Myrrenin dar – McIntosh Fiona

Paní McIntoshová je rozená Britka, ale od svých dvaceti let žije v Austrálii. A jelikož v létě 2000 navštěvovala v Tasmánii spisovatelský kurz, vrhla se do svých vlastních fantastických světů. Trilogie Převtělení je vcelku nedávný počin (2005), kterým se představuje i u nás.

Ve světě prodávaný bestseller má velkou šanci uchytit se i v České republice. Otázkou je, jestli bude tak veleúspěšný jako jinde, nebo zůstane v šedi průměru. Svět, ve kterém se Myrrenin dar odehrává, tvoří zcela typické fantasy kulisy. Dvě království, které mezi sebou vedou několik desetiletí války. Oba králové stárnou a na jejich místa se dostávají jejich děti – zlý a proradný Celimus a hodná, krásná, dokonalá Valentyna. Na severu se houfují bojechtivé hordy nájezdníků, kteří si dělají zálusk na obě království a jejich bohatství. Magie je zde hodně opomíjena a na okraji běžného smýšlení, nebo lépe řečeno je spíše mýtem a nikdo o ní nechce příliš slyšet, protože všichni „nadaní“ byli dříve perzekuováni.

A do tohoto světa se narodil i Wyl Thirsk. Syn z rodiny, kde se dědičně předává titul generála a každý z předcházejících velitelů rád a úspěšně prolíval krev za Morgravii a svého krále. Wyl se jako malý kluk musí vydat do hlavního města, jelikož v poslední bitvě jeho otec zemřel. Tím je hozen do jámy lvové a nezbývá mu nic jiného, než stát se odvážným mužem se srdcem na pravém místě, jak se po něm žádá. Problémem je syn krále Magnuse, Celimus, který jej nenávidí a dává mu to na každém kroku najevo těmi nejhoršími skutky. Úvod i prvních několik desítek až stovek stran je věnován Wylovi v jeho dětských letech a budují se vztahy mezi ním a Celimem, které v budoucnosti budou tím pravým dřívím na podpal pořádného požáru.

Vcelku brzy zjistíte, co je oním Myrreniným darem. Dá se to částečně odvodit už z názvu trilogie. Přesto budete vcelku s chutí číst, jak se vše semele a kam se bude děj ubírat. Bohužel, příběhová linie je velmi jasně načrtnuta a při čtení můžete lehce získat dojem, že cokoliv se stane, je podáno velmi zjednodušeně a s žádnými přílišnými city, emocemi nebo hlubší analýzou hrdinů. Děj Wyla táhne dál jak uvázaného za klusajícím koněm a nedovolí mu žádnou charakterovou flexibilitu či únik z předem vymyšleného příběhu. Paní spisovatelka si určila jasné cíle, koho je třeba potkat, koho je třeba zabít, jaké situace ze všeho vzniknou a jak má vše skončit. A mezi to načrtla velmi přímou linii, které se zuby nehty drží. Neříkám, že je to špatně nebo dobře, ale uvítal bych trochu volnosti. Zcela chybí pocit, že Wyl má možnost rozhodovat sám za sebe a nebýt jen kamínkem v proudu, který se obrací a valí tam, kam je tlačený.

Z toho vyplývá i nepříliš hluboká psychologie postav. Wyl občas působí jako člověk bez vlastních emocí a sebelítosti. Pochybuji, že pokud by někdo z vás dostal Myrrenin dar, dokázali byste se s ním tak lehce sžít a vlastně vůbec neřešit, co se z vás stalo, jak se vše změnilo, natož jakou dobu by bylo potřeba si na něj zvykat. V reálu i pouhá plastika obličeje dokáže člověka psychicky rozhodit na mnoho měsíců nebo let. Tato přímočarost ale není doménou pouze Wyla. Jsou jí „obdarovány“ všechny postavy. Což shledávám jako určitý nedostatek.

Abych nebyl zbytečně kritický, kniha se čte dobře a nemá žádná hluchá místa. Pokud přijmete fakt, že se budete jen bavit, necháte se unášet docela přímočarým dějem bez jakýchkoliv překvapení, protože vše je už předem vyzrazeno a průměrně inteligentní člověk dávno tuší, kam to vše směřuje, budete mít o zábavu na pár večerů postaráno. Ke konci příběh nabírá obrátek i napětí a dokáže více navnadit na pokračování. Dle hodnocení na webu by mělo být lepší a třetí díl snad ještě o příčku výš. Takže určitě je na co se těšit.

Myrrenin dar by byl vhodným dárkem pro začínající čtenáře a fanoušky fantasy. Průměrný děj, který je ovšem postavený na originální zápletce (podobný nápad jsem zatím takto vypracovaný nečetl), obsahuje kladné i záporné hrdiny, tajemnou magii, vyšperkovaný láskou (i když pojatou velmi, opravdu velmi romanticky a idealisticky) a doplněný čtivostí určitě mnoho čtenářů zaujme. Ale jestli už jste staří harcovníci a máte za sebou několik desítek až stovek fantasy knih, doporučil bych sáhnout jinam. Měl jsem možnost číst i trilogii Trinity a subjektivně ji hodnotím lépe. Sice byla napsána již v letech 2001 – 2002, ale jako pravá epická fantasy působila lépe. Samozřejmě je to už asi dva roky, co jsem ji brouzdal, a zatím neznám pokračování Převtělení, ale prozatím u mě vyhrává Trinity a dle informací by ji za příznivých okolností Fantom print mohl vydat také.