostní PC sekce. Dozvíme se více o každém z dílů hry (že jich je požehnaně) a něco málo i o filmových adaptacích. Co se týče společenských her, Pevnost nám přestaví apokalyptickou desko-karetní Zombies!!! Vypadá poměrně k světu a hlavní předností je její komičnost. Recenze jsou kratší a spíše popisují děj her, ale i tak dobře nastíní, pro koho jsou hry vhodné.

Pokud toužíte odkrýt závoj pravdy o smrti a nemrtvých, čeká vás historické okénko Míly Lince týkající se jak jinak než umírání a toho, co nastane poté. Zajímavý je i článek etnologa Petra Janečka o kolébce zombie kultury Haiti.

Dokonce i všechny tři povídky Pevnosti se více či méně dotýkají nemrtvých a umělé úpravy těl. Například Já, meč a čakan od Dušana D. Fabiana je příběhem nemrtvého agenta Marvina, který zdobí i obálku časopisu. Povídka je krátkou ochutnávkou knihy Živého mě nedostanou!, v níž se Marvin představí v plné „kráse“.

Příběh je sice krátký, ale ani na chvíli nenudí, je akční, rychlý a vtipný. Marvin není žádné bezduché tělo, ale mágy vylepšený bojovník. Svého úkolu vypátrat gang podivných uctívačů se zhostí velice dobře, na pomoc mu přispěchá i nemrtvý králíček. Text je psaný v ich formě a Marvin sem tam osloví čtenáře nebo doplní příběh krátkou „story“ ze života, čímž dává povídce nádech hospodského vyprávění.

Ačkoli má Pevnost tématická čísla už delší dobu, u dubnového čísla jsem poprvé měla pocit, že se časopis danou věcí zaobírá komplexně. Mrtvolky jsou rozpitvány od vyteklých mozků až k hnijícím patám. Autoři článku nabízí široký výběr, kam se za zombie vypravit a co očekávat. Příjemnou změnou je i nová listárna, v níž přibyla dvě mini fejetonové okénka. Musím přiznat, že dlouhé rozhovory moc nemusím, proto palec nahoru i za krátká interview se spisovateli. A nakonec i ta osmisměrka byla tentokrát bez chyby.