Soukromí detektivové jsou pánové, kteří s oblibou hledají ztracené předměty a zmizelé lidi. Spisovatelé detektivek jsou lidi, kteří o nich velice rádi píší. Co se však stane, když se jeden takový spisovatel zblázní a navaří guláš všemožných žánrů dohromady, se dozvíte níže.
 |
Předsudky jsou hrozné. První dojem je jejich nejvěrnější sluha a tato dvojice zločinců způsobuje, že čtenář mnohdy ustrne v údivu, co se to pod obálkou knihy vlastně skrývá. Přímo učebnicovým případem je první kniha v edici Fantastická Epocha nakladatelství Epocha Není cesty zpět. Obálka a anotace čtenáři víc než jasně napoví, o čem bude děj – postava chlápka v obleku s pistolí v ruce je víc než výmluvná. A kdyby i to ne, prvních sto stránek bude čtenáře neustále utvrzovat v jeho prvotním dojmu.
Smith první část svého příběhu postavil jako typickou chandlerovku v originálním sci-fi prostředí. Město, které autor stvořil, žije neuvěřitelným životem a svojí bizarností překvapí nejednoho otrlého čtenáře. Svým způsobem můžeme říci, že se Smithovo město rozdělené na velice specifické Čtvrti podobá světu, který stvořil Waren Ellis v Transmetropolitanu. U obou autorů svět budoucnosti dotahuje liberální volnomyšlenkářství až na samotný okraj uvěřitelnosti, takže v případě Není cesty zpět může čtenář nalézt čtvrť, kde je zakázaný zvuk, kde naopak všechno musí být barevné nebo čtvrť plnou gangsterů, kde smrt neznamená nic, ani trestný čin. Samo prostředí tak vytváří barvitou mozaiku, se kterou autor pracuje a díky které občas pěkně zatápí svému osamocenému hrdinovi.
Tím je Stark – hrdina samotář s cigaretou v koutku úst, archetyp drsného detektiva vyžívající se v přesile já sám proti všem. Čtenáři se začne líbit okamžitě. Jeho hlášky předčí v syrovosti i kus čerstvě uříznuté vepřové kotlety. Černý humor i občas velice zajímavé dialogy pak dokreslují zpočátku klasický příběh, který čtenáře nijak neohromí: „Najdi někoho a přitom počítej už dopředu, že se to nějak zvrtne a po zbytek knihy to budeš muset řešit.“
Vypravěč – sám Stark – bere čtenáře jako skutečné posluchače jeho vyprávění. Mnohokrát se na ně přímo obrací a pracuje s ním, vtahuje jej přímo do akce, ale jeho sáhodlouhé monology občas brzdí dynamiku děje.
Upřímně, po sto stránkách jsem měl panickou hrůzu z toho, zda zbylé budou přesně v tomto duchu.Příběh totiž až na originální a velmi povedené prostředí nenabízí nic než pomalu narůstající nudu. Ale pak se to zlomí. Muselo, jinak by tato recenze byl jeden dlouhý smutný pláč. Stejně jako ve všech příbězích podobného ražení i Stark dojde ke zjištění, že něco není tak úplně v pořádku a jeho svět není tak jednoduchý a přímočarý. Což je nepřesné, protože to od začátku ví autor i hlavní postava a jediný, kdo nic netuší, je čtenář, který na konci knihy skončí s pusou dokořán.
První odhalení čtenář odbude mávnutím rukou s tím, že to již dávno tušil. Pak mu ale ruka zamrzne v půlce pohybu, aby ji na poslední stránce přitiskl na čelo a jenom se divil. Příběh udělá salto mortale a autor své postavy zavede na místa, která by nikdo ani v nejmenším nečekal. Zpočátku to bude působit jen jako jistá epizodka, aby si autor odbyl povinnou odbočku ze zavedených kolejí a pak po nich dojel až do cíle. Ale z odbočky se stane hlavní trať, a to do úplně jiné stanice, než by kdo čekal.
Právě zde nastupují předsudky. Čtenář se bude hodně dlouho smiřovat s kartami, které před něj autor najednou vyložil. Je to guláš různých žánrů, které však vypravěč zprostředkovává svým drsňáckým jazykem, z čehož vzniká kontrast mezi popisovaným a popisujícím. To může zpočátku vadit, ale zakrátko si čtenář bude užívat nové prostředí, které se mu tak otevřelo. A na konci knihy bude spokojen.
Osobně nevím, v jakém stavu autor příběh psal, ale luxusnější vyměknutí drsňáckého hrdiny jsem ještě nikdy nikde nečetl. Konec knihy je obrovskou porcí melancholie, smutku a smiřování se sám se sebou. Emoce z této knihy skutečně sálají, a jakmile ji čtenář dočte, raději by se neměl pohybovat okolo mostů, protože jinak by mohl dobrovolně hupnout dolů.
Zápletka je od samého počátku jasná, přesto text knihy čtenáře občas zmate. Stark kolikrát sám dementuje to, co mělo být už jisté, a až ke konci dojde k pořádnému vysvětlení. Naštěstí nepůjde o dvoustránkový výčet, co jak má být, ale o samostatnou epizodku, který by sama mohla fungovat jako krátká a obsahem nabušená povídka. Díky této části čtenář vše pochopí a bude s knihou velice spokojen. I když je kvůli zdlouhavému a nudnému úvodu kniha zbytečně dlouhá, v konečném hodnocení projde skutečně se ctí.
Není cesty zpět je příjemným překvapením s originální koncepcí výstavby příběhu, zajímavým prostředím, mnohdy až noční můrou a koláží postav vystřižených z knih Raymonda Chandlera a Philipa K. Dicka. M. M. Smith bude čtenáři průvodcem po různých koutech své fantazie a skupinky návštěvníků budou zírat, autor je totiž zavede do své Žíše šnů…
- Autor: Michael Marshall Smith
- Překlad: Petra Diestlerová
- Formát: paperback
- Počet stran: 464
- Cena: 345 Kč
- Nakladatel: Epocha, 2010
Lukáš Vaníček (redaktor)
lukas.vanicek@fantasyplanet.cz
