Pendragonův prapor představuje ukázkový případ trendu slučování literárních žánrů. Konkrétně v tomto případě jde o směs, jejíž hlavní složky tvoří historický román a detektivka, a vzniklý literární koktejl je navíc jemně dochucen špetkou fantasy. Zkušenosti nás však učí, že s míchanými nápoji je třeba zacházet opatrně – následkem jejich konzumace může být ošklivá kocovina. Bude tomu tak i u této knihy?
Anglie, začátek třináctého století. Zemi vládne dynastie Plantagenetovců, momentálně reprezentovaná silně nepopulárním králem Janem, později zvaným Bezzemek. V lesích řádí zbojníci, zemí otřásají vzpoury, a k dovršení všeho zlého je na Anglii uvalena církevní klatba. Těžká doba, ale schopný člověk si v ní může přijít na pěkné peníze. To je i případ hlavního hrdiny knihy, sira Richarda Straccana. Bývalý křižák Straccan se živí i na tehdejší dobu dosti neobvyklým způsobem – obchoduje s ostatky svatých. Takové povolání pochopitelně vyžaduje určité předpoklady – bystrý rozum, chladnou hlavu, a někdy i jistou ruku s mečem. Taková věc, jako jsou ostatky svatých, se totiž nedá koupit v nejbližším velkoobchodě, nu a tak občas přijde řada i na ty méně ortodoxní metody získání kýžené relikvie.
Sir Richard přesto vede v rámcích možností vcelku klidný život, ovšem jen do chvíle, než si ho všimne král Jan, kterému se muž jeho kvalit může velice hodit. Straccan není nadšen, jenže králi nejde říci ne, a zvláště ne takovému králi, jako je extrémně pomstychtivý a krutý Jan. Výsledkem je situace, kdy je Straccan donucen hledat mimořádně cennou relikvii – legendární prapor krále Pendragona. Jenže o věc takové ceny jeví zájem mnoho lidí… Na pozadí jedné z mnoha vzpour proti králi se začne odehrávat závod o to, kdo prapor získá dříve. Sázky jsou vysoké a sir Richard bude moci mluvit o štěstí, když vůbec vyvázne se zdravou kůží.
Jak jsem již napsal, Pendragonův prapor je výsledkem syntézy více literárních žánrů. Základem je historický román a detektivka. Autorka knihy není první, kdo smíchal tyto dvě věci dohromady – popravdě řečeno, více či méně úspěšných pokusů bylo nepočítaně. V silné konkurenci patří Sylvian Hamiltonová podle mého názoru mezi ty úspěšnější. Základ historického románu – tj. živě a věrohodně popsaná doba a atraktivní lokality, ve kterých se děj odehrává je v pořádku, zrovna tak jako hlavní hrdina. Sir Richard je dostatečně životný, má už něco za sebou, má i své nepřátele. Detektivní zápletka v podobě hledání praporu také nepatří mezi nejhorší, a tam, kde občas něco zaškobrtne, pomůže dostatečně spádný děj, který rozhodně nenudí.
Nejméně organicky a nejvíce rušivě na mě působilo občasné použití fantastických motivů v podobě čarodějnictví a zázraků. Kniha by se bez nich klidně obešla – zápletka sama je dost silná. Výsledkem je žánrová neujasněnost, která může knize uškodit i u „normálního“ čtenáře, i u ortodoxního milovníka fantasy, pro kterého bude málo fantastická. Nemohu napsat, že by kniha byla nezvládnutá, ale autorka nedosahuje úrovně mistrů, dovedně lavírujících mezi žánry. Mezi takové počítám třeba Tima Powerse (Stáčení temného piva), nebo nám blízkého Andrzeje Sapkowského a jeho husitskou trilogii. Přesto není kniha nepodařená. Je to příjemné čtení, které sice nepředstavuje bůhvíjaký kvalitativní průlom, ale nakladatelství Triton ostudu neudělá. Pokud vám, stejně jako mě, nedělají žánrové škatulky a omezení nějaké potíže a máte rádi oddechovou dobrodružnou literaturu, stojí za dát ji šanci.
Cital som predchadzajucu knihu so sirom Richardom – Obchodnik s kostmi, a celkom sa mi to pacilo.
Předchozí kniha “Obchodník s kostmi” trpí stejným neduhem jako Pendragonův prapor: magie tam byla nacpána jaksi násilně a nepřesvědčivě, jakkoliv v té době lidé na takové věci věřili. Jinak docela příjemné počtení, nic přelomového, ani nic špatného. Pendragonův prapor si nekoupím, pokud však na něj narazím v knihovně, určitě si tuto knížku ráda přečtu.