Vítejte dámy a pánové! Uvidíte, co jste ještě nezažili! Zažijete co jste ještě neviděli! Sekce nočních můr je připravena jen pro ty nejotrlejší! Napravo pro Vás máme připravené nejtajnější erotické představy. Nalevo milé a něžné dětské sny! Každý si tu u nás vybere! Buďte ale obezřetní na to, o čem sníte a co si přejete! Vítejte v Luciditě! Vítejte v Muzeu snů!

Strašidelné, tajemné a příjemně rozverné historky s nádechem typicky anglického humoru – to jsou Historky z Rozmaru. Pokud jste fanoušky Aaronovitchovy série Řeky Londýna, pak vás zajisté pár nových dílků do mozaiky tohoto světa plného bohů, bůžků a všemožných potvor potěší. A vy ostatní se také nebojte ochutnat, byť to bude jen nakouknutí do obchodu plného lahůdek přes výlohu.

Některé práce jsou těžká pohoda. Vincent by mohl vyprávět: být knihovník a farář představuje v jeho případě spoustu alkoholu, těžkotonážní dávky nikotinu, beznaděj… a popularitu. A právě ta rozhýbe Vincentův neutěšený život a přivede ho do dalšího pořádného průšvihu. Vincent Krhavý se vrací, aby sehrál svůj další part a vnesl do Opočinku, města plného důchodců, trochu toho svěžího uragánu.

Marko Hautala je Fin. Kdo někdy četl finskou humoristickou knihu, viděl film, či poslouchal black metal, potvrdí, že Finové mají dost specifický smysl pro humor, filmy i hudbu. Díky nakladatelství Golden Dog teď máme možnost poznat, jak moc jiný mají přístup k hororu. Tedy, ne že by žádné knihy tohoto ve své vlasti oceňovaného autora v českém překladu doposud nevyšly. V regálech knihkupectví můžete narazit na Bábu motyku a Šeptající dívku. Ovšem na rozdíl od opuštěné vily na ostrově a malého městečka postiženého náboženskou sektou nás finský mistr psychologického hororu v knize Architekt temna pozval do obyčejného paneláku. Dá se z takového prostředí vůbec vytěžit něco strašidelného?

Občas člověk potřebuje dovolenou. A to je přesně případ spisovatele Marcina. Klid, příroda, jezero a společnost jeho přepracované manželky by totiž mohly být receptem na prolomení jeho tvůrčího bloku. A když jako na zavolanou najde Marcin chatu v malebném městečku uprostřed lesů, bude z toho dovolená, na kterou se nezapomíná.

Za svůj život člověk nasbírá bezpočet jizev, jak těch vnějších, viditelných na kůži prostým okem, tak i těch ukrytých hluboko uvnitř. Těm druhým z nich se nejspíš nikdy plně nepodaří zahojit a zůstávají bolestivé po celý zbytek života.

Jiří Sivok vstoupil na českou hororovou scénu svojí novelou Smrt bývá nehezká. A i podruhé zůstal u názvu vypůjčeného z písně Karla Kryla – tentokrát vám naservíruje Pár zbytků pro krysy. Ačkoliv ten název možná nezní nic moc, uvnitř knihy čeká hostina o dvanácti chodech, z nichž některé jsou vážně lahůdkové.

Malé nakladatelství Gnóm se rozhodlo vydávat malé knihy. Tedy, malé formátem, nikoliv svým obsahem. Ale kniha Na lovu kvizonů má oproti klasické produkci Gnómu i mnohá další specifika – už jen jméno Jakuba Němečka coby autora na obálce namísto obvyklého místa v kolonce překladatel je něco, co tu dosud nebylo…

Věci se mění. Karel Devor již dávno není obyčejný mladý muž. A Karlův nejlepší kamarád Matěj již také dávno není tím, kým býval. Co kdyby ale existovala možnost, jak vše vrátit zpátky? Karel se nevzdává, a neváhá obětovat vše, aby získal pro Matěje lék. Jenže ten existuje nejspíš jen v legendách – a navíc se vynoří problémy, které Karlovu pozornost vyžadují mnohem urgentněji.

Je snadné stát se zajatcem představ někoho jiného, ať už myšlenkových, obrazových či působících na jiné vědomé či nevědomé lidské smysly. Jak se ovšem z tohoto zajetí ve zdraví osvobodit, navíc bez následků? A je to vůbec možné?