Dejme tomu, že se něco stane. Něco se podělá nebo přímo vy poděláte neuvěřitelným způsobem – a teď to nad vaší hlavou visí jako Damoklův meč. Nezáleží na tom, jestli to byl úmysl nebo nehoda, teď to ohrožuje všechno, co jste kdy chtěli a vám hlavou běží něco ve smyslu: „Je to v háji, tohle se nemělo stát, potřebuju řešení.“ Pokud ovšem máte tu správnou vizitku, ty správné konexe, stačí vyřknout jednoduchou větičku. Handlíři, chci s tebou uzavřít obchod.
Dystopických příběhů není nikdy dost, a proto je dobře, že letos k nim přispělo nakladatelství CREW komiksovou sérií Lazarus. Tu vytvořili spisovatel Greg Rucka a výtvarník Michael Lark. Oba pánové spolupracovali na komiksové sérii Gotham Central pro DC Comics v letech 2002 až 2004 a na různých malých projektech pro Marvel. Ale tenhle komiks je dost jiný než příběhy opláštíkovaných hrdinů.
Co bude po smrti je součástí úvah každého člověka, ale i přitažlivé literární téma. V tomto příběhu nepřeváží mrtvé do věčnosti přes řeku Styx převozník Cháron, ale prochází čajovnou s příznačným názvem Cháronův přívoz. V chátrající budově začíná hlavní hrdina knihy žít svůj nový a skutečnější život, i když až po smrti.
Co člověk udělá, když mu zmizí bratr? Ano, správně: sbalí se a vyrazí ho hledat dřív, než stopy vychladnou. Co na tom, že jste se nerozešli zrovna v dobrém a dlouho jste se neviděli? Krev není voda, a tak nezbývá než kopnout do vosího hnízda a strkat nos i tam, kde vám můžou gangsteři ustřelit celou hlavu.
Trnová koruna, léčivý meč, transmutační kotlík, mechanický hlídací ptáček, mluvící stříbrná jablka (něco jako palantíry), létající koberec a prsten, díky němuž lze dýchat pod vodou – mají něco společného? Připomínají snad něco? A co se stane, když je použijete dohromady? Tak na to hledá novátorskou odpověď román Věry Mertlíkové Čas Růže.
Magie se probouzí a dlouhá léta mocí spoutaný nekromant procitá. Proti němu má stanout dvanáctka vyvolených. Osud světa je v jejich rukách – oni jsou Dědicové a budoucí nositelé magických náramků s velkou mocí! Jen oni můžou zachránit svět. Dvanáct skoro ještě chlapců, vyjukaných a nezkušených nesoucích na bedrech budoucnost celého kontinentu.
O čem vlastně člověk může s jistotou povědět, že je to to ONO? To reálné, čeho se může bez problému dotknout za pomoci všech svých smyslů, čímž by potvrdil materiální skutečnost něčeho, co existuje v určitém čase na určitém místě, zrovna jako on sám? Co když je to ovšem pouze iluze vytvořená Krajinou stínů k ošálení nedokonalého lidského vnímání?
Některých věcí se člověk těžko zbavuje. Třeba vlastní minulosti, která se za Izajášem Coleridgem táhne jako temný stín čekající na svoji šanci. A samozřejmě se vynoří v ten nejméně vhodný okamžik, aby soukromé očko pěkně profackovala a nakopala do zadku!
Trh s knihami je nekonečný a přesycený příběhy, jejichž hlavní hrdinka je neobvyklá, jedinečná, ne jako ostatní dívky. Řekněme si to na rovinu – občas to už čtenáři leze krkem, protože je těžké najít autora, který z klišoidního tématu dokáže vytřískat něco originálního, vytvořit zajímavou postavu, která čtenáře vtáhne do děje a udrží jeho pozornost.
Občas se stane, že jsou čtenáři knihou natolik uneseni, že nám nabídnou její recenzi. A to je případ Marka Skřipského, (autora například Ostravských mystérií), kterého nadchnul román Led Jacka Dukaje a přináší recenzi se zajímavým vhledem. Panu Skřipskému děkujeme a doufáme, že si vy, čtenáři, tuhle recenzi užijete!