Pán císařů – Kay Guy Gavriel

Když čtenář otevře druhý a závěrečný díl Sarantské mozaiky, neocitne se ihned na známé půdě Sarantia, města vybudovaného autorovou imaginací na solidních základech Konstantinopole. Kay do hry zapojuje nového hráče, bassanidského lékaře s velice zvláštním synem, který v úvodu zachrání život svému vládci. Jak je často citováno v první knize, všechny cesty vedu do Sarantia, a tak se i lékař brzy ocitá za trojitými zdmi a nestihne ze sebe ani oprášit prach z cesty, když je okamžitě zatažen do divokého víru událostí, které se naráz odehrají.

Jestli byl první díl knihy z velké části o putování, po dočtení Pána císařů pochopíte proč. Jestli budeme celý příběh brát jako obrovskou mozaiku (a autor sám tomu svým textem víc než vybízí), tak Plavba do Sarantia je pouhé vápenné podloží a první opracované kameny, které se na něj začínají usazovat. Teprve v nové knize se do mozaiky začnou přidávat ty nejelegantnější klenoty a nejkvalitnější kusy kamenů. Mozaika nabude svého konečného tvaru a lesku.

Kay skutečně jako velmistr mozaikářů jemně splétá dohromady obrovský kolos příběhu a používá k tomu jednoduchá vlákna lidských příběhů svých hrdinů. Ve stejné míře se tu objevují jak postavy balancující na úplném vršku společenského žebříčku, tak ty, které se zvrácenou hlavou dole na zemi koukají vzhůru, aby vrchol mohli alespoň na chvíli zahlédnout. Zároveň se však Kay nedrží přísného kastovního systému a své postavy spojuje napříč postavením, čímž se mu neoddělují roviny příběhu, jak to bývá v mnoha jiných knihách, ale neustále mu to umožňuje budovat jeden jednolitý, pevně sevřený příběh nadupaný k prasknutí emocemi a napětím.

Kay uvedl v první knize do pohybu část věcí, které jako první kamínky předznamenávaly lavinu, jež přišla s druhým dílem. Dějové zvraty přicházejí nečekaně, čtenáře překvapí, avšak jsou natolik logické, že působí velice přirozeně a hladce. Dopředu se nedá uhodnout, kam se bude děj vyvíjet, a i když to autor prozrazuje až na úplný konec, čtenář mu bez odporu vše věří.

Děj připomíná jezdeckou kvadrigu; tažený čtyřmi silnými koňmi uhání vpřed za burácení nadšeného davu. Nejsou to jen koňské závody, které do příběhu vnášejí dynamiku a rychlost, ale i dialogy postav, jejich vnitřní přemítání i epické finále, ve kterém se vyhrotí neuvěřitelná spousta věcí a celý osud města Sarantium i říše se ocitne vskutku na ostří meče.

Kay spojuje různé postavy a několikrát se v textu zamýšlí nad přirozeností světa, že i když se někde rozhoduje o osudu říše, pro obyčejného člověka je důležitější narození dítěte, osetí pole i rozbitý džbán. Autor ve své mozaice vynikajícím způsobem zachycuje všechny úrovně svého světa. Nepopisuje je však pouze po vizuální stránce, ale vdechuje jim přirozený život. Pro každou vrstvu obyvatel je typická jiná mentalita a jiné problémy a tento rozdíl Kay vystihuje se skutečným umem.

Pojmenovaných postav je v knize opravdu mnoho. Každá z nich si žije svůj vlastní život limitovaný společností okolo ní. Ačkoliv se v první knize jevil jako hlavní postava mozaikář Crispin, jeho role se v Pánu císařů mění. V příběhu funguje i nadále jako spojnice mezi všemi světy, které Kay ve svém románu vytvořil. Prostřednictvím něj čtenář nahlíží do všech rovin existence. Zároveň však Crispin nemá žádnou moc a je jen pokorným sluhou, o jehož smrti se může rozhodnout lusknutím prstů. Stejně tak bassanidský lékař, který sice na počátku románu zaujímá hlavní postavení, je v Sarantiu zařazen mezi desítky dalších postav, čímž zanikne coby samostatná postava, ale o to více vyniknou jeho základní rysy. Všichni a všechno slouží autorovi jen jako kameny a obrazy v mozaice, aby mohl čtenáři představit celé dílo jako jednolitý celek.

Spojnicí mezi lidskými světy jsou závody vozatajů, které v příběhu hrají nemalou roli. Jsou odpočinkem pro postavy v příběhu a zároveň místem, kde si může vydechnout i čtenář, protože text, který mu Kay předkládá, je velice složitý. Není to četba pro rychlé odpolední hltání písmen, ale je třeba plného soustředění, aby se dokázala zachytit každá nitka příběhu, každý drobný oblázek, který má své místo v mozaice, a když vypadne, projeví se to na obrazu.

Guy Gavriel Kay se v této knize opět projevil jako mistrný autor, který svému řemeslu dobře rozumí. Který ví, jak do knihy vtisknout přirozenost a jedinečnost, díky kterým bude čtenář knihu odkládat s pocitem úplného naplnění dojmy. Autor dokázal z knihy vytěžit maximum, dokázal čtenáři předvést komplexní mozaiku světa, ve kterém se odehrává nespočet příběhů, ale všechny dohromady tvoří jeden jediný.

Závěr knihy není useknutý, jak to můžeme naleznout v mnohých knihách, ale autor si dovolil nechat čtenáře vydechnout a příběh v klidu doklusat, aby se uřícení koně mohli po divoké jízdě uklidnit. Emoce se proplétají celou knihu, avšak na jejím konci autor popustil uzdu nostalgii a pocitu štěstí, že sice za sebou máme velký příběh a divoké události, ale přežili jsme je a ještě se nám podařilo něco splnit, něco naopak ne.

Čtenář se bude se Sarantiem těžko loučit. Město plné intrik, lásky, nenávisti, přátelství, které prožívají privilegovaní i kmáni, se do něj jistě zapíše nesmazatelným dojmem. V knize se často zamýšlejí nad tím, jak se člověk zapíše do historie – Kay si touto dilogií své místo v historii upevnil.

Druhá kniha Kayovy Sarantské mozaiky pokračuje opět plavbou do Sarantia, která vnáší do příběhu nového aktéra, bassanského doktora Rustema. Jakmile vstoupí do města, je stejně jako Crispin okamžitě vtažen do složitých intrik kolem dvora a s nimi souvisejícího nebezpečí a do závratného tempa, kterým se události dají do pohybu. Valeriovy plány na válečná tažení proti Crispinovu i Rustemovu domovu, ambice členů císařského dvora a antajské královny z Rhodia, která je v Sarantiu v exilu, nevysvětlitelné požáry, které v sarantských ulicích noc co noc vypuknou, to všechno zasahuje do osudů velmi přesvědčivě vykreslených postav kolem Crispina, bývalé otrokyně Kasie, vozatajů na císařském hipodromu, vojáků, obyčejných lidí i císařské rodiny, a ústí v dramatické vyvrcholení. (anotace)

• Autor: Guy Gavriel Kay
• Překlad: Milena Poláčková
• Formát: paperback
• Počet stran: 480
• Cena: 389 Kč
• Nakladatel: Talpress, 2011

Lukáš Vaníček (redaktor)

lukas.vanicek@fan­tasyplanet.cz