Svět občas potřebuje ukázat, že i v těžkých časech plných násilí a beznaděje je tu někdo, kdo se problémům postaví čelem. Co na tom, že to nejsou zrovna superhrdinové…

„Všechny dveře jsou nám otevřené a všechny hranice jsou stejně pomyslné jako spojnice, které kreslíme mezi hvězdami…“ To píše v jednom ze svých dopisů Sol Uriarte, postava nového románu finské spisovatelky Emmi Itäranty, jejíž dystopická vize globální přírodní katastrofy je jedním velkým varováním.

Ve dvaceti povídkách amerického spisovatele Thomase Ligottiho do naší reality plíživým pohybem pronikají invazivní hrůzy zachvacující převážně homodiegetické vypravěče, kteří se nám takto snaží podat svědectví o postupné ztrátě vlastního fyzična a identity. Nikdo nejsme v bezpečí. Ať už jsme náměsíčník, nespavec, nebo nebožtík.

Některá rána jsou krutá, a tom ví Martin Syrovčák své. Jenže tohle ráno jen tak něco nepřekoná – probudit se ve společnosti dvou pohledných dam, s hlavou jako střep a k tomu… Ty dvě ho pokousaly a z Martina je najednou upír!

Chcete se znovu ponořit do příběhu, v němž autor zamíchal časoprostorem a slepil devět časových rovin? A užít si tu zábavu, když se střetnou lidé z doby kamenné s římskými legionáři, obyvateli středověku, nacistickým wehrmachtem, našimi současníky či následovníky i o sedm století dál?

Johna Langana u nás známe především díky knize Rybář. V povídkové sbírce Širá, masožravá obloha a další nestvůrné geografie přichází s devíti povídkami kde až anatomicky rozkládá dobře známé hororové motivy a skládá poctu klasickým autorům žánru prostřednictvím netradiční kombinace médií a situací, vkládá povědomou hrůzu do kontextů a okolností, v nichž očima protagonistů pitvá strach tak, jak funguje nejlépe. Protože co nás může nejvíce zasáhnout než spatřit něco starého zcela novýma očima. Poprvé.

Věra Mertlíková je nejen vítězkou mnoha literárních soutěží (Žoldnéři fantasie, Daidalos, Cena Karla Čapka, Tovaryši kalamáře) a držitelkou prestižního ocenění European Science Fiction Society “CHRYSALIS AWARDS”, ale především autorkou pěti historických románů, z nichž většina pokud přímo s fantastikou netančí v pevném sevření, tak s ní alespoň v rámci možností silně koketuje. Nadšená šermířka, jezdkyně a fanynka living history nyní pod křídly nakladatelství Moba vydala nový historicko-dobrodružný román, Bůh lovu.

Pozdravy záhrobí autorky Veroniky Fiedlerové svým vydáním rozkoply dveře krypty domácího hororu, aby v ní Benedikt Klausner mohl udělat trochu pořádek. Nebo podpořit chaos uvnitř, to už je předmět pro debaty. Jenže se ukázalo, že několik povídek s tímto fešným nekromantem není zdaleka dost, a brzy začalo ze záhrobí vystrkovat hnáty pokračování.

Pouští, pralesem, nebo i plátěným letadlem – Lebka Černého démona vás protáhne steampunkovým světem, kde kov chybí, ale napětí rozhodně ne. Nacisti, magie a agent JFK na šlapadle – Františka Vrbenská dokazuje, že česká fantastika umí být akční, krvavá i elegantně absurdní.

Jsou bitvy, které nelze vyhrát. Můžou vám dát jen jediné: společného nepřítele. Třeba krále Zagara, zmetka k pohledání. A tak se dává pomalu dohromady voják k vojákovi, až proti králi stojí opravdu strašlivá… trojice? No, tak ještě jednou: jsou bitvy, které nelze vyhrát.