Orson Scott Card je sakra dobrý vypravěč. Milan Malík je sakra dobrý grafik. Z kombinace práce těchto dvou pánu by měl vzniknout po všech stránkách produkt nejvyšší kvality. Podívejme se tedy, jestli tomu tak doopravdy je.
 |
To, že se kniha po grafické stránce povedla, je patrné na první pohled. Obálka knihy patří k tomu nejlíbivějšímu a přitom nejoriginálnějšímu, co jsme mohly letos na knižních pultech spatřit, a uvidíme, zda to ocení akademici při letošním udělování cen Akademie SFFH.
Příběh vychází z pohádky o Šípkové Růžence. Ivan poprvé spatří zakletou Katarinu jako desetiletý chlapec. Dívku ale hlídá neznámá příšera, která Ivana zažene. Na místo se Ivan vrátí jako vysokoškolský student a tentokrát se podaří Ivanovi dívku za dramatických událostí probudit a dokonce si dají slib manželství. Ivan se ocitá v zemi Tajná – zapomenutý stát z devátého století na území dnešní Ukrajiny. Katarina je tu dcerou místního krále a Ivan se ocitne v připravované válce proti armádě Baby Jagy, která Katarinu zaklela. Svatba Ivana s Katarinou, jež má zlomit prokletí Baby Jagy, je v nelibosti části lidu a před úkladnou Ivanovou vraždou prchají manželé do naší reality. Baba Jaga si je však najde i tam.
Děj má zajímavý kontrast. Na jednu stranu vychází z pohádkových motivů, na stranu druhou se soustřeďuje na reálné zpracování jazykových a kulturních rozdílů, kterým je věnováno nemálo z průběhu románu. Autorovi se přesvědčivě povedlo zachytit charakter Baby Jagy. Její záškodnická povaha se snoubí se zajímavým a originálním pojetím její magie. Card se chytl slov jednoho moudrého muže, který pravil, že budoucnost fantasy spočívá ve zpracování bájí postkomunistických států. Západní podání ruských motivů tak vytváří velmi originální celek.
Zakletá je román jak pro mladistvé tak i pro dospělé. Ve fantasy nezvyklé přesuny v čase příběh zajímavě koření. Romantická láska dvou mladých lidí se kvůli konfliktu kultur vyvíjí se zádrhely a postupně. Kniha se tak dá doporučit jako vynikající dárek pro nadcházející vánoční svátky, jestliže tedy toužíte po pohádce stavěné a podané tak trochu jinak. Přesto se nedá říct, že Zakletá je Cardův opus magnum. V tomto směru je Enderovská série nebo cyklus o Alvinovi Tvůrci přeci jen o nějaký ten stupínek výš.
Autor: Card Orson Scott
Nakladatelství: Albatros
Překlad: Pavel Medek
Obálka: Milan Malík
Stran: 430
Cena: 399 Kč
Líbivost/nelíbivost je čistě subjektivní
Tak jsem zcela opačného čistě subjektivního názoru. Obálka je otřesná, rádoby romantický nádech z ní dělá kýč, navíc motiv veškerý žádný. Název zakletá na obálce kde je malé “z” taky moc nechápu co vyjadřuje.
Knihu neznám a nehodnotím, obálka za mě tedy hodně ne-e.
větší verze obálky http://www.casopisxb1.cz/wp-content/uploads/2013/03/Card_Zakleta.jpg
Hernovi: Že se mi ta obálka nelíbí taky, v tom se shodneme. Avšak – když už je celý titul (na obálce) malými písmeny, je správné, že je malé i to první; jinak by ze slova “zakletá” vzniklo vlastní jméno, a to by byl teprve guláš. A co se týče výtvarné stránky, ona je nakonec taky v pořádku: přesně tímhle stylem bývala přibližně před třiceti lety velká móda dělat ilustrace k pohádkám… Čili to nakonec docela sedí. (Jo, a že se autorovi recense líbí a opěvuje ji, tomu se nelze divit. Soudě podle prvního odstavce – “mohly jsme spatřit” – je Jan Michálek holka.)
to Tlustý zlý strýc Leonard
no jo, co se dá dělat, už blbnu