Nesnáze s hraběnkou v nesnázích

Autor této knihy je známý především díky svému humornému pojetí fantasy. I tentokrát je jeho román vyveden lehkou a zábavnou formou. Její humor je spíše charakteru, že se v určitých pasážích budete bavit a usmívat, v žádném případě nečekejte, že se budete válet po zemi a držet se smíchy za břicho, celý nasáklý od svých slz, které v záchvatu smíchu neudržíte, i když, kdo ví, každopádně se jedná o příběh, který stojí za přečtení, pokud ovšem nejste vyhraněni pouze na hard fantasy, kde jsou potoky krve a hrdinové obklopeni bohatstvím a pozorností druhého pohlavý.
Ale dostaňme se k jádru pudla. Kniha, no spíše knížečka o malém formátu se rozkládá na  „celých” 258 stránkách. Takže celá kniha je spíše pro zpestření jednoho či dvou večerů.

Thorolf Zigramson, hlavní hrdina a vojenský důstojník, je na cestě domů do kasáren v Rhaetii. Thorolf se snaží ušetřit veškeré možné prostředky, aby mohl přestat s „vojačením“, chce se přihlásit na studia a pak se sám stát rektorem nebo vědcem. Jeho samotného vždy fascinovaly spíše knihy a učení nežli bitvy a zbraně. Avšak ne, že by byl špatným bojovníkem, sice to není žádný hrdina, aby dokázal srovnat bandu lumpu, ale o sebe se postarat dokáže, přičemž, když nastanou problémy, tak je nejdříve řeší mozkem (uteče), než aby se pouštěl do smrtelných a ztracených soubojů.

Právě když se vrací, udělá si přestávku a začne chytat ryby, tak to všechno začne. Promluví na něj křoví s prosbou o pomoc, z křoví se vyklube vystrašená nahá a panovačná hraběnka, která prchá před znepřáteleným knížetem a nutně potřebuje, aby ji čaroděj změnil podobu. A k čaroději, ji musí dovést Thorolf, chránit ji a zaplatit za přeměnu. Hraběnka ho celou cestu k čaroději svádí a provokuje, nakonec dojde na přeměnu, která, ale nevyjde dle očekávání. Takže je potřeba mnohem lepší a mnohem, mnohem dražší kouzelník. Thorolf musí sehnat opravdu velké peníze, jenže to má zádrhel, je chycen trolly, kteří ho chtějí sežrat. Nakonec dostane na výběr, buď do kotle nebo trollí samici za ženu.
Ke všemu je Thorolf stále ještě panic, to mu táhne již přes třicet. Je rozhodnut, že jeho první bude jeho žena, jenže přeci to nemůže být trollice, to Thorolf nedopustí!

Více z děje neprozradím, snad jen, že osud hraběnky je opravdu nečekaný.

Pokud by se Vám naskytla příležitost k získání této knihy a nemáte nic proti trochu netradiční zábavné formě, tek si ji rozhodně přečtěte, bude to něco nového a ještě „neočteného“.

(úryvek str. 43-44)

Políbila ho ještě jednou. „Teď tě naučím, co jsi měl umět už před léty.“
„Myslel jsem, že jste říkala —“
„Nezáleží na tom, co jsem říkala. Jsem šlechtična a mohu souložit, s kým chci. Kromě toho, jsem tvou dlužnicí a dluhy se musí platit. Jelikož ti nemohu naplnit klobouk z-zlatem…” Vrávoravě vstala, sundala si živůtek, blůzku, sukni, spodničku a doplňky. Nechávajíc šaty vypůjčené od Vulfilaka na hromadě na zemi, připotácela se pak v celé své bílé a růžové kráse k Thorolfovi, prsty si pohrávala s tkanicí jeho košile a šeptala: “Neboj se; já ti neublížím… Ty se doopravdy červenáš!” Sloupla Thorolfovi košili.